Utterance viewsacha_res| Recording date | 2009-08-09 |
|---|
| Speaker age | 50 |
|---|
| Speaker sex | m |
|---|
| Text genre | traditional narrative |
|---|
| Extended corpus | no |
|---|
showing 1 - 100 of 136 • next
[1]
móóján̈a
an̈óógihpe
kelloh
mána
nokéhtsú
ahora el cuento de sachavaca de ese voy a decir móóján̈a an̈óógihpe kelloh mána nokéhtsú
[2]
niítsihe
iítonémúpi
tsahpe
mítyepíkú
las hijas de tabaco eran dos niítsihe iítonémúpi tsahpe mítyepíkú
[3]
mí
tsahpeí
llakádekóo
nehpímúpí
y dizqué se iba a la chacra mí tsahpeí llakádekóo nehpímúpí
[4]
se iban las dos a la chacra llakádekóo nehpímúpí
[6]
mí
tsahpeí
neé
tsa
sági
okogiígi
nakóo
tsáhnú
y dizqué allá ese un joven venía donde ellas mí tsahpeí neé tsa sági okogiígi nakóo tsáhnú
[7]
mí
tsahpeí
naneé
ginovígiipí
con ellas conversaba mí tsahpeí naneé ginovígiipí
[9]
jaméeh
nakjáápaná
evíi
tsahpe
jahe
épohpa
<<wip>>
tsipílle
tsonígin̈ó
kéhtsú
así hacían despues dice la menor le avisó a su papá jaméeh nakjáápaná evíi tsahpe épohpatsipílle tsonígin̈ó kéhtsú
[10]
aáhpe
llakádekóoí
vehpináavaá
sági
okogiígi
vakóo
tsáhnú
“Papá, cuando nos vamos a la chacra un joven viene donde nosotras” aáhpe llakádekóoí vehpináavaá sági okogiígi vakóo tsáhnú
[11]
mi
nonáado
neéí
ginovígiipí
tsahpe
tsonígin̈ó
domú
“Y con mi hermana conversa”, dizqué le dijo a su padre mi nonáado neéí ginovígiipí tsahpe tsonígin̈ó domú
[12]
"bueno" dizque él dijo juu tsahpe gimú
[13]
vée
tsa
janí
patsíi
tsa
janí
kóónéllá
nojó
gikjáán̈ó
“¡Tráele acá, tráele a la casa para que haga alguna cosa para mi!” vée tsa janí patsíi tsa janí kóónéllá nojó gikjáán̈ó
[14]
“para que me haga mi coca” jííbíhe nojó gikjáán̈ó
[15]
“para que me saque setico” táávíhe nojó gitóvaáhn̈ó
[16]
dizque le dijo su padre tsahpe n̈onígi kemú
[17]
jíí
nemáa
tsahpe
apon̈á
nehpí
llakádekóo
ellas dijeron "bueno" y otra vez se fueron a la chacra jíí nemáa tsahpe apon̈á nehpí llakádekóo
[18]
mi
gitsánaahnígin̈ó
tsahpe
nn
nemú
y cuando él vino, dizque ellas dijeron mi gitsánaa-hnígin̈ó tsahpe nemú
[19]
y dizqué le dijeron mí tsahpe gijó nemú
[21]
fanígimí
vajó
kemú
vaneé
tsamámí
pihpí
“Nuestro padre nos ha dicho con nosotros dice que vas a ir” fanígimí vajó kemú vaneé tsamámí pihpí
[22]
giíte
pikjáán̈ó
tsahpe
gijó
nemú
“Para que le ayudes”, dizque le dijeron a él giíte pikjáán̈ó tsahpe gijó nemú
[24]
"bueno", dijo él jíí tsahpe gimú
[25]
mí
tsahpe
tsa
nakáadegikó
lloví
nanáana
tsahpeí
gikjú
y dizqué lo que había en su chacra las piñas, dizque el comía mí tsahpe tsa nakáadegikó lloví nanáana tsahpeí gikjú
[26]
todas él comía tsahpeí gikjú pjehtóh
[27]
mi
pokáh
tsahpeí
tsa
tsápah
kahni
nakjú
por eso dizqué ellas le escuchaban (quien comía) mi pokáh tsahpeí tsa tsápah kahni nakjú
[28]
miké
tsahpeí
níí
gitsáh
gimanááhpeí
gitóh
pero dizqué no venía, él sabía miké tsahpeí níí gitsáh gimanááhpeí gitóh
[29]
mi
jaméeh
gijó
nemáa
tsahpe
oó
tsa
n̈anápí
patsíi
así ellas, dijeron a él y ya le llevaron a la casa mi jaméeh gijó nemáa oón tsa n̈anápí patsíi
[30]
le dijeron a su padre “Aquí está”. n̈anígin̈ó nemú ai tsú
[31]
"bueno", dijo el papá jíí tsahpe gimú
[32]
idékehtsívá
noóte
pikjú
nojóvá
jííbíhe
pikjú
nojóvá
pjehtóh
pikjú
ahora me vas a ayudar, hay que hacerme coca hay que hacerme toda casa idékehtsívá noóte pikjú nojóvá jííbíhe pikjú nojóvá pjehtóh pikjú
[33]
mí
tsahpeí
neéi
nééyapa
páhan̈ú
y ahí dizque vivian ellos todos mí tsahpeí neéi nééyapa páhan̈ú
[34]
mí
tsahpe
tsa
sápilleneé
tsahpeí
tsa
gímú
y entonces dizque con una (de ellas) él dormía mí tsahpe tsa sápilleneé tsahpeí tsa gímú
[35]
con ella dormía doneé tsahpeí gímú
[36]
mí
tsahpeí
tsa
épohpatsipílle
n̈ó
gimu
y dice que a la menor él decía mí tsahpeí tsa épohpatsipíllen̈ó gimu
[38]
gihivá
foo
pikjáávaává
n̈o
papjóótú
tsahpeí
gimú
"este cuando hace candela me despierta" dizque le decía gihivá foo pikjáávaává n̈o papjóótú tsahpeí gimú
[39]
mihéh
tsahpeí
tsa
do
<<wip>>
kjú
así dizque ella le hacía mihéh tsahpeí tsa dokjú
[40]
tsá
tsahpeí
dopjotáa
tsimíkjó
moójá
foo
g
foo
dokjú
después de que le despertaba recién hacía candela tsá tsahpeí dopjotáa tsimíkjó moónjá foo dokjú
[41]
mi
evíi
tsahpe
hoó
tsahpe
iíno
tsó
oó
tsahpe
nií
tsa
dopjóótahé
tsa
atsáagíhpeí
lloví
de tanto se cansó ella y no le despertó a él, ese hombre lo que era mi evíi tsahpe hoó iíno tsó nií tsahpe tsa dopjóótahé tsa atsáagíhpeí lloví
[42]
mí
tsahpeí
tsa
namaáké
tsa
chiihpané
jidéhn̈aéhkobá
an̈óógi
jiihpahé
dizque mientras dormían ellos, que clase era sus pies, como pie de sachavaca mí tsahpeí tsa namaáké tsa chiihpané jidéhn̈aéhkobá an̈óógi jiihpahé
[43]
mi
jaméeh
tsahpe
hoó
tsa
mapjotákaa
oón
foo
dokjú
y así dizque sin despertarle, ella hizo candela mi jaméeh tsahpe hoó tsa mapjotákaa oón foo dokjú
[45]
miké
tsahpe
tsa
dopátaahké
chiihpákoba
an̈óógi
jiihpákoba
y dizque le miró ella su piesaso, pie de sachavaca miké tsahpe tsa dopátaahké chiihpákoba an̈óógi jiihpákoba
[46]
"bueno" dijo ella juu tsahpe domú
[47]
le aviso a su papá tsonígin̈ó dokéhtsú
[48]
"papá", dijo ella aáhpe domú
[49]
nonáado
llíígiké
níí
ináavihyaá
ííyú
an̈óógíkobaneékéí
dómú
tsahpe
tsonígin̈ó
domú
"su marido de mi hermana no es gente, con sachavaca duerme" dizque le dijo a su padre nonáado llíígiké níí ináavihyaá ííyú an̈óógíkobaneékéí dómú tsahpe tsonígin̈ó domú
[50]
"bueno" dijo él juu tsahpe gimú
[52]
mi
jidéhjéévá
tsa
vakjú
tsahpe
tsa
domú
"que le vamos a hacer" dijo ella mi jidéhjéévá tsa vakjú tsahpe domú
[53]
niíkó
tsahpe
gimú
kjéh
jamáakaúúho
ihvú
"no" dijo él, "tuercen una soga" niíkó tsahpe gimú kjéh jamáakaúúho ihvú
[54]
"despues hay que llevarle" mitsívá tsa janápí
[55]
tsavá
janápii
aa
kóeh
ái
tehkjén̈e
ih
ihpí
"hay que llevarle" (¿qué cosa?) "hay que traer" tsavá janápii aa kóeh ái tehkjén̈e ihpí
[56]
tseníivá
pihshú
tsahpe
gimú
"arriba hay que subir", dijo él tseníivá pihshú tsahpe gimú
[57]
"arriba hay subir" tseníivá pihshú
[58]
mitsívá
gijó
piímú
kashóóheve
kashóóhváh
ékeh
pikjú
“y despues hay que decirle "¡agarra bien!"” mitsívá gijó piímú kashóóhváh ékeh pikjú
[59]
“"¡agarra bien!"” kashóóhvá ékeh pikjú
[60]
"ya" dijo él jíí tsahpe gimú
[62]
nehpináa
tsahpe
hoó
tsa
maagíhegí
di
dohshú
se fueron, y ese pandisho (especie de árbol) ella subió arriba nehpináa tsahpe hoó tsa maagíhegí di dohshú tseníi
[63]
dohshú
tsahpe
hoó
tseníi
véeté
allá dizque subió arriba dohshú tsahpe hoó tseníi véeté
[64]
de allá botaba ella néékjó tsahpeí dopíkoh
[65]
néé
gihpí
kashóóh
ékeh
pikjú
tsahpeí
domú
"ahí se va (la fruta), ¡agarre bien!", dizque ella dijo néé gihpí kashóóh ékeh pikjú tsahpeí domú
[66]
"bueno", decía él jií tsahpe gimú
[67]
pjehtóh
tsahpeí
dopíkoh
ahmiteéke
gikjú
todo lo que ella botaba comía él pjehtóh tsahpeí dopíkoh ahmiteéke gikjú
[68]
todo dizque el comía pjehtóh tsahpeí dahmitú
[69]
jaméeh
dokjáá
evíi
tsahpe
gijó
domú
tanto hacer así dizque ella le dijo a él jaméeh dokjáá evíi tsahpe gijó domú
[70]
oón
tsahpe
metsovíigíu
llíllaáúkoba
llovígiko
tsókahpjaavú
en una (fruta) madura grande, lo que era, adentro entró ella oón tsahpe metsovíigíu llíllaáúkoba llovígiko tsókahpjaavú
[71]
como le había dicho su padre tsonígihpe dojó kemáahé
[72]
neé
gihpí
metsovíigíú
kashóóhvá
ékeh
pikjú
tsahpe
neé
tsenikjé
gijó
domú
"allá se va la fruta madura, ¡agarra bien!", dizque de allá de arriba le dijo ella neé gihpí metsovíigíú kashóóhvá ékeh pikjú tsahpe neé tsenikjé gijó domú
[73]
jíí
tsahpe
gimáa
tsagikó
tsókahpjavatsí
"bueno", dijo él y ella entró adentro jíí tsahpe gimáa tsagikó tsókahpjavatsí
[74]
tsenikjé
tua
dóóya
tsa
tééugikó
tsókahpjava
neéuneé
de arriba saltó ella con el huayo al que ella entró tsenikjé tua dóóya tsa tééugikó tsókahpjava neéuneé
[75]
mí
tsahpe
apótsín̈a
ginógí
véeté
giihsháukó
giihsháugikó
tsókahpjaavú
y dizque de una vez en su boca, allá ella entró su barriga mí tsahpe apótsín̈a ginógí véeté giihsháugikó tsókahpjaavú
[76]
niítsihe
iíto
tsahpe
gimú
kópehjeé
jaméeh
n̈o
pikjú
"hija de tabaco", dijo él "¿por qué me haces así?" niítsihe iíto tsahpe gimú kópehjeé jaméeh n̈o pikjú
[78]
dijo ese sachavaca tsa gimú tsa an̈óógí
[79]
fitsoh
pííyú
anikjó
tsahpe
"salga afuera", dizque (el dijo) fitsoh pííyú anikjó tsahpe
[80]
tsa
g
giváfogikjé
domú
niívá
fitsoh
nóóyahé
de su barriga ella le dijo "no voy a salir" tsa giváfogikjé domú niívá fitsoh nóóyahé
[81]
"no voy a salir" niívá fitsoh nóóyahé
[82]
fitsoh
piíyú
tsahpe
domú
gimú
"¡salga!" dijo él fitsoh piíyú tsahpe gimú
[84]
níí
tsahpeí
fitsoh
dóóyahé
neé
tsahpeí
dóóyapa
giváfogikó
no, dizque, salía ella, allá dizque vivía ella dentro de su barriga níí tsahpeí fitsoh dóóyahé neé tsahpeí dóóyapa giváfogikó
[85]
mineé
tsahpe
oón
chívah
oón
tsa
an̈óógí
con esto (ella) dizque andaba ese sachavaca mineé tsahpe oón chívah oón tsa an̈óógí
[86]
tsahpe
gihpiná
tsahpe
gihpiná
llavákúh
jípoji
áávigí
tsahpe
chíhvú
doneé
se iba dizque se fue muy lejos por canto de mundo dizque, andó con ella tsahpe gihpiná tsahpe gihpiná llavákúh jípoji áávigí tsahpe chíhvú doneé
[87]
pjehtóh
tsahpeí
gihi
kóeh
vee
lloví
dahmitáákaneé
gihpí
tsóveh
fitsoh
dóyaán̈ó
todos dizque este ¿cuál? ese comezón comiendo se iba sobre ella para que puede salir pjehtóh tsahpeí gihi kóeh vee lloví dahmitáákaneé gihpí tsóveh fitsoh dóyaán̈ó
[88]
joóni
tsahpeí
gihdú
tsohkóóh
lloví
joníiká
tsáhpeí
gihdú
fitsoh
dóyaán̈ó
tomaba agua agua lo que era sucio dizque tomaba para que salga joóni tsahpeí gihdú tsohkóóh lloví joníiká tsáhpeí gihdú fitsoh dóyaán̈ó
[89]
mí
tsahpe
nií
niítsihe
íito
fitsóhka
piíyú
y dizque no "¡hija de tabaco salga ya!" mí tsahpe nií niítsihe íito fitsóhka piíyú
[90]
"ya no puedo ya" nií oón noóyá
[91]
oóvá
kainée
noóyú
tsahpe
dom
gimú
"ya voy a morir" dizque el dijo oónvá kainée noóyú tsahpe gimú
[92]
miké
nií
nií
fitsoh
dóóyahé
Pero no ha salido ella miké nií fitsoh dóóyahé
[93]
niívá
fitsoh
noóyú
tsahpeí
domú
“No voy a salir” dijo ella” niívá fitsoh noóyú tsahpeí domú
[94]
niíka
oón
n̈o
iíyú
tsahpeí
gimú
“Ya no puedo” dizque el dijo niíka oón n̈o iíyú tsahpeí gimú
[95]
kópehjeé
jaméeh
n̈o
pikjú
"¿por qué me hace así?" kópehjeé jaméeh n̈o pikjú
[96]
fitsoh
piíyú
oónváka
kainée
noóyú
"¡salga usted!, ya voy a morir" fitsoh piíyú oónváka kainée noóyú
[97]
jéheé
mi
fú
tsahpe
domú
neékjó
giváfogikjé
"¿donde estamos?”, ella dijo de allí, de dentro de su barriga jéheé mi fú tsahpe domú neékjó giváfogikjé
[98]
mí
tsahpe
oón
llavákúh
nehpí
y dizqué se fueron lejos mí tsahpe oón llavákúh nehpí
[99]
jípojí
aávigí
doneé
chívah
por el canto del mundo él andó con ella jípojí aávigí doneé chívah
[100]
ya han venido de allá oón natsánah neékjó
Text view • Waveform view • Interlinear Glossed Text
|