Utterance viewdyushi| Recording date | 2005-01-13 |
|---|
| Speaker age | 50 |
|---|
| Speaker sex | f |
|---|
| Text genre | traditional narrative |
|---|
| Extended corpus | no |
|---|
showing 1 - 100 of 250 • next
[1]
dyúshihpe
tsanáva
shaa
vá
idékehtsí
gijó
nokéhtsú.
Dyushi dice que comió a su mamaá, de esto le voy a contar ahora. dyúshihpe tsanáva shaa vá idékehtsí gijó nokéhtsú.
[2]
japjámího
nohllíigi
ihkotáánú.
japjámího nohllíigi ihkotáánú.
[4]
mááñ̈an̈a
píí
gihitjévá
fa
tóhvú
gihi
xútyatsííka
fa
tóhvú
mááñ̈an̈a.
Cállate, el nos va a grabar con su máquina el nos graba, cállate. mááñ̈an̈a píí gihitjévá fa tóhvú gihi xútyatsííka fa tóhvú mááñ̈an̈a.
[6]
dyúshigí
tsahpe
kelloh
mánaá
móójá
nokéhtsú.
Ahora voy a contar la historia de como creció dyushi. dyúshigí tsahpe kelloh mánaá móójá nokéhtsú.
[7]
mi
llílláájákoba
náapi
tsahpe
chínoh,
chínoh.
Debajo de una casa grande dizque el puso, el puso mi llílláájákoba náapi tsahpe chínoh, chínoh.
[8]
jepe
mááñ̈an̈a
pííyú
pijó
nomú
[9]
mááñ̈an̈a
pííyú
pijó
nomú
gihitjéhó
fa
tóhvú
Cállate, el nos va a grabar mááñ̈an̈a pííyú gihitjévá fa tóhvú.
[11]
kjéjeéh
gijó
noomú
gihitjé
gikó
gihpínaán̈ó.
Quien es, yo le digo, en la grabadora, para que se vayan. kjéjeéh gijó noomú gihitjé gikó gihpínaán̈ó.
[12]
mítsahpe
tsihtsího
kahakáú
tsahpe
chínoh
llílláájákoba
gikó
Entonces dizque el puso una cría de grillo debajo de la casa grande mítsahpe tsihtsího kahakáú tsahpe chínoh llílláájákoba gikó
[13]
una cría de grillo mi tsiihtsího kahakáú.
[14]
tsahpe
llílláája
gikjáátsimíná
gííno
atsátené
tsa
ííshú.
Y haciendo casa, los hermanos de su mujer le comieron. tsahpe llílláája gikjáátsimíná gííno atsátené tsa ííshú.
[15]
mi
mítsahpeí
dokáaniné
dohpiná
llílláájákoba
náapikjó.
Y ella vivía llorande en esta casa grande mi mítsahpeí dokáaniné dohpiná llílláájákoba náapikjó.
[16]
mi
tsiihtsího
kahakáú
dotséní.
Entonces ella encontró la cría del grillo. mi tsiihtsího kahakáú dotséní.
[17]
migí
tsahpe
dotóvahtsí
dohsháú
jií
tsónohpanú
di
tsiihtsího
kahakáú
dohsháú
jií
tsónohpaná
Y ella lo cogió y lo puso encima de su barriga, la cría del grillo, lo puso encima de su barriga. migí tsahpe dotóvahtsí dohsháú jií tsónohpanú tsiihtsího kahakáú dohsháú jií tsónohpanú.
[18]
Y el creció como nosotros. tsahpe gikéllohó fahé.
[19]
tsahpehó
gikéllohó
tsa
dyúshigí.
Entonces ya creció dyushi. tsahpehó gikéllohó tsa dyúshigí.
[20]
mígí
tsahpeí
llápaná
tsóó
tsóó
giyá
Y el vivía a lado de ella. mígí tsahpeí llápanú tsóópo giyá.
[21]
mí
tsahpeí
dokjááninéllákjó
tsa
dohkotú
ihdákaatsíkjó
tsa
dopehdotúú.
Lo que ella preparaba le daba de tomar, caldo de yuca dulce, le daba de tomar. mí tsahpeí dokjááninéllákjó tsa dohkotú ihdákaatsíkjó tsa dopehdotúú.
[22]
tsahpehó
dojó
pjaítsú
dojó.
Entonces con ella creció, con ella tsahpehó dojó pjaítsú dojó.
[23]
pjáitsatsahpehó
óó
dohná
giiyápa
pjáigilláhoó
gihmen̈ípanú
tsa
pjáái
dokjá.
Entonces con ella es estaba ya grandecíto, jugando, ella le hizo crecer. pjáitsatsahpehó óó dohná giiyápa pjáigilláhoó gihmen̈ípanú tsa pjáái dokjá.
[24]
nííkeéh
gimaná
gitóvah
tsanígi
jidéh
llaa.
El no conocía a su papá. nííkeéh gimaná gitóvah tsanígi jidéh llaa.
[25]
mí
tsahpeí
gihmen̈íípaná
evíi
óó
pjáigillálloví
pjáigillálloví.
El vivía jugando, ya ara mas grande, mas grande. mí tsahpeí gihmen̈íípaná evíi óó pjáigillálloví pjáigillálloví.
[26]
tsahpe
óó
vahpáánajunéé
jívah
vahpáánajunéé
giyáa.
Y el andaba con su pucuna, el tenía sus pucuna. tsahpe óó vahpáánajunéé jívah vahpáánajunéé giyáa.
[27]
tsahpe
vahpáána
jenéé
ok
okóniigi
ju
okón
iigi
ááviné
okóniigi
áá
viné
détsape
aa
fóo
gikjú
tsa
fóo
gikjú
Entonces al lado de la candela estaba sentado su abuelo con su testículo caído, a lo que el pucuneó, con la pucuna el lo pucuneó. tsahpe okóniigi ááviná dohjoogi ítsapa tsetsóimí jahvanáa fóo gikjú vahpáánajugí tsa fóo gikjú.
[29]
mí
tsáhpe
tsa
tsa
fóo
gikjá
jidéhjééhomé
n̈o
véen̈a
n̈o
fóo
pikjá
váhpáánajígí
Y después de pucunear, [su abuelo le dijo] “porqué me pucuneas con la pucuna?” mí tsáhpe tsa fóo gikjá jidéhjééhomé véen̈a n̈o fóo pikjú váhpáánajígí.
[30]
pjánígimokímí
llavákú
gíhpínatsí
tsovenímu
éhké
tsahpe
dom
gimú
gijó
“Tu papá finado se iba lejos a pucunear a animales y traerlos”, le dijo. pjánígimokímí llavákúh gíhpínatsí tsovenímu éhké tsahpe gimú gijó.
[31]
mipokah
pjáhtsahpeh
tsanáva
kóo
gihpí
jaméhkeí
nií
pjaníginéé
piiyúí
nojó
piimú.
Entonces el se fue donde su mamá [y le dijo] “Como tu me dices que no tengo padre” mipokah pjáhtsahpeh tsanáva kóo gihpí jaméhkeí nií pjaníginéé piiyúí nojó piimú.
[32]
n̈oníginéé
tsahpe
n̈ó
nojó
táhdi
kemú
tsahpe
gimú
tsánávan̈ó.
“dizque yo he tenido padre, mi abuelo me dijo” el dijo a la mamá. n̈oníginéé tsahpe n̈ó nojó táhdi kemú tsahpe gimú tsánávan̈ó.
[33]
niíkjámi,
pijó
shooné
giiyú
pijó
shooné
giíyú,
tsahpe
gimú.
“No, el te está engañando, el te está engañando”, ella dijo. niíkjámi, pijó shooné giiyú pijó shooné giíyú, tsahpe gimú.
[34]
pijó
shooné
giíyú
nií
jaméeh
giíyú
tsahpe
domú
tsanává.
“El te está engañando, no, como está”, dizque ella dijo, su mamá. pijó shooné giíyú nií jaméeh giíyú tsahpe domú tsanává.
[35]
“Bueno”, el dijo. juu tsahpe gimú
[36]
El andaba, el andaba, andaba, andaba, gihpí gihpí chívah
[37]
tsahpeípanú
jamehe
chíhvu
chíhvu
chíhva
Y dizque el andaba, andaba, andaba. tsahpeípanú chíhvu chíhvu chíhvu
[38]
tsahpe
pitsigímuná
guu
gííyú
fahváanáapi
pitsigímuná.
Y el eoncontró a murcielagos, debajo de la lluvia murcielagos. tsahpe pitsigímuná guu gííyú fahváanáapi pitsigímuná.
[39]
Y dizque ellos se reían de el, los murcielagos. tsahpe gihkotáá tsagí tsahpe nakjoní pitsigímuná.
[40]
tsahpe
gihkotááná
tsagí
nakjoníipoka
pavaka
javákáa
n̈ókah
n̈ogí
ikjoní
tsahpe
gim
Y dizque cuando el llegó y se reían “voy a picar a ustedes que ses ríen de mi”, dizque el dijo. tsahpe gihkotááná tsagí nakjoníipoka “javákáa n̈ókah n̈ogí ikjoní” tsahpe gimú.
[41]
mi
pjáhtsahpe
famá
pjóhkú
níívá
gimánáá
pitóh
jidéhjeémí
pjanígi
llaá
manáává
nií
pitóvah
famá
pjóhkú
pijómá
vakétsahpiitsá
fa
pjókahpallaakú
tsahpe
gimú.
Y dizque (ellos dijeron) „Si nos picas no vas a saber que pasó con tu papá. Nosotros te ibamos a avisar, porque nos quieres picar?” mi pjáhtsahpe famá pjóhkú níívá gimánáá pitóh jidéhjeémí pjanígi llaá manáává nií pitóvah famá pjóhkú pijómá vakétsahpiitsá fa pjókahpallaakú tsahpe gimú.
[43]
jií
tsahpe
gimú
nojó
ikéhtsú
nojó
ikétsah
jidéhjeé
mí
aáhpe
llaání
jií
„Bueno“, dijo el, „Avisanme que pasó con mi papá“ jií tsahpe gimú nojó ikéhtsú nojó ikétsah jidéhjeémí aáhpe llaání jií.
[44]
féveúújikjéh
pikjú
féveúúji
pikjú
pijó
vakétsaáhn̈ó
tsahpe
gijó
nemú.
„Primero haga nuestra cabeza, para que te avisemos“, dizque ellos dijeron. féveúújikjéh pikjú féveúúji pikjú pijó vakétsaáhn̈ó tsahpe gijó nemú.
[45]
mi
pjáhtsahpe
n̈éveúújí
oón
gikjá
gijó
nakéhtsú.
Y entonces el ya hizo sus cabezas. mi pjáhtsahpe n̈éveúújí oón gikjá gijó nakéhtsú.
[47]
pjanáva
atsátenén̈amí
pjanígi
shú.
Y entonces le contaron, „Los hermanos comieron a tu papá” pjanáva atsátenén̈amí pjanígi shú.
[48]
míha
tsa
llílláájákoba
teakúúka
gikón̈ú.
Ellos viven en el horcón de la casa grande. míha tsa llílláájákoba teakúúka gikón̈ú.
[49]
mivá
piímú
idéhvá
n̈a
n̈a
pikjú
pjanávaí
idéh
pjívaahtsimínái
móójá
notsátené
ahmitéení
in
najó
domááí
n̈ado
n̈a
dohmitóótú
mivá piímú idéhvá n̈a pikjú pjanávaí idéh pjívaahtsimíná móójá notsátené ahmitéení najó domááí n̈a dohmitóótú.
[52]
tsahpe
gi
gijó
n
nam̈o
pitsigímuhó
gijó
kehtsu
tsahpe pitsigímuhó gijó kehtsu.
[53]
mi
nééhó
gitsáhnu
pitsigímu
gijó
ketsah.
mi nééhó gitsáhnu pitsigímu gijó ketsah.
[54]
mi
pjanígi
vahpáána
tsa
llílláájákobagikó
tséníi
etsógiipinú
tsahpe
gimú.
mi pjanígi vahpáána tsa llílláájákobagikó tséníi etsógiipinú tsahpe gimú.
[55]
vahpaánú
néékjó
tsanohvího.
vahpaánú néékjó tsanohvího.
[56]
aáme
ñíhshogaanékjéh
nomin̈í
gimáahó
gihshá
tseníi.
aáme ñíhshogaanékjéh nomin̈í gimáahó gihshá tseníi.
[57]
gihshátsí
tsahpe
jeevéhigikjá.
gihshátsí tsahpe jeevéhigikjá.
[58]
aai
sági
nokjíigi
íhñé,
aai
síígi
no
kjíigi
íhñé
mikjó
jíju.
aai sági nokjíigi íhñé, aai síígi no kjíigi íhñé mikjó jíju.
[59]
kéjeé
jíjú
jíjuvá
nóhñéjú
gimááhoó,
tsaneé
gitsá
tsanígimókí
íhñéjunéé
tsodókohó
jipóo.
kéjeé jíjú jíjuvá nóhñéjú gimááhoó, tsaneé gitsá tsanígimókí íhñéjunéé tsodókohó jipóo.
[60]
tsodókohó
jipóhoó
tsodókotsíhó
óon
gimanáá
gitóh
jidéhjeévá
gikjá
gijómínemáa
pitsigímu
míhó
gijó
ketsah
gimanaáhoó
gitóh.
tsodókohó jipóhoó tsodókotsíhó óon gimanáá gitóh jidéhjeévá gikjá gijómínemáa pitsigímu míhó gijó ketsah gimanaáhoó gitóh.
[61]
aáme
nojóvá
máhmájillá
pikjú
llavákúhvá
nohpí
ááhpemokímí
jívaáh
néévá
idékehtsí
n̈óhvú
nojóvá
máhmájillá
pikjú.
aáme nojóvá máhmájillá pikjú llavákúhvá nohpí ááhpemokímí jívaáh néévá idékehtsí n̈óhvú nojóvá máhmájillá pikjú.
[62]
jií
domá
tsanáva
m
tsamí
máhmáji
kjú
dokaatsíhoó
giké
dohkaatsí
dohpí
oó
llakáde
jií domá tsanáva tsamí máhmáji kjú dokaatsíhoó giké dohkaatsíhoó dohpí llakáde.
[63]
llakáde
dohpínáaké
pjáhtsahó
gijó
mí
nemáahé.
llakáde dohpínáaké pjáhtsahó gijó mí nemáahé.
[64]
notsátené
ahmitéehkú
gimú.
notsátené ahmitéehkú gimú.
[65]
notsátené
ahmitéehkú
jií
nemáa
pjáhtsahó
buukubuku
chíveh
n̈ahvanáaníha.
notsátené ahmitéehkú jií nemáa pjáhtsahó buukubuku chíveh n̈ahvanáaníha.
[66]
pjáhtsahó
gihmódon̈ú
gihmódon̈áho
vahpáánajugí
n̈a
tsókah
vahpáánajugí
n̈a
tsókahtsíhoó
n̈agi
n̈a
gisháho
n̈a
gishakáatsí
pjáhoó
móójá
gihpí
néveúújin̈a
chínohkaatsíhoó
néveúúji
s
téaakugikó
tsokan̈akáatsíhoó
gihpí
pjáhtsahó gihmódon̈ú vahpáánajugí n̈a tsókah vahpáánajugí n̈a tsókahtsíhoó n̈a gisháho, n̈a gishakáatsí pjáhoó móójá gihpí néveúújin̈a chínohkaatsíhoó néveúúji téaakugikó tsokan̈akáatsíhoó gihpí.
[68]
pjáhoó
d
dohkotá
llakádegikjé
tsonávu
tsonáva
ihkotakáá
pjáhoó
n̈a
domá
pjáhoó dohkotá llakádegikjé tsonáva tsonáva ihkotakáá pjáhoó, n̈a doman̈ú.
[69]
notsátené
ahmitéehkú
miké
pjátsahó
n̈éveúújin̈áhó
jahvanú
n̈éveúújin̈áhó
jahvanú
notsátené ahmitéehkú miké pjátsahó n̈éveúújin̈áhó jahvanú.
[70]
pjáhtsahó
dokání
notsáate
dokání
dováfo
gikjé
dokání
dováfo
gikjé
dokání
dováfo
gikjé
dokánii
dokániipaná
evííhoó
doyááképaná
gihkotáánú
chivan̈éketsí.
pjáhtsahó dokání notsáate dokání dováfo gikjé dokání dováfo gikjé dokání dováfo gikjé dokánii dokániipaná evííhoó doyááképaná gihkotáánú chivan̈éketsí.
[71]
níí
aáme
notséení
kóoné
kaiitsú.
níí aáme notséení kóoné kaiitsú.
[72]
juú
tsa
domú
juú
domáa
pjáhtsahó
nokón̈
nokón̈e
ékehtsí
gijó
do
juú tsa domú, juú domáa Pjáhtsahó nokón̈e ékehtsí gijó domú.
[73]
n̈o
pikíhyóh
n̈o
pikíhyóh
kójeémí
vemú
aj
n̈o
pikíhyóh
n̈ohpakjó
lloví
itsíito
itsíito
n̈o
pikíhyó
tsa
domáa
gikíhyó
n̈o pikíhyóh n̈o pikíhyóh (kójeémí vemú), n̈o pikíhyóh n̈ohpakjó lloví itsíito itsíito n̈o pikíhyó tsa domáa gikíhyó.
[74]
nojóvá
e
evítsoogikó
piteéhní
gijó
dom
nojóvá evítsoogikó piteéhní gijó domú.
[75]
jií
evítsoogi
gitóhvú
dokédah
aan
dováfo
gikópah
giyaáké
níí
jidéhné
gijó
doómú.
jií evítsoogi gitóhvú dokédah aan dováfo gikópah giyaáké níí jidéhné gijó doómú.
[77]
oón
tso
gikíyohkaá
evítsoogi
gitóvah.
oón tso gikíyohkaá evítsoogi gitóvah.
[78]
nookón̈apíi
aáhpe
nahmitóónahe
wáteému
ahmitú
mi
mivá
aáhpe
pi
pjókeéhní
tsa
gijó
domú
nookón̈apíi aáhpe nahmitóónahe wáteému ahmitú mivá aáhpe pjókeéhní tsa gijó domú.
[79]
wáteému
mí
nookón̈apíi
mihavá
pjóhkú
tsa
domú.
wáteému mí nookón̈apíi mihavá pjóhkú tsa domú.
[81]
mi
pjáhtsahó
tso
gikíyohka
evítsoogi
gitóvahkaatsíhó
gihpíhoó
nookón̈amíhoó.
mi pjáhtsahó tso gikíyohka evítsoogi gitóvahkaatsíhó gihpíhoó nookón̈amíhoó.
[82]
mi
pjáhtsahoó
nookón̈a
nookón̈ahoó
dohpíhoó
ts
tsanávu
nookón̈ahó
mi pjáhtsahoó nookón̈a nookón̈ahoó dohpíhoó tsanáva nookón̈ahó.
[83]
joo
joo
giná
giná
tohdoyáhoó
tsókah
saara
saara
díi.
joo joo giná giná tohdoyáhoó tsókah saara saara díi.
[84]
tsúúka
(Bora)
tsahvaká
oón
tsohvaká
tso
tsókahnipíllehó
jahvaká
tsanávallotsó
wáte
tsohvakááhoó.
tsúúka (Bora) tsahvaká oón tsohvaká tso tsókahnipíllehó jahvaká tsanávallotsó wáte tsohvakááhoó.
[85]
jipóo
míhó
tso
gitóvahkaatsíhoó
gitsánah
patsíi.
jipóo míhó tso gitóvahkaatsíhoó gitsánah patsíi.
[87]
nojómí
pímáahoó
oón
n̈ókahoó
nojómí
pimáahoó
tsa
dojó
domú
nojómí pímáahoó oón n̈ókahoó nojómí pimáahoó tsa dojó domú
[88]
aáme
pitsáahkú
nojómí
pimáa.
aáme pitsáahkú nojómí pimáa.
[89]
jií
nohtson̈ákéehní
tsa
domú.
jií nohtson̈ákéehní tsa domú.
[90]
giyánahípa
aáme
pitsáh
níí
nohtsíteekéeh
notóhvú
kóonénaeh
pjáhtsahpeíhoó
shoónéllú
gih
gih
doyáakján̈ahoó
giyánahípa aáme pitsáh níí nohtsíteekéeh notóhvú kóonénaeh pjáhtsahpeíhoó shoónéllú doyáakján̈ahoó.
[92]
giyánahpanéeeví
pjáhtsahó
oón
n
gikápohoó
tsa
givatsáhoó
kashonée
tsa
gikátsíhoó
tsa
givátsú
giyánaheví pjáhtsahó oón gikápohoó tsa givatsáhoó kashonée tsa gikátsíhoó tsa givátsú.
[93]
givátsatsítsahoó
nííhoó
tso
maman̈akáhoó
tekubán̈a
péhéketsí
tsatso
gi
tso
gikíyoh
kúban̈áhó
gitóvahtsí
kjáhoó
gishú
gishú
gishú
gishú
gipátahtsahpe
givátsatsítsahoó nííhoó tso maman̈akáhoó sakubán̈a péhéketsí tsatso gikíyoh kúban̈áhó gitóvahtsí kjáhoó gishú, gishú, gishú, gishú gipátahtsahpe.
[94]
aáme
ékehtsí
gihi
boh
noshú
véhe
n
gihimi
tso
nokíyoh
gihi
gipíkohkaatsí
aáme ékehtsíboh gihi noshú véhe gimi tso nokíyoó gihi gipíkohkaatsí.
[95]
pjáhtsaho
givahpáánaju
ékeh
gikakáa
gihivá
gihiváhoó
chívah
aa
chivah
gihivá
jípoji
áávigíváhoó
pjehtoóh
chívah
nééin̈ahó
pjáhtsaho givahpáánaju ékeh gikakáa gihiváhoó chívah aai gihivá gihivá jípoji áávigíváhoó pjehtoóh chívah nééin̈ahó.
[96]
migí
tsahpe
vishíihga
náapi
shín̈aavéhi.
migí tsahpe vishíihga náapi shín̈aavéhi.
[97]
aan
migí
ihpí
gihpí
gihpí
gihí.
aan migí ihpí gihpí gihpí gihí.
[98]
tsamí
chívahó
chívahó
chívahó
kóonén̈aéh
tsamí chívahó chívahó kóonén̈aéh.
[99]
páhtsamíhoó
jaméeh
jívoohvigin̈ó
shoónéllú
koonén̈aéh
tsamího
shoóné
gijó
lláánigi
páhtsamíhoó jaméeh jívoohvigin̈ó shoónéllú koonén̈aéh shoóné gijó lláánigi.
[100]
tsamíhoó
chívah
chívah
koonén̈aéh.
tsamíhoó chívah chívah koonén̈aéh.
Text view • Waveform view • Interlinear Glossed Text
|