Utterance view

dyushi

Recording date2005-01-13
Speaker age50
Speaker sexf
Text genretraditional narrative
Extended corpusno



showing 1 - 100 of 250 • next


[1]
dyúshihpe tsanáva shaa idékehtsí gijó nokéhtsú.
Dyushi dice que comió a su mamaá, de esto le voy a contar ahora.
dyúshihpe tsanáva shaa vá idékehtsí gijó nokéhtsú.
[2]
japjámího nohllíigi ihkotáánú.
japjámího nohllíigi ihkotáánú.
[3]
óómí gihkotáánú
óómí gihkotáánú
[4]
mááñ̈an̈a píí gihitjévá fa tóhvú gihi xútyatsííka fa tóhvú mááñ̈an̈a.
Cállate, el nos va a grabar con su máquina el nos graba, cállate.
mááñ̈an̈a píí gihitjévá fa tóhvú gihi xútyatsííka fa tóhvú mááñ̈an̈a.
[5]
ti
****
****
[6]
dyúshigí tsahpe kelloh mánaá móójá nokéhtsú.
Ahora voy a contar la historia de como creció dyushi.
dyúshigí tsahpe kelloh mánaá móójá nokéhtsú.
[7]
mi llílláájákoba náapi tsahpe chínoh, chínoh.
Debajo de una casa grande dizque el puso, el puso
mi llílláájákoba náapi tsahpe chínoh, chínoh.
[8]
jepe mááñ̈an̈a pííyú pijó nomú
****
****
[9]
mááñ̈an̈a pííyú pijó nomú gihitjéhó fa tóhvú
Cállate, el nos va a grabar
mááñ̈an̈a pííyú gihitjévá fa tóhvú.
[10]
mááñ̈an̈a pííyú
****
****
[11]
kjéjeéh gijó noomú gihitjé gikó gihpínaán̈ó.
Quien es, yo le digo, en la grabadora, para que se vayan.
kjéjeéh gijó noomú gihitjé gikó gihpínaán̈ó.
[12]
mítsahpe tsihtsího kahakáú tsahpe chínoh llílláájákoba gikó
Entonces dizque el puso una cría de grillo debajo de la casa grande
mítsahpe tsihtsího kahakáú tsahpe chínoh llílláájákoba gikó
[13]
mi tsiihtsího kahakáú.
una cría de grillo
mi tsiihtsího kahakáú.
[14]
tsahpe llílláája gikjáátsimíná gííno atsátené tsa ííshú.
Y haciendo casa, los hermanos de su mujer le comieron.
tsahpe llílláája gikjáátsimíná gííno atsátené tsa ííshú.
[15]
mi mítsahpeí dokáaniné dohpiná llílláájákoba náapikjó.
Y ella vivía llorande en esta casa grande
mi mítsahpeí dokáaniné dohpiná llílláájákoba náapikjó.
[16]
mi tsiihtsího kahakáú dotséní.
Entonces ella encontró la cría del grillo.
mi tsiihtsího kahakáú dotséní.
[17]
migí tsahpe dotóvahtsí dohsháú jií tsónohpanú di tsiihtsího kahakáú dohsháú jií tsónohpaná
Y ella lo cogió y lo puso encima de su barriga, la cría del grillo, lo puso encima de su barriga.
migí tsahpe dotóvahtsí dohsháú jií tsónohpanú tsiihtsího kahakáú dohsháú jií tsónohpanú.
[18]
tsahpe ng gikéllohó fahé
Y el creció como nosotros.
tsahpe gikéllohó fahé.
[19]
tsahpehó gikéllohó tsa dyúshigí.
Entonces ya creció dyushi.
tsahpehó gikéllohó tsa dyúshigí.
[20]
mígí tsahpeí llápaná tsóó tsóó giyá
Y el vivía a lado de ella.
mígí tsahpeí llápanú tsóópo giyá.
[21]
tsahpeí dokjááninéllákjó tsa dohkotú ihdákaatsíkjó tsa dopehdotúú.
Lo que ella preparaba le daba de tomar, caldo de yuca dulce, le daba de tomar.
mí tsahpeí dokjááninéllákjó tsa dohkotú ihdákaatsíkjó tsa dopehdotúú.
[22]
tsahpehó dojó pjaítsú dojó.
Entonces con ella creció, con ella
tsahpehó dojó pjaítsú dojó.
[23]
pjáitsatsahpehó óó dohná giiyápa pjáigilláhoó gihmen̈ípanú tsa pjáái dokjá.
Entonces con ella es estaba ya grandecíto, jugando, ella le hizo crecer.
pjáitsatsahpehó óó dohná giiyápa pjáigilláhoó gihmen̈ípanú tsa pjáái dokjá.
[24]
nííkeéh gimaná gitóvah tsanígi jidéh llaa.
El no conocía a su papá.
nííkeéh gimaná gitóvah tsanígi jidéh llaa.
[25]
tsahpeí gihmen̈íípaná evíi óó pjáigillálloví pjáigillálloví.
El vivía jugando, ya ara mas grande, mas grande.
mí tsahpeí gihmen̈íípaná evíi óó pjáigillálloví pjáigillálloví.
[26]
tsahpe óó vahpáánajunéé jívah vahpáánajunéé giyáa.
Y el andaba con su pucuna, el tenía sus pucuna.
tsahpe óó vahpáánajunéé jívah vahpáánajunéé giyáa.
[27]
tsahpe vahpáána jenéé ok okóniigi ju okón iigi ááviné okóniigi áá viné détsape aa fóo gikjú tsa fóo gikjú
Entonces al lado de la candela estaba sentado su abuelo con su testículo caído, a lo que el pucuneó, con la pucuna el lo pucuneó.
tsahpe okóniigi ááviná dohjoogi ítsapa tsetsóimí jahvanáa fóo gikjú vahpáánajugí tsa fóo gikjú.
[28]
aa
****
****
[29]
tsáhpe tsa tsa fóo gikjá jidéhjééhomé n̈o véen̈a n̈o fóo pikjá váhpáánajígí
Y después de pucunear, [su abuelo le dijo] “porqué me pucuneas con la pucuna?”
mí tsáhpe tsa fóo gikjá jidéhjééhomé véen̈a n̈o fóo pikjú váhpáánajígí.
[30]
pjánígimokímí llavákú gíhpínatsí tsovenímu éhké tsahpe dom gimú gijó
“Tu papá finado se iba lejos a pucunear a animales y traerlos”, le dijo.
pjánígimokímí llavákúh gíhpínatsí tsovenímu éhké tsahpe gimú gijó.
[31]
mipokah pjáhtsahpeh tsanáva kóo gihpí jaméhkeí nií pjaníginéé piiyúí nojó piimú.
Entonces el se fue donde su mamá [y le dijo] “Como tu me dices que no tengo padre”
mipokah pjáhtsahpeh tsanáva kóo gihpí jaméhkeí nií pjaníginéé piiyúí nojó piimú.
[32]
n̈oníginéé tsahpe n̈ó nojó táhdi kemú tsahpe gimú tsánávan̈ó.
“dizque yo he tenido padre, mi abuelo me dijo” el dijo a la mamá.
n̈oníginéé tsahpe n̈ó nojó táhdi kemú tsahpe gimú tsánávan̈ó.
[33]
niíkjámi, pijó shooné giiyú pijó shooné giíyú, tsahpe gimú.
“No, el te está engañando, el te está engañando”, ella dijo.
niíkjámi, pijó shooné giiyú pijó shooné giíyú, tsahpe gimú.
[34]
pijó shooné giíyú nií jaméeh giíyú tsahpe domú tsanává.
“El te está engañando, no, como está”, dizque ella dijo, su mamá.
pijó shooné giíyú nií jaméeh giíyú tsahpe domú tsanává.
[35]
juu tsahpe gimú
“Bueno”, el dijo.
juu tsahpe gimú
[36]
gihpí gihpí chívah
El andaba, el andaba, andaba, andaba,
gihpí gihpí chívah
[37]
tsahpeípanú jamehe chíhvu chíhvu chíhva
Y dizque el andaba, andaba, andaba.
tsahpeípanú chíhvu chíhvu chíhvu
[38]
tsahpe pitsigímuná guu gííyú fahváanáapi pitsigímuná.
Y el eoncontró a murcielagos, debajo de la lluvia murcielagos.
tsahpe pitsigímuná guu gííyú fahváanáapi pitsigímuná.
[39]
tsahpe gihkotáá tsagí
Y dizque ellos se reían de el, los murcielagos.
tsahpe gihkotáá tsagí tsahpe nakjoní pitsigímuná.
[40]
tsahpe gihkotááná tsagí nakjoníipoka pavaka javákáa n̈ókah n̈ogí ikjoní tsahpe gim
Y dizque cuando el llegó y se reían “voy a picar a ustedes que ses ríen de mi”, dizque el dijo.
tsahpe gihkotááná tsagí nakjoníipoka “javákáa n̈ókah n̈ogí ikjoní” tsahpe gimú.
[41]
mi pjáhtsahpe famá pjóhkú níívá gimánáá pitóh jidéhjeémí pjanígi llaá manáává nií pitóvah famá pjóhkú pijómá vakétsahpiitsá fa pjókahpallaakú tsahpe gimú.
Y dizque (ellos dijeron) „Si nos picas no vas a saber que pasó con tu papá. Nosotros te ibamos a avisar, porque nos quieres picar?”
mi pjáhtsahpe famá pjóhkú níívá gimánáá pitóh jidéhjeémí pjanígi llaá manáává nií pitóvah famá pjóhkú pijómá vakétsahpiitsá fa pjókahpallaakú tsahpe gimú.
[42]
gijó nemú.
Le dijeron.
gijó nemú.
[43]
jií tsahpe gimú nojó ikéhtsú nojó ikétsah jidéhjeé aáhpe llaání jií
„Bueno“, dijo el, „Avisanme que pasó con mi papá“
jií tsahpe gimú nojó ikéhtsú nojó ikétsah jidéhjeémí aáhpe llaání jií.
[44]
féveúújikjéh pikjú féveúúji pikjú pijó vakétsaáhn̈ó tsahpe gijó nemú.
„Primero haga nuestra cabeza, para que te avisemos“, dizque ellos dijeron.
féveúújikjéh pikjú féveúúji pikjú pijó vakétsaáhn̈ó tsahpe gijó nemú.
[45]
mi pjáhtsahpe n̈éveúújí oón gikjá gijó nakéhtsú.
Y entonces el ya hizo sus cabezas.
mi pjáhtsahpe n̈éveúújí oón gikjá gijó nakéhtsú.
[46]
pjan
****
****
[47]
pjanáva atsátenén̈amí pjanígi shú.
Y entonces le contaron, „Los hermanos comieron a tu papá”
pjanáva atsátenén̈amí pjanígi shú.
[48]
míha tsa llílláájákoba teakúúka gikón̈ú.
Ellos viven en el horcón de la casa grande.
míha tsa llílláájákoba teakúúka gikón̈ú.
[49]
mivá piímú idéhvá n̈a n̈a pikjú pjanávaí idéh pjívaahtsimínái móójá notsátené ahmitéení in najó domááí n̈ado n̈a dohmitóótú
mivá piímú idéhvá n̈a pikjú pjanávaí idéh pjívaahtsimíná móójá notsátené ahmitéení najó domááí n̈a dohmitóótú.
[50]
mihéhvá
****
****
[51]
mihéhvá piímú.
mihéhvá piímú.
[52]
tsahpe gi gijó n nam̈o pitsigímuhó gijó kehtsu
tsahpe pitsigímuhó gijó kehtsu.
[53]
mi nééhó gitsáhnu pitsigímu gijó ketsah.
mi nééhó gitsáhnu pitsigímu gijó ketsah.
[54]
mi pjanígi vahpáána tsa llílláájákobagikó tséníi etsógiipinú tsahpe gimú.
mi pjanígi vahpáána tsa llílláájákobagikó tséníi etsógiipinú tsahpe gimú.
[55]
vahpaánú néékjó tsanohvího.
vahpaánú néékjó tsanohvího.
[56]
aáme ñíhshogaanékjéh nomin̈í gimáahó gihshá tseníi.
aáme ñíhshogaanékjéh nomin̈í gimáahó gihshá tseníi.
[57]
gihshátsí tsahpe jeevéhigikjá.
gihshátsí tsahpe jeevéhigikjá.
[58]
aai sági nokjíigi íhñé, aai síígi no kjíigi íhñé mikjó jíju.
aai sági nokjíigi íhñé, aai síígi no kjíigi íhñé mikjó jíju.
[59]
kéjeé jíjú jíjuvá nóhñéjú gimááhoó, tsaneé gitsá tsanígimókí íhñéjunéé tsodókohó jipóo.
kéjeé jíjú jíjuvá nóhñéjú gimááhoó, tsaneé gitsá tsanígimókí íhñéjunéé tsodókohó jipóo.
[60]
tsodókohó jipóhoó tsodókotsíhó óon gimanáá gitóh jidéhjeévá gikjá gijómínemáa pitsigímu míhó gijó ketsah gimanaáhoó gitóh.
tsodókohó jipóhoó tsodókotsíhó óon gimanáá gitóh jidéhjeévá gikjá gijómínemáa pitsigímu míhó gijó ketsah gimanaáhoó gitóh.
[61]
aáme nojóvá máhmájillá pikjú llavákúhvá nohpí ááhpemokímí jívaáh néévá idékehtsí n̈óhvú nojóvá máhmájillá pikjú.
aáme nojóvá máhmájillá pikjú llavákúhvá nohpí ááhpemokímí jívaáh néévá idékehtsí n̈óhvú nojóvá máhmájillá pikjú.
[62]
jií domá tsanáva m tsamí máhmáji kjú dokaatsíhoó giké dohkaatsí dohpí llakáde
jií domá tsanáva tsamí máhmáji kjú dokaatsíhoó giké dohkaatsíhoó dohpí llakáde.
[63]
llakáde dohpínáaké pjáhtsahó gijó nemáahé.
llakáde dohpínáaké pjáhtsahó gijó mí nemáahé.
[64]
notsátené ahmitéehkú gimú.
notsátené ahmitéehkú gimú.
[65]
notsátené ahmitéehkú jií nemáa pjáhtsahó buukubuku chíveh n̈ahvanáaníha.
notsátené ahmitéehkú jií nemáa pjáhtsahó buukubuku chíveh n̈ahvanáaníha.
[66]
pjáhtsahó gihmódon̈ú gihmódon̈áho vahpáánajugí n̈a tsókah vahpáánajugí n̈a tsókahtsíhoó n̈agi n̈a gisháho n̈a gishakáatsí pjáhoó móójá gihpí néveúújin̈a chínohkaatsíhoó néveúúji s téaakugikó tsokan̈akáatsíhoó gihpí
pjáhtsahó gihmódon̈ú vahpáánajugí n̈a tsókah vahpáánajugí n̈a tsókahtsíhoó n̈a gisháho, n̈a gishakáatsí pjáhoó móójá gihpí néveúújin̈a chínohkaatsíhoó néveúúji téaakugikó tsokan̈akáatsíhoó gihpí.
[67]
gih
****
****
[68]
pjáhoó d dohkotá llakádegikjé tsonávu tsonáva ihkotakáá pjáhoó n̈a domá
pjáhoó dohkotá llakádegikjé tsonáva tsonáva ihkotakáá pjáhoó, n̈a doman̈ú.
[69]
notsátené ahmitéehkú miké pjátsahó n̈éveúújin̈áhó jahvanú n̈éveúújin̈áhó jahvanú
notsátené ahmitéehkú miké pjátsahó n̈éveúújin̈áhó jahvanú.
[70]
pjáhtsahó dokání notsáate dokání dováfo gikjé dokání dováfo gikjé dokání dováfo gikjé dokánii dokániipaná evííhoó doyááképaná gihkotáánú chivan̈éketsí.
pjáhtsahó dokání notsáate dokání dováfo gikjé dokání dováfo gikjé dokání dováfo gikjé dokánii dokániipaná evííhoó doyááképaná gihkotáánú chivan̈éketsí.
[71]
níí aáme notséení kóoné kaiitsú.
níí aáme notséení kóoné kaiitsú.
[72]
juú tsa domú juú domáa pjáhtsahó nokón̈ nokón̈e ékehtsí gijó do
juú tsa domú, juú domáa Pjáhtsahó nokón̈e ékehtsí gijó domú.
[73]
n̈o pikíhyóh n̈o pikíhyóh kójeémí vemú aj n̈o pikíhyóh n̈ohpakjó lloví itsíito itsíito n̈o pikíhyó tsa domáa gikíhyó
n̈o pikíhyóh n̈o pikíhyóh (kójeémí vemú), n̈o pikíhyóh n̈ohpakjó lloví itsíito itsíito n̈o pikíhyó tsa domáa gikíhyó.
[74]
nojóvá e evítsoogikó piteéhní gijó dom
nojóvá evítsoogikó piteéhní gijó domú.
[75]
jií evítsoogi gitóhvú dokédah aan dováfo gikópah giyaáké níí jidéhné gijó doómú.
jií evítsoogi gitóhvú dokédah aan dováfo gikópah giyaáké níí jidéhné gijó doómú.
[76]
aa
****
****
[77]
oón tso gikíyohkaá evítsoogi gitóvah.
oón tso gikíyohkaá evítsoogi gitóvah.
[78]
nookón̈apíi aáhpe nahmitóónahe wáteému ahmitú mi mivá aáhpe pi pjókeéhní tsa gijó domú
nookón̈apíi aáhpe nahmitóónahe wáteému ahmitú mivá aáhpe pjókeéhní tsa gijó domú.
[79]
wáteému nookón̈apíi mihavá pjóhkú tsa domú.
wáteému mí nookón̈apíi mihavá pjóhkú tsa domú.
[80]
jií tsa gimú.
jií tsa gimú.
[81]
mi pjáhtsahó tso gikíyohka evítsoogi gitóvahkaatsíhó gihpíhoó nookón̈amíhoó.
mi pjáhtsahó tso gikíyohka evítsoogi gitóvahkaatsíhó gihpíhoó nookón̈amíhoó.
[82]
mi pjáhtsahoó nookón̈a nookón̈ahoó dohpíhoó ts tsanávu nookón̈ahó
mi pjáhtsahoó nookón̈a nookón̈ahoó dohpíhoó tsanáva nookón̈ahó.
[83]
joo joo giná giná tohdoyáhoó tsókah saara saara díi.
joo joo giná giná tohdoyáhoó tsókah saara saara díi.
[84]
tsúúka (Bora) tsahvaká oón tsohvaká tso tsókahnipíllehó jahvaká tsanávallotsó wáte tsohvakááhoó.
tsúúka (Bora) tsahvaká oón tsohvaká tso tsókahnipíllehó jahvaká tsanávallotsó wáte tsohvakááhoó.
[85]
jipóo míhó tso gitóvahkaatsíhoó gitsánah patsíi.
jipóo míhó tso gitóvahkaatsíhoó gitsánah patsíi.
[86]
aáme tsahpe gimú.
aáme tsahpe gimú.
[87]
nojómí pímáahoó oón n̈ókahoó nojómí pimáahoó tsa dojó domú
nojómí pímáahoó oón n̈ókahoó nojómí pimáahoó tsa dojó domú
[88]
aáme pitsáahkú nojómí pimáa.
aáme pitsáahkú nojómí pimáa.
[89]
jií nohtson̈ákéehní tsa domú.
jií nohtson̈ákéehní tsa domú.
[90]
giyánahípa aáme pitsáh níí nohtsíteekéeh notóhvú kóonénaeh pjáhtsahpeíhoó shoónéllú gih gih doyáakján̈ahoó
giyánahípa aáme pitsáh níí nohtsíteekéeh notóhvú kóonénaeh pjáhtsahpeíhoó shoónéllú doyáakján̈ahoó.
[91]
doyánahgi
****
****
[92]
giyánahpanéeeví pjáhtsahó oón n gikápohoó tsa givatsáhoó kashonée tsa gikátsíhoó tsa givátsú
giyánaheví pjáhtsahó oón gikápohoó tsa givatsáhoó kashonée tsa gikátsíhoó tsa givátsú.
[93]
givátsatsítsahoó nííhoó tso maman̈akáhoó tekubán̈a péhéketsí tsatso gi tso gikíyoh kúban̈áhó gitóvahtsí kjáhoó gishú gishú gishú gishú gipátahtsahpe
givátsatsítsahoó nííhoó tso maman̈akáhoó sakubán̈a péhéketsí tsatso gikíyoh kúban̈áhó gitóvahtsí kjáhoó gishú, gishú, gishú, gishú gipátahtsahpe.
[94]
aáme ékehtsí gihi boh noshú véhe n gihimi tso nokíyoh gihi gipíkohkaatsí
aáme ékehtsíboh gihi noshú véhe gimi tso nokíyoó gihi gipíkohkaatsí.
[95]
pjáhtsaho givahpáánaju ékeh gikakáa gihivá gihiváhoó chívah aa chivah gihivá jípoji áávigíváhoó pjehtoóh chívah nééin̈ahó
pjáhtsaho givahpáánaju ékeh gikakáa gihiváhoó chívah aai gihivá gihivá jípoji áávigíváhoó pjehtoóh chívah nééin̈ahó.
[96]
migí tsahpe vishíihga náapi shín̈aavéhi.
migí tsahpe vishíihga náapi shín̈aavéhi.
[97]
aan migí ihpí gihpí gihpí gihí.
aan migí ihpí gihpí gihpí gihí.
[98]
tsamí chívahó chívahó chívahó kóonén̈aéh
tsamí chívahó chívahó kóonén̈aéh.
[99]
páhtsamíhoó jaméeh jívoohvigin̈ó shoónéllú koonén̈aéh tsamího shoóné gijó lláánigi
páhtsamíhoó jaméeh jívoohvigin̈ó shoónéllú koonén̈aéh shoóné gijó lláánigi.
[100]
tsamíhoó chívah chívah koonén̈aéh.
tsamíhoó chívah chívah koonén̈aéh.

Text viewWaveform viewInterlinear Glossed Text