Utterance view

wakyu_hist

Recording date2005-01-23
Speaker age52
Speaker sexm
Text genreprocedural
Extended corpusyes



showing 1 - 100 of 140 • next


[1]
****
****
****
[2]
**** éée éíjyu péjcóo éhne menéjcatsídyúu, **** íñe **** ááméjuri meúlléjehíjcyáne mewátsɨhíjcyáne. ****
Si, esa noche, como hemos dicho, de lo que hemos ido rio abajo de allá ya hemos llegado.
éée éíjyu péjcóo éhne menéjcatsídyúu, íñe ááméjuri meúlléjehíjcyáne mewátsɨhíjcyáne.
[3]
**** aanée menéhdu **** íhyajchíí mepájáábímyeíñé **** íjcyadúnéwu **** méiibííwu. ****
Y conforme que hemos dicho, hoy estamos preparando nuestra coquita lo que hay.
aanée menéhdu íhyajchíí mepájáábímyeíñé íjcyadúnéwu méiibííwu.
[4]
**** téhdure **** téijyúu éhne o néhdu, **** teene ménahbémú meke ájcune méuméhííbáwu **** metájuúne. ****
También yo he dicho en ese momento, eso, lo que nos han dado nuestros hermanos, sal de monte estamos mezclando
téhdure téijyúu éhne o néhdu, teene ménahbémú meke ájcune méuméhííbáwu metájuúne.
[5]
**** téijyúu menéhdu meeréjuco **** méicyánéjcutu **** mellííñájájkímyeíñe. ****
Esa vez como hemos dicho, nosotros ya de nuestra parte vamos a mitayar.
téijyúu menéhdu meeréjuco méicyánéjcutu mellííñájájkímyeíñe.
[6]
memájchónéhjɨ botsíiíkye **** méwákimyéíwuúneri **** meíjcyaki
Comiendo esto recién para estar en nuestros trabajitos
memájchónéhjɨ botsíiíkye méwákimyéíwuúneri meíjcyaki
[7]
**** ahdu nééne, **** paíjyuva menéhijcyádú, **** mee mɨ́a múnáajpi. ****
Así que, como decimos todas las veces, nosotros los seres humanos.
ahdu nééne, paíjyuva menéhijcyádú, mee mɨ́a múnáajpi.
[8]
meíjcyari, **** méɨ́jtsaméiyi. ****
con nuestra vida, con nuestro pensamiento,
meíjcyari, méɨ́jtsaméiyi.
[9]
meúlléneri, **** meíhjyúváneri. ****
en nuestros caminos, en nuestro hablar
meúlléneri, meíhjyúváneri.
[10]
**** mémútahíjcyá **** mewáájácútúné hallúri. ****
nos equivocamos mientras que no nos damos cuenta.
mémútahíjcyá mewáájácútúné hallúri.
[11]
**** áánélliihyéne méɨhdé múnáajpi nehíjcyáhí **** tujkénu. ****
Por esta razón, nuestro antiguo hombre decía primero
áánélliihyéne méɨhdé múnáajpi nehíjcyáhí tujkénu.
[12]
tehdújuco. ****
está bien
tehdújuco.
[13]
**** píívyéébe **** ɨ́ɨ́técunúkí, **** méjpííhyáñé pañe, méɨ́jtsaméi. ****
Para que el creador mire dentro de nuestro cuerpo, nuestro pensamiento
píívyéébe ɨ́ɨ́técunúkí, méjpííhyáñé pañe, méɨ́jtsaméi.
[14]
**** kééné imítyú iájtyumɨ́dú ɨ́ɨ́vaabe méhdityu **** iwáágóoki. ****
Cuál es el mal que ve y luego botar de nosotros
kééné imítyú iájtyumɨ́dú ɨ́ɨ́vaabe méhdityu iwáágóoki.
[15]
méhdi dibye ɨɨ́dáátsóveki. ****
Para que el tenga pena de nosotros
méhdi dibye ɨɨ́dáátsóveki.
[16]
ááne ihdyu ihñé waabúrú bañéheri dibye meke iwábúruácoki. ****
Y luego también que nos sacuda con su planta de tabaco de sacudir
ááne ihdyu ihñé waabúrú bañéheri dibye meke iwábúruácoki.
[17]
**** átsihdyu meke tehdújuco, **** tééné atéréeju iwáágóóne íjcyaabe. ****
Da ahí mismo esas palabras malas de nosotros, botándolo
átsihdyu meke tehdújuco, tééné atéréeju iwáágóóne íjcyaabe.
[18]
**** ihñé imíñé apííchoréjuco, **** méɨ́ɨ́búwá **** pañévú **** pícyoóne. ****
Pone su buen espíritu en nuestros corazones
ihñé imíñé apííchoréjuco, méɨ́ɨ́búwá pañévú pícyoóne.
[19]
**** ahdu ihdyu óvíiíkye tsáápiitsá ɨ́ɨ́búwá pañévú méɨ́ɨ́búwá pañévú pícyoobe tehdɨ́ɨ́váné atérééjúwu iwáágónema. ****
Así de esa forma, espero que el ponga dentro de los corazones de cada uno de nosotros y botando esas ideas malas.
ahdu ihdyu óvíiíkye tsáápiitsá ɨ́ɨ́búwá pañévú méɨ́ɨ́búwá pañévú pícyoobe tehdɨ́ɨ́váné atérééjúwu iwáágónema.
[20]
**** ihñé imíñé apííchoréjuco, ihñé nubúmujtsúúhoréjuco **** dibye **** ipícyóóne óvíiíkye meke **** lleebúcunúhí **** meíhjyuváne, ɨ́ɨ́nerí metáúmeíñe. ****
El poniendo su espíritu bueno, su espíritu de enfriamiento, espero que nos escuche lo que hablamos, con que lo que pedimos.
ihñé imíñé apííchoréjuco, ihñé nubúmujtsúúhoréjuco dibye ipícyóóne óvíiíkye meke lleebúcunúhí meíhjyuváne, ɨ́ɨ́nerí metáúmeíñe.
[21]
aabe óvíiíkye tehdu mépiivyéjɨ́ niimúhé; **** óóvetájɨ́ niimúhe **** mekéne ityáhdííñúné **** ihcyúhájcú niimúhe **** mekéne dibye téhmetsóné. **** ihñé tsúcobáárá naamé nubúmujtsúúho ****
Espero que el, creador de tierra, su espíritu de la casa, que el nos ha hecho cuidar, su espíritu de enfriamiento que él nos ha hecho cuidar
aabe óvíiíkye tehdu mépiivyéjɨ́ niimúhé; óóvetájɨ́ niimúhe mekéne ityáhdííñúné ihcyúhájcú niimúhe mekéne dibye téhmetsóné. ihñé tsúcobáárá naamé nubúmujtsúúho
[22]
óvíiíkye ihdyu **** ɨ́dsɨhɨ́ɨ́vánéwu, **** mébañéhé **** túúwa meímyeehícyúnéwúutu meélletu **** pɨhjácúhí ****
Espero que de este tipo, de esencia de planta de tabaco, lo poco que nosotros enriquecimos de donde nosotros que lamee
óvíiíkye ihdyu ɨ́dsɨhɨ́ɨ́vánéwu, mébañéhé túúwa meímyeehícyúnéwúutu meélletu pɨhjácúhí
[23]
áánetu tehdújuco íiááchimúhajtéébe meáámúnútsámeíñetu, mellíñájájkímyeí meméénúné **** wajyáhbábáwúutu **** déiúcúhi. ****
Y también de su preparado de sus nietos, que estamos haciendo para mitayar, de esta bolsita de coca que coquee.
áánetu tehdújuco íiááchimúhajtéébe meáámúnútsámeíñetu, mellíñájájkímyeí meméénúné wajyáhbábáwúutu déiúcúhi.
[24]
ááne íjcyaabe **** muhdújanécú, **** ɨ́dsɨhɨ́ɨ́vane llííñája imyéénuhíjcyádú ihdyu **** mééma llííñajááhi, **** llííñája **** meenúhi. ****
Y luego, él como hacía esta clase de mitayeada de acuerdo a eso pues con nosotros va a mitayar, va a hacer mitayo.
ááne íjcyaabe muhdújanécú, ɨ́dsɨhɨ́ɨ́vane llííñája imyéénuhíjcyádú ihdyu mééma llííñajááhi, llííñája meenúhi.
[25]
meeva tehdújuco ɨ́jtsɨɨménémúhajtéébe íiáácyuwámúhajtéébe, **** memájchónéhjɨ botsíiíkye **** wákimyéiyi **** meéjécunúmeí, peíyé menéhduú. ****
Nosotros sus hijos, sus nietos, comiendo recién para agarrar nuestros trabajos, como hemos dicho hace rato.
meeva tehdújuco ɨ́jtsɨɨménémúhajtéébe íiáácyuwámúhajtéébe, memájchónéhjɨ botsíiíkye wákimyéiyi meéjécunúmeí, peíyé menéhduú.
[26]
ahdúhjané ɨ́ɨ́vane, **** méɨhdéejpi **** pɨ́ɨ́né wákimyéí niimúhe. ****
De esta manera, nuestro antiguo hombre trabajador del centro
ahdúhjané ɨ́ɨ́vane, méɨhdéejpi pɨ́ɨ́né wákimyéí niimúhe.
[27]
**** ícyuwáábemávanécú **** íwákimyéíwu imyéénúne, **** ɨnɨ́jkévátsihdyu **** ɨ́jtsámeíhi, **** ílluréjuco **** mm **** illííñájaaíñe, **** íñe **** ícyooca meɨ́jtsámeídyú nújpácyó icyánéjcu. ****
Con su gente haciendo sus trabajitos terminando pensó lo que ya va a mitayar, así como estamos pensando ahora, de lado del agua.
ícyuwáábemávanécú íwákimyéíwu imyéénúne, ɨnɨ́jkévátsihdyu ɨ́jtsámeíhi, ílluréjuco mm illííñájaaíñe, íñe ícyooca meɨ́jtsámeídyú nújpácyó icyánéjcu.
[28]
**** áijyúneecu **** tehdújuco, **** tsá- **** tsáháiikye **** íñe ícyooca meíjcyadu **** diityé úmɨhéné pañe teene mújcuri íjcyatúne. ****
Es ese tiempo todavía así como ahora estamos, en la chacra de ellos no había ese barbasco.
áijyúneecu tehdújuco, tsá- tsáháiikye íñe ícyooca meíjcyadu diityé úmɨhéné pañe teene mújcuri íjcyatúne.
[29]
**** tsáápiiyéne ihdyu **** diíbye, **** mújcúríwa chíjchíyéiíkye **** ijcyáhi. ****
Uno solo era: Trueno del tronco de barbasco existía
tsáápiiyéne ihdyu diíbye, mújcúríwa chíjchíyéiíkye ijcyáhi.
[30]
**** aanévané neébe, **** ícyooca **** muube, **** llih **** mé- **** mélliñájájkímyéiíhi. ****
En eso dijo él, ahora, hermano, hijo, vamos a dedicarnos a mitayar.
aanévané neébe, ícyooca muube, llih mé- mélliñájájkímyéiíhi.
[31]
**** ahdɨ́ɨ́vane, **** méuménúméiíhi, méiibíñúméiíhi.
Y por eso vamos a sacar sal del monte, vamos a sacar coca
ahdɨ́ɨ́vane, méuménúméiíhi, méiibíñúméiíhi.
[32]
**** péjcore **** maávúhcuki **** mémujcóéébaatúre. ****
para bañar mañana el pozo de nuestro puerto
péjcore maávúhcuki mémujcóéébaatúre.
[33]
ehdúvané iñééne ɨ́ɨ́mɨááné tsúúca pájáábímyeímyé íñe ícyooca meméénudu. ****
Así diciendo de verdad ya estaban haciendo, como ahora estamos haciendo
ehdúvané iñééne ɨ́ɨ́mɨááné tsúúca pájáábímyeímyé íñe ícyooca meméénudu.
[34]
**** uménúmeímyé, tajúmé ímaaníúwu, **** íiibííwu. ****
Sacaron sal de monte, mezclaron su poco ampiri su coquita
uménúmeímyé, tajúmé ímaaníúwu, íiibííwu.
[35]
átsihdyúvané **** neébe: ayúju **** eh **** táiááchi- táiááchimúha. ****
De ahí él dijo: Ya está, mis nietos.
átsihdyúvané neébe: ayúju eh táiááchi- táiááchimúha.
[36]
ícyooca **** táhdíkyeréjuco **** méujcúté **** íñe metsájtyéne **** dibye **** mééma **** iávúhcuki, **** dibye mééma iávúhcuki. ****
Ahora a nuestro abuelo vayan a traer llevando esto para que él bañe con nosotros, para que bañe con nosotros.
ícyooca táhdíkyeréjuco méujcúté íñe metsájtyéne dibye mééma iávúhcuki, dibye mééma iávúhcuki.
[37]
ahdújucóvané ɨ́ɨ́mɨááné **** tsaapi dííbyé cuwáábedítyú **** pééneé. ****
Y verdad dice que uno de su gente se fué
ahdújucóvané ɨ́ɨ́mɨááné tsaapi dííbyé cuwáábedítyú pééneé.
[38]
**** péébe ihdyu neetéhi: **** táhdi **** máhallú **** aíívyéwa **** chíjchi. ****
El yendo se fue a decir: Abuelo, trueno que quema de arriba.
péébe ihdyu neetéhi: táhdi máhallú aíívyéwa chíjchi.
[39]
**** íñeva **** u **** pɨ́hjáne íjcyaabe **** tehdújuco múúhama **** ú ávúhcuúhi **** múúhá mujcóéébatúre. ****
Este lameando dice que vas a bañar con nosotros del pozo de nuestro puerto.
íñeva u pɨ́hjáne íjcyaabe tehdújuco múúhama ú ávúhcuúhi múúhá mujcóéébatúre.
[40]
juúju neenépeé, aanéjɨ́ɨ́ ellévú ané mepééne. ****
Bueno, dijo, entonces allá, pues, yéndose.
juúju neenépeé, aanéjɨ́ɨ́ ellévú ané mepééne.
[41]
**** o **** péécooca **** ílluréjuco ámuha **** kiá ámuha llííñája meméénúítsii meíjcyátsihvu, **** ámuha **** ámúhá **** hállúúwuúné mémíhchúúveéhi. ****
Cuando me vaya ustedes ya van a ir donde ustedes van a mitayar, ahí poniendo ustedes van a cerrar sus ojos
o péécooca ílluréjuco ámuha kiá ámuha llííñája meméénúítsii meíjcyátsihvu, ámuha ámúhá hállúúwuúné mémíhchúúveéhi.
[42]
méíllityédíñé **** o ávúhcúneri. ****
No hay que tener miedo de lo que me bañé.
méíllityédíñé o ávúhcúneri.
[43]
**** ílluváne néébeke **** muhdújucóha népéjtsoóbe. ****
Esta comisión le ha preguntado: ¿Como ya es? le dijo
ílluváne néébeke muhdújucóha népéjtsoóbe.
[44]
**** éée tehdújuco neébe, **** meeváne **** mépeé kiá **** mellííñájááítsihvu. ****
Si está bien dijo él, dice que tenemos que ir al lugar donde vamos a mitayar.
éée tehdújuco neébe, meeváne mépeé kiá mellííñájááítsihvu.
[45]
**** tétsihvúvané **** máhállúúwuúné **** mémíhchúúveé **** dibye **** iñíítyeki, **** dibyévané iávúhcuki. ****
Ahí dice que nuestros ojitos vamos a cerrar, él para que baje, él para que se bañe.
tétsihvúvané máhállúúwuúné mémíhchúúveé dibye iñíítyeki, dibyévané iávúhcuki.
[46]
**** uúhu neebéváa, ahdu ɨ́ɨ́vane, **** óvíiíkye tehdu méɨɨvá. ****
Bueno, dijo él, espero que así vamos a estar.
uúhu neebéváa, ahdu ɨ́ɨ́vane, óvíiíkye tehdu méɨɨvá.
[47]
aamévané **** tsɨtsɨ́ɨ́vevúne **** péjucóóne. ****
Y ellos al amanecer ya se fueron
aamévané tsɨtsɨ́ɨ́vevúne péjucóóne.
[48]
**** teene **** kiá i- **** i- **** illííñájááíñé **** banéébá hallúvu, ditye úújetémé **** tsúúca **** dííbye téhmene. ****
En su poza donde que van a mitayar, ellos llegando ya estaban esperando a el.
teene kiá i- i- illííñájááíñé banéébá hallúvu, ditye úújetémé tsúúca dííbye téhmene.
[49]
**** aanéváa tsúúca íñe; **** peíyé menéhdu. ****
Y entonces ya, así como hemos dicho hace rato
aanéváa tsúúca íñe; peíyé menéhdu.
[50]
teene **** ííñujɨ **** ijyúnúba pééne tujkéveri chaa **** teene **** níjyáúwuúne **** níítyene. ****
Esa tierra se oscureció y en ese momento - “chaa” - bajaron las gotas de lluvia
teene ííñujɨ ijyúnúba pééne tujkéveri chaa teene níjyáúwuúne níítyene.
[51]
diityéváa **** dóórámeke dibye níítyetsóne. ****
Dice que a los peces él les hizo bajar.
diityéváa dóórámeke dibye níítyetsóne.
[52]
**** ááné tujkéverívane **** botsíiíkye **** dibye, **** máhallúéjɨtu kiá **** rútuj imyéénúcúnemáyé dibye níítyene, maaya, maya **** tyéee teene **** bánéébáj pɨɨnévú. ****
En ese instante recién de cielo de arriba como un rayo bajó - “maaya, maya tyéee“ - en medio de este pozo.
ááné tujkéverívane botsíiíkye dibye, máhallúéjɨtu kiá rútuj imyéénúcúnemáyé dibye níítyene, maaya, maya tyéee teene bánéébáj pɨɨnévú.
[53]
ááne dibye íjchívyeíñúne. ****
Y después ya salió
ááne dibye íjchívyeíñúne.
[54]
ayúju táiááchimúhajtéébe, **** áyu ámuháyéjuco ihdyu ícyooca mellííñájaaíñe. ****
Ya está, mis nietos, ya ahora si, ustedes ya van a mitayar
ayúju táiááchimúhajtéébe, áyu ámuháyéjuco ihdyu ícyooca mellííñájaaíñe.
[55]
elléújucóvane tsúúca **** dibye óómíjyucóóne. ****
Allá mismo él ya se ha regresado
elléújucóvane tsúúca dibye óómíjyucóóne.
[56]
**** ááné boonévané botsíiíkye ɨ́mɨááné, **** dóóraabe ihdyu **** ɨ́ɨ́né imíjyaú cheméhi. ****
Después de eso recién de verdad los peces que lindo, murieron.
ááné boonévané botsíiíkye ɨ́mɨááné, dóóraabe ihdyu ɨ́ɨ́né imíjyaú cheméhi.
[57]
**** áámekévané botsíiíkye ditye **** táávane. ****
A estos recién ellos cazaron.
áámekévané botsíiíkye ditye táávane.
[58]
**** páábé ɨhdéejpi **** ditye **** ɨ́mɨááné **** újcune. ****
Toda clase (de peces) ellos cogieron
páábé ɨhdéejpi ditye ɨ́mɨááné újcune.
[59]
juu dibyéváa nééneé; íllújúcooíhya néhi bóónétu tsááne tsɨɨménémúhajtéébéhaca **** néhi **** ɨ́dsɨhɨ́ɨ́váné lliiñájá imyéénúcooca **** néhi táhdíkye díllócooca **** imyéénuhíjcyaídyújuco, mééma dibye méénune.
Ya, él dijo, de esta manera pues la generación que vendrá posteriormente cuando organiza esta clasa de mitayada, el abuelo lo hará cuando le preguntan así como está haciendo con nosotros.
juu dibyéváa nééneé; íllújúcooíhya néhi bóónétu tsááne tsɨɨménémúhajtéébéhaca néhi ɨ́dsɨhɨ́ɨ́váné lliiñájá imyéénúcooca néhi táhdíkye díllócooca imyéénuhíjcyaídyújuco, mééma dibye méénune.
[60]
**** ámuha tsúúca **** tácyuwáábé máájtyumɨ́jucóóhií. ****
Ustedes, mis nietos, ya están viendo.
ámuha tsúúca tácyuwáábé máájtyumɨ́jucóóhií.
[61]
aanéne **** téhdure **** bóóneéhnejcúvú botsíiíkye ihdyu íñe **** teene **** ah **** méhdivu bóhówaavéne, tehdɨ́ɨ́váne mujcúriwa, meeréjuco mebájtsone. ****
Y eso después de mucho tiempo recién se había aparecido donde nosotros este, esta clase de planta, barbasco que ahora nosotros estamos sembrando.
aanéne téhdure bóóneéhnejcúvú botsíiíkye ihdyu íñe teene ah méhdivu bóhówaavéne, tehdɨ́ɨ́váne mujcúriwa, meeréjuco mebájtsone.
[62]
**** árónáa ihdyu **** téénere, **** tééne tsɨ́jpamáyé **** teéne. ****
Pero es el mismo, con esa misma fuerza está.
árónáa ihdyu téénere, tééne tsɨ́jpamáyé teéne.
[63]
átsihvúhjané **** méɨhdé múnáajpi, **** téhdure ídyé táúmeíhijcyáné **** dííbyeke, **** mééma dibye **** iñíítyétsoki. ****
Ahí, de igual manera nuestros ancestros también le pedían a él para que baje con nosotros.
átsihvúhjané méɨhdé múnáajpi, téhdure ídyé táúmeíhijcyáné dííbyeke, mééma dibye iñíítyétsoki.
[64]
ihñé **** bájtsotá **** meeméhé **** tellííhyó dooráábeke, **** mééméhó dooráábeke, **** cátsóówá dooráábeke, **** mááhójɨ́ dooráábeke, **** baajúríú dooráábeke, újɨ́hó dooráábeke. ****
El pez cogollo del tronco de pijuayo de su sembrío, el pez de plancha de cazabe, pez de yuca buena, pez de plátano.
ihñé bájtsotá meeméhé tellííhyó dooráábeke, mééméhó dooráábeke, cátsóówá dooráábeke, mááhójɨ́ dooráábeke, baajúríú dooráábeke, újɨ́hó dooráábeke.
[65]
dityéhjáa taúmeíhijcyáne. ****
Estos eran lo que ellos le pedían
dityéhjáa taúmeíhijcyáne.
[66]
**** ááné boone tehdújuco, **** páñétúejpi ijcyá diibye **** dóórámé **** caaní **** cuwáábe. ****
Estaba bien pero si, hay legítima gente del padre de los peces.
ááné boone tehdújuco, páñétúejpi ijcyá diibye dóórámé caaní cuwáábe.
[67]
**** méhdure cávátáméí néébeé. ****
Que son estimado así como nosotros.
méhdure cávátáméí néébeé.
[68]
**** dibyévane ávohjácohíjcyáné diityéké ihñé **** piivyéíhlló **** déjucóvu. ****
El le tapaban a ellos en el fondo de la olla de su origen.
dibyévane ávohjácohíjcyáné diityéké ihñé piivyéíhlló déjucóvu.
[69]
déjucóvú dibyévane **** ávohjácónáa, ihdyu **** mémájchotáré ihdyu **** dibyéne níítyetsóneré.
El fondo cuando el tapaba nuestros alimentos no más él le bajaba.
déjucóvú dibyévane ávohjácónáa, ihdyu mémájchotáré ihdyu dibyéne níítyetsóneré.
[70]
**** ámóóbejcáróneré ihdyu **** dóóráábeke **** mellííñájahíjcyáne, metáávane atya; mééma chémehíjcyámeke.
Y eso lo que el transformaba en peces, nosotros mitayamos, mejor dicho cazando a los que mueren para nosotros.
ámóóbejcáróneré ihdyu dóóráábeke mellííñájahíjcyáne, metáávane atya; mééma chémehíjcyámeke.
[71]
**** áámekéhacáne ihdyu **** metáávahíjcyáne.
A ellos mismos nosotros les cazamos.
áámekéhacáne ihdyu metáávahíjcyáne.
[72]
ááne boone ihdyu **** o néhdu téjpacyó múnaa ihdyu wájyúméí néémeé, **** dííbyé cuwáábe.
Pero si, como digo, los que son de esa agua son muy estimados, son gente de él.
ááne boone ihdyu o néhdu téjpacyó múnaa ihdyu wájyúméí néémeé, dííbyé cuwáábe.
[73]
**** áámekévane **** menéé dibye iwátájcoki. ****
Y a ellos se le dice a él para que les tape.
áámekévane menéé dibye iwátájcoki.
[74]
ááne boone o néhdu máhallútúré ihdyu **** dibye níítyetsóne íñe **** méóóvetáre.
Ahora, como digo, de arriba no mas él les hace bajar a esos, nuestro alimento no más
ááne boone o néhdu máhallútúré ihdyu dibye níítyetsóne íñe méóóvetáre.
[75]
mébájtsotáré **** dibye mééma dóóráábejcáróne. ****
nuestros sembrios no más el lo transforma en peces para nosotros.
mébájtsotáré dibye mééma dóóráábejcáróne.
[76]
**** aane ícyooca téhdure **** metáúmeíñé **** dííbyeke. ****
Y eso es que ahora nosotros también estamos pidiendo a él
aane ícyooca téhdure metáúmeíñé dííbyeke.
[77]
**** dibyée méénudújuco, dibyée llííñájahíjcyádújuco.
Así como él hacía, así como él mitayaba.
dibyée méénudújuco, dibyée llííñájahíjcyádújuco.
[78]
**** éjcóójɨne o néhdu dííbyekéneecu **** meóóvetsóhi, médootsóhi.
Ese día como he dicho a el le hemos alimentado
éjcóójɨne o néhdu dííbyekéneecu meóóvetsóhi, médootsóhi.
[79]
**** aabe ícyooca meekéréjúcooi **** dóótsone. ****
Y ahora él ya nos va a dar de comer carne.
aabe ícyooca meekéréjúcooi dóótsone.
[80]
aabe ihdyu tehdújuco mépiivyéébe, **** óóvetájɨ́ niimúhé **** íjcyaabe. ****
Pues, es nuestro creador, es el creador de tierra de alimento
aabe ihdyu tehdújuco mépiivyéébe, óóvetájɨ́ niimúhé íjcyaabe.
[81]
**** óvíiíkye ihdyu, **** cáábyekéhjanécú **** tehdɨ́ɨ́vánehjɨ́ú ityéhmétsóne **** táhdikye. ****
Espero que a cuál abuelo, él le ha hecho cuidar esta clase de cosas
óvíiíkye ihdyu, cáábyekéhjanécú tehdɨ́ɨ́vánehjɨ́ú ityéhmétsóne táhdikye.
[82]
**** óvíiíkye ihdyu mééma **** úbahjácóhi. ****
Espero que nos indica
óvíiíkye ihdyu mééma úbahjácóhi.
[83]
**** íñe méɨɨcúvé lliiñájá **** aamúhówuúvu, **** dibye mééma **** mébájtsota **** idyóóráábejcároki peíyé méúmɨ́wa éhnejcúvu. ****
Esta nuestra ofrenda de mitayar, el para que transforme en peces nuestro sembrio para nosotros.
íñe méɨɨcúvé lliiñájá aamúhówuúvu, dibye mééma mébájtsota idyóóráábejcároki peíyé méúmɨ́wa éhnejcúvu.
[84]
áhdure téhdure mééma dibye **** ɨpɨ́úvaki, **** máhallú **** aíívyé **** mujcúríwa chíjchikye, **** mééma dibye iávúhcuki, **** tehdújuco. ****
Así mismo también para que él llame para nosotros al trueno de quema de barbasco de arriba, para que se bañe para nosotros, está bien.
áhdure téhdure mééma dibye ɨpɨ́úvaki, máhallú aíívyé mujcúríwa chíjchikye, mééma dibye iávúhcuki, tehdújuco.
[85]
méunéúwúutu, **** dibye iñíítyétsoki. ****
De nuestra cochita, él para que baje.
méunéúwúutu, dibye iñíítyétsoki.
[86]
mee dííbyé iááchimúhajtéébé, dííbyé iáácyuwámúhajtéébe, **** memájchoki, **** memájchoki. ****
Nosotros, los nietos de él, las nietas de él, para comer, para comer.
mee dííbyé iááchimúhajtéébé, dííbyé iáácyuwámúhajtéébe, memájchoki, memájchoki.
[87]
memájchónehjɨ botsíiíkye dííbyé iááchimúhajtéébe, **** dííbyé **** iáácyuwámúhajtéébe, **** téhdúne aanúwa, **** téhdúne najáhííba, **** téhdúne wákimyéiyi **** meéjécunúmeíki. ****
Nosotros comiendo recién los nietos de él, las nietas de él, lo que es palo de yuca, lo que es rozos, lo que es el trabajo, para agarrar.
memájchónehjɨ botsíiíkye dííbyé iááchimúhajtéébe, dííbyé iáácyuwámúhajtéébe, téhdúne aanúwa, téhdúne najáhííba, téhdúne wákimyéiyi meéjécunúmeíki.
[88]
ááne lliiñájaátu **** óvíiíkye ihdyu **** téhdúné **** oonúho **** bótoácoobéré ihdyu ijcyáhi, **** anééto bótoácooberé **** ijcyáhi, **** umáhájcu cálliihíyoobéré **** ijcyáhi. ****
Y de esa mitayada, espero que él mismo lo retira lo que es el virote, que esté retirando espinas, que esté despuntando kirumas.
ááne lliiñájaátu óvíiíkye ihdyu téhdúné oonúho bótoácoobéré ihdyu ijcyáhi, anééto bótoácooberé ijcyáhi, umáhájcu cálliihíyoobéré ijcyáhi.
[89]
**** tsá ihdyu **** me- **** meke **** tehdɨ́ɨ́vane pájtyéityúne. ****
No nos va a pasar ningún accidente.
tsá ihdyu me- meke tehdɨ́ɨ́vane pájtyéityúne.
[90]
**** ááne **** táhdí, **** téhdure **** íñejcútú **** mehné máchotáwa núhba. ****
Ese abuelo, también de este lado, nuestro sol de alimento.
ááne táhdí, téhdure íñejcútú mehné máchotáwa núhba.
[91]
**** ihñé allóócori, **** tehdɨ́ɨ́váne mujcúríú **** i- **** iwává ihdyu **** óvíiíkye **** páñééjpácyóvú **** búúvetsóhi. ****
Con su calor ese veneno de raíz de barbasco, espero que haga hundir hasta el fondo de esa agua.
ihñé allóócori, tehdɨ́ɨ́váne mujcúríú i- iwává ihdyu óvíiíkye páñééjpácyóvú búúvetsóhi.
[92]
aahɨ́vetsóhi, **** nújpácyójá pañévu. ****
Le hace visitar, la casa de agua.
aahɨ́vetsóhi, nújpácyójá pañévu.
[93]
ááné allóócori, **** tehdɨ́ɨ́váné **** dooráábé **** mééma **** chéméébeke **** meújcúne **** memájchoki. ****
Con esa calor, esos peces que mueren para nosotros, para sacar y comer
ááné allóócori, tehdɨ́ɨ́váné dooráábé mééma chéméébeke meújcúne memájchoki.
[94]
mééma ihdyu dáhrɨ́jɨwa núhbaavéhi, **** mééma píjcyane núhbaavéhi. ****
que haga sol de sequía para nosotros, que haga sol de verano para nosotros.
mééma ihdyu dáhrɨ́jɨwa núhbaavéhi, mééma píjcyane núhbaavéhi.
[95]
dárɨ́hre nééneri **** peíyé llííñája meméénuki. ****
para mitayar cuando esté seco manyana
dárɨ́hre nééneri peíyé llííñája meméénuki.
[96]
**** áábere ícyooca ijcyáhi, **** góócótuube tehdújuco **** tehdɨ́ɨ́váné wáábyutáne **** píívyéébere ípívyéjtsoóbe. ****
Y él mismo es ahora, sin broma y bien, para eso fué creado
áábere ícyooca ijcyáhi, góócótuube tehdújuco tehdɨ́ɨ́váné wáábyutáne píívyéébere ípívyéjtsoóbe.
[97]
mélliiñájá **** aíívyé mujcúríwa **** chíjchi, **** ɨtsɨ́jpama ihdyu óvíiíkye **** mééma **** ávuhcúhi, **** niityéhi. ****
Trueno de quema de planta de barbasco de nuestro mitayo, espero que bañe con nosotros con toda su fuerza.
mélliiñájá aíívyé mujcúríwa chíjchi, ɨtsɨ́jpama ihdyu óvíiíkye mééma ávuhcúhi, niityéhi.
[98]
aanéjɨ́ɨ́vari, **** imyéméré ihdyu **** teene mújcúriu.
Así es que solamente el nombre es la raíz de barbasco.
aanéjɨ́ɨ́vari, imyéméré ihdyu teene mújcúriu.
[99]
ááné boone **** teene **** ɨ́ɨ́jtsaméí ɨtsɨ́jpá ihdyu. ****
pero lo que es ese pensamiento, su fuerza.
ááné boone teene ɨ́ɨ́jtsaméí ɨtsɨ́jpá ihdyu.
[100]
tééne **** tééveri **** metáúmeíñé **** mééma **** cáhawáá óvíiíkye meke ájcuúbe ****
Por medio de eso lo que pedimos el nos va a dar
tééne tééveri metáúmeíñé mééma cáhawáá óvíiíkye meke ájcuúbe

Text viewInterlinear Glossed Text