Utterance view

mEEva_ran

Recording date2005-01-31
Speaker age52
Speaker sexm
Text genretraditional narrative
Extended corpusyes



[1]
****
****
****
[2]
**** éée, teene íñe **** ɨ́hdéuvúvápe **** páneere **** íñe mɨ́a múnaádú méijcyáhi. ****
Si, antes dice que todos estos vivíamos como gente
éée, teene íñe ɨ́hdéuvúvápe páneere íñe mɨ́a múnaádú méijcyáhi.
[3]
**** iáábé mééma ihjyúváhí **** ihdícyaábe. ****
Cualquier animal hablaba con nosotros.
iáábé mééma ihjyúváhí ihdícyaábe.
[4]
**** aane íñe icyóhbodu **** ííñujɨ mééma pétsihvu, **** illuréjuco **** tene **** téévenúné **** méhdityu.
Pero ahora poco a poco esta tierra con nostros está avanzando, por eso ya desaparecen de nosotros estas cosas.
aane íñe icyóhbodu ííñujɨ mééma pétsihvu, illuréjuco tene téévenúné méhdityu.
[5]
**** ahdúváa ɨ́ɨ́vane, **** tsájcoojɨ **** diitye mɨ́a múnaa **** wakyúú.
Entonces, así como era un día ellos la gente pescaron con barbasco.
ahdúváa ɨ́ɨ́vane, tsájcoojɨ diitye mɨ́a múnaa wakyúú.
[6]
íhjyáa **** tsáhíwu ****
Quizas una quebrada
íhjyáa tsáhíwu
[7]
**** ááneríváa **** íñe meméénuhíjcyádú ihdyu **** taaváme. ****
Y en esa así como hacemos ellos lo agarraron.
ááneríváa íñe meméénuhíjcyádú ihdyu taaváme.
[8]
**** áánetúváa **** dííbyémeíubá **** diibye úhlleméí **** ɨ́htsútúnetu **** péé **** ihjyávu ****
De eso el pobrecito Anashúa apenas se fue de su casa.
áánetúváa dííbyémeíubá diibye úhlleméí ɨ́htsútúnetu péé ihjyávu
[9]
**** aabéváa **** ɨ́mɨááné **** ihdyu **** dsɨjɨ́veríjyuko **** dííbyeméí **** chémene **** teene **** mújcúriyi. ****
Y dice de verdad ya estaba por morir el pobrecito se enfermó con barbasco.
aabéváa ɨ́mɨááné ihdyu dsɨjɨ́veríjyuko dííbyeméí chémene teene mújcúriyi.
[10]
**** áánélliihyéváa **** diille **** tsɨɨju **** ɨ́jtsámeí **** llúúváábeke iñéhcoíñe. ****
Y por eso ella, su mamá, pensó buscar a un curandero.
áánélliihyéváa diille tsɨɨju ɨ́jtsámeí llúúváábeke iñéhcoíñe.
[11]
**** aa- **** aallévápe wallóó diitye ɨ́ɨ́tsɨ́ɨ́meke **** diibye **** ɨ́vaké muhmɨ́ba éllevu
Así ella le mandara a sus hijos a donde ɨ́vaké muhmɨ́ba.
aa- aallévápe wallóó diitye ɨ́ɨ́tsɨ́ɨ́meke diibye ɨ́vaké muhmɨ́ba éllevu
[12]
**** cánabo méujcúté **** ɨ́vaké muhmɨ́bake **** diibyévá múúne **** waajácu ɨ́dsɨhɨ́váné **** ɨɨtéméhoke ibóhɨɨtsóne. ****
A ver, vaya a traer a ɨ́vaké muhmɨ́ba, dice que el sabe sanar esta clase de enfermo.
cánabo méujcúté ɨ́vaké muhmɨ́bake diibyévá múúne waajácu ɨ́dsɨhɨ́váné ɨɨtéméhoke ibóhɨɨtsóne.
[13]
**** ahdújucóváa pééme **** diitye ɨ́ɨ́tsɨ́ɨ́méwuúmú **** újcujéné **** dííbyeke.
Y verdad yendose ellas sus hijitos le han traido a el.
ahdújucóváa pééme diitye ɨ́ɨ́tsɨ́ɨ́méwuúmú újcujéné dííbyeke.
[14]
**** naáni, **** uke **** waháró **** pɨ́uvá **** llihíyokévá **** u **** llúúvánuki. ****
Tio, mi mamá te llama para que le cura a mi papá.
naáni, uke waháró pɨ́uvá llihíyokévá u llúúvánuki.
[15]
**** juúju neébe, **** cánabo metsu.
Bueno, dijo, a ver, vamonos
juúju neébe, cánabo metsu.
[16]
**** aabéváa ɨ́mɨááné **** tsájúcoobe **** wajtsɨ́ **** dííbyémeí ɨ́daatsóné **** tódsɨúcunúúbedívu
De verdad vino y llegó que el pobrecito estaba hechado.
aabéváa ɨ́mɨááné tsájúcoobe wajtsɨ́ dííbyémeí ɨ́daatsóné tódsɨúcunúúbedívu
[17]
**** juu neébe **** íhya tehdújuco, **** óvíiíkye **** ícyooca **** mémɨɨvámenúhi. ****
Bueno, dijo, quizas está bien, espera ahora vamos a hacer mɨ́ɨ́vajɨ.
juu neébe íhya tehdújuco, óvíiíkye ícyooca mémɨɨvámenúhi.
[18]
**** aabéváa tsúúca **** dííbyé lliiñévú itsónáávéne **** mɨɨvámenújucóó:
Y el sentandose debajo de el ya comenzó a hacer mɨ́ɨ́vajɨ
aabéváa tsúúca dííbyé lliiñévú itsónáávéne mɨɨvámenújucóó:
[19]
**** juu ehdɨ́ɨ́vájuubéhde ɨ́vaké muhmɨ́bá **** llúúva méénúcooca. ****
Juu, ese clase de ɨ́vaké Muhmɨ́ba cunado hace icaración.
juu ehdɨ́ɨ́vájuubéhde ɨ́vaké muhmɨ́bá llúúva méénúcooca.
[20]
**** dííbyé tsúcobáárá aawámɨháámɨ́ ó **** wállaavéh ****
De el su hoja fria de hauca me queda hechado.
dííbyé tsúcobáárá aawámɨháámɨ́ ó wállaavéh
[21]
**** ehdɨ́ɨ́vájuubéhde ɨ́vaké muhmɨ́bá llúúva méénúcoóca. ****
Ese clase de ɨ́vaké Muhmɨ́bá cuando hace icaración.
ehdɨ́ɨ́vájuubéhde ɨ́vaké muhmɨ́bá llúúva méénúcoóca.
[22]
**** dííbyé tsúcobáárá mujcúríwaháámɨ́ ó **** wállaavéhi
De el su hoja fría de barbasco me quedó echado.
dííbyé tsúcobáárá mujcúríwaháámɨ́ ó wállaavéhi
[23]
ííí ááñityó anítyóó, áñítyoká añítyoo, aañityo añitooju ****
****
****
[24]
**** cáñabo **** mújcúríwá avyábatu méujcúte. ****
A ver, vayan a traer cogollo de barbasco
cáñabo mújcúríwá avyábatu méujcúte.
[25]
**** dibyéváa wállohíjcyáne eene **** diitye ɨ́ɨ́tsɨ́ɨ́meke ****
El mandaba a los hijos de el
dibyéváa wállohíjcyáne eene diitye ɨ́ɨ́tsɨ́ɨ́meke
[26]
ahdújucóváa **** teene mújcúríwaháámɨ **** teene ááwámɨháámɨɨ.
Así ellos trayendo era joje de barbasco y esas hoja de huasca
ahdújucóváa teene mújcúríwaháámɨ teene ááwámɨháámɨɨ.
[27]
**** iúcujéné **** iíchájcóne **** tsiiñe idyé **** dibye mɨ́ɨ́váménuhíjcyá
Trayendo chapeando otra vez el hacía mɨ́ɨ́vajɨ
iúcujéné iíchájcóne tsiiñe idyé dibye mɨ́ɨ́váménuhíjcyá
[28]
****
****
****
[29]
**** cáñabo íñeetu meíjcho **** dibyévaa néénelli idyé **** diitye ɨ́ɨ́tsɨɨme íchúcuhíjcyáné **** dííbyeke **** éhnííñeúré teene **** ááwámɨháámɨ **** námijtya íjcyane, **** mújcúríwaháámɨ́ námíjtya íjcyáneri **** iíchácóne dííbyeke **** ihdyu **** di- **** di- íllure **** di- **** ɨdsɨ́jɨ́vétsoro dibye méénune.
Dale de tomar de este porque le decía a sus hijos lo que le daba de tomar a el le hacía peor esa hoja de huaca como es veneneo, hoja de barbasco com es veneno a el tan solo hacía para que le mate a el.
cáñabo íñeetu meíjcho dibyévaa néénelli idyé diitye ɨ́ɨ́tsɨɨme íchúcuhíjcyáné dííbyeke éhnííñeúré teene ááwámɨháámɨ námijtya íjcyane, mújcúríwaháámɨ́ námíjtya íjcyáneri iíchácóne dííbyeke ihdyu di- di- íllure di- ɨdsɨ́jɨ́vétsoro dibye méénune.
[30]
**** ahdújucóváa ɨ́mɨááné teene, **** éhdure néébeméikye ditye íjchoobe. ****
Y así de verdad aunque estabe muy grave, ellos, le dió de tomar
ahdújucóváa ɨ́mɨááné teene, éhdure néébeméikye ditye íjchoobe.
[31]
**** íllure íhbáu **** ámɨ́taavéne **** tene néébone.
Y ya se ha podrido su barriga, se reventó
íllure íhbáu ámɨ́taavéne tene néébone.
[32]
**** tsúúca dsɨ́jɨ́veébe. ****
Ya le mató
tsúúca dsɨ́jɨ́veébe.
[33]
**** íllure mu **** dibye **** illííhyáníñeri **** ɨ́jtsámeíñe ****
Nada mas el pensaba en matarlo
íllure mu dibye illííhyáníñeri ɨ́jtsámeíñe
[34]
**** dibye nééne **** tehdújuco, **** mujcúríwaháámɨ́ **** ó **** wállaavéhi, **** ááwámɨháámɨ́ **** ó **** wállaavéhi ****
El decía, hoja de barbaso yo estoy hechada, hoja de huaca yo estoy hachado.
dibye nééne tehdújuco, mujcúríwaháámɨ́ ó wállaavéhi, ááwámɨháámɨ́ ó wállaavéhi
[35]
**** ó wállááhi dibye nééne dibye dsɨ́jɨ́veíñe ****
Yo estoy hechado el dice lo que el va quedar hechado caundo ya muere
ó wállááhi dibye nééne dibye dsɨ́jɨ́veíñe
[36]
**** teenéha **** dibye **** mɨ́ɨ́váménuhíjcyáné dibye ɨdsɨ́jɨ́veki.
Para eso no mas el hacía mɨ́ɨ́vajɨ, para que el muera
teenéha dibye mɨ́ɨ́váménuhíjcyáné dibye ɨdsɨ́jɨ́veki.
[37]
**** ááné boonéváa ihdyu eene **** ílluréjuco **** dibye eene **** dííbyé **** táábake **** tsúúca táábavájucóóne.
Después de eso ya pues el, a su mujer del otro del finado ya lo ha tenido como mujer.
ááné boonéváa ihdyu eene ílluréjuco dibye eene dííbyé táábake tsúúca táábavájucóóne.
[38]
**** dibye dsɨ́jɨ́véné **** boóne
Despues de que murió.
dibye dsɨ́jɨ́véné boóne
[39]
**** illííhánúné **** boóne. ****
Despues de que mató.
illííhánúné boóne.
[40]
**** ááné **** boonéváa **** botsíiíkye diitye ɨ́ɨ́tsɨɨme **** ájtyumɨ́hi **** waajákúhi ****
Y después de todo, recién, ellos sus hijos se dieron cuenta, supiereon
ááné boonéváa botsíiíkye diitye ɨ́ɨ́tsɨɨme ájtyumɨ́hi waajákúhi
[41]
**** ááne **** dííbyedívú múnááveróme ****
Por eso se rabiaron contra el, quisiseron matarlo, pero no pudieron
ááne dííbyedívú múnááveróme
[42]
**** ááméváa tsájcoojɨ, **** dííbyé hallúvu **** mɨ́cáávérónáa, **** ɨ́nejɨ́ubáváhjáa, **** chéri meenúcuhíjcyaábe. ****
Un dia ellos, cuando le rodearon casas de el, no se que cosa "chéri", le hacía sonar.
ááméváa tsájcoojɨ, dííbyé já hallúvu mɨ́cáávérónáa, ɨ́nejɨ́ubáváhjáa, chéri meenúcuhíjcyaábe.
[43]
**** íañújuvápeé, **** kuuvéne muha méwajtsɨ́. ****
Dizque era su escopeta, tarde hemos llegado
íañújuvápeé, kuuvéne muha méwajtsɨ́.
[44]
**** túrújɨ́ɨ́véébe díñe muha méwajtsɨ́.
Cuando estaba este todo parado hemos llegado.
túrújɨ́ɨ́véébe díñe muha méwajtsɨ́.
[45]
**** ihdyu diibye **** ihjyúvá. ****
Así mismo el hablaba
ihdyu diibye ihjyúvá.
[46]
**** aanéváa tehdu **** dííbyé hallu ditye **** dííbyeúvu tsɨ́ɨ́mé **** mɨ́cááverómé, **** muúbe íñahjɨ́he múnáamáha **** diíbye. ****
Y así cuando al rededor de la casa de el ellos sus hijos del finado aunque le rodearon, hermanos con sus gentes de negocio están
aanéváa tehdu dííbyé já hallu ditye dííbyeúvu tsɨ́ɨ́mé mɨ́cááverómé, muúbe íñahjɨ́he múnáamáha diíbye.
[47]
**** iñééne ellévújuco ditye **** óómihíjcyáne. ****
Diciendo por allá ellos se volvían.
iñééne ellévújuco ditye óómihíjcyáne.
[48]
**** ehdu ellévú **** cámé **** dííbyé uubállé **** ijcyácunúhi. ****
Así sigue el cuento de el largo.
ehdu ellévú cámé dííbyé uubállé ijcyácunúhi.
[49]
**** árónáa **** étsíhwuúvúréi **** icyooca méúbálléjkatsí, ímíchi **** peíyé o nehdu teene **** íñe mɨ́ɨ́vajɨ **** méimílléhi. ****
Pero hasta acacíto no mas vamos a contarnos, lo principal es como he dicho en delante este m´ɨ´ɨvajɨ lo que se quiere.
árónáa étsíhwuúvúréi icyooca méúbálléjkatsí, ímíchi peíyé o nehdu teene íñe mɨ́ɨ́vajɨ méimílléhi.

Text viewInterlinear Glossed Text