Utterance view

sacha_res

Recording date2009-08-09
Speaker age50
Speaker sexm
Text genretraditional narrative
Extended corpusno



showing 1 - 100 of 136 • next


[1]
móóján̈a an̈óógihpe kelloh mána nokéhtsú
ahora el cuento de sachavaca de ese voy a decir
móóján̈a an̈óógihpe kelloh mána nokéhtsú
[2]
niítsihe iítonémúpi tsahpe mítyepíkú
las hijas de tabaco eran dos
niítsihe iítonémúpi tsahpe mítyepíkú
[3]
tsahpeí llakádekóo nehpímúpí
y dizqué se iba a la chacra
mí tsahpeí llakádekóo nehpímúpí
[4]
llakádekóo nehpímúpí
se iban las dos a la chacra
llakádekóo nehpímúpí
[5]
m
****
****
[6]
tsahpeí neé tsa sági okogiígi nakóo tsáhnú
y dizqué allá ese un joven venía donde ellas
mí tsahpeí neé tsa sági okogiígi nakóo tsáhnú
[7]
tsahpeí naneé ginovígiipí
con ellas conversaba
mí tsahpeí naneé ginovígiipí
[8]
jaméeh n̈a
****
****
[9]
jaméeh nakjáápaná evíi tsahpe jahe épohpa <<wip>> tsipílle tsonígin̈ó kéhtsú
así hacían despues dice la menor le avisó a su papá
jaméeh nakjáápaná evíi tsahpe épohpatsipílle tsonígin̈ó kéhtsú
[10]
aáhpe llakádekóoí vehpináavaá sági okogiígi vakóo tsáhnú
“Papá, cuando nos vamos a la chacra un joven viene donde nosotras”
aáhpe llakádekóoí vehpináavaá sági okogiígi vakóo tsáhnú
[11]
mi nonáado neéí ginovígiipí tsahpe tsonígin̈ó domú
“Y con mi hermana conversa”, dizqué le dijo a su padre
mi nonáado neéí ginovígiipí tsahpe tsonígin̈ó domú
[12]
juu tsahpe gimú
"bueno" dizque él dijo
juu tsahpe gimú
[13]
vée tsa janí patsíi tsa janí kóónéllá nojó gikjáán̈ó
“¡Tráele acá, tráele a la casa para que haga alguna cosa para mi!”
vée tsa janí patsíi tsa janí kóónéllá nojó gikjáán̈ó
[14]
jííbíhe nojó gikjáán̈ó
“para que me haga mi coca”
jííbíhe nojó gikjáán̈ó
[15]
táávíhe nojó gitóvaáhn̈ó
“para que me saque setico”
táávíhe nojó gitóvaáhn̈ó
[16]
tsahpe n̈onígi kemú
dizque le dijo su padre
tsahpe n̈onígi kemú
[17]
jíí nemáa tsahpe apon̈á nehpí llakádekóo
ellas dijeron "bueno" y otra vez se fueron a la chacra
jíí nemáa tsahpe apon̈á nehpí llakádekóo
[18]
mi gitsánaahnígin̈ó tsahpe nn nemú
y cuando él vino, dizque ellas dijeron
mi gitsánaa-hnígin̈ó tsahpe nemú
[19]
tsahpe gijó nemú
y dizqué le dijeron
mí tsahpe gijó nemú
[20]
panígi
****
****
[21]
fanígimí vajó kemú vaneé tsamámí pihpí
“Nuestro padre nos ha dicho con nosotros dice que vas a ir”
fanígimí vajó kemú vaneé tsamámí pihpí
[22]
giíte pikjáán̈ó tsahpe gijó nemú
“Para que le ayudes”, dizque le dijeron a él
giíte pikjáán̈ó tsahpe gijó nemú
[23]
jíí gimáá
****
****
[24]
jíí tsahpe gimú
"bueno", dijo él
jíí tsahpe gimú
[25]
tsahpe tsa nakáadegikó lloví nanáana tsahpeí gikjú
y dizqué lo que había en su chacra las piñas, dizque el comía
mí tsahpe tsa nakáadegikó lloví nanáana tsahpeí gikjú
[26]
tsahpeí gikjú pjehtóh
todas él comía
tsahpeí gikjú pjehtóh
[27]
mi pokáh tsahpeí tsa tsápah kahni nakjú
por eso dizqué ellas le escuchaban (quien comía)
mi pokáh tsahpeí tsa tsápah kahni nakjú
[28]
miké tsahpeí níí gitsáh gimanááhpeí gitóh
pero dizqué no venía, él sabía
miké tsahpeí níí gitsáh gimanááhpeí gitóh
[29]
mi jaméeh gijó nemáa tsahpe tsa n̈anápí patsíi
así ellas, dijeron a él y ya le llevaron a la casa
mi jaméeh gijó nemáa oón tsa n̈anápí patsíi
[30]
n̈anígin̈ó nemú ai tsú
le dijeron a su padre “Aquí está”.
n̈anígin̈ó nemú ai tsú
[31]
jíí tsahpe gimú
"bueno", dijo el papá
jíí tsahpe gimú
[32]
idékehtsívá noóte pikjú nojóvá jííbíhe pikjú nojóvá pjehtóh pikjú
ahora me vas a ayudar, hay que hacerme coca hay que hacerme toda casa
idékehtsívá noóte pikjú nojóvá jííbíhe pikjú nojóvá pjehtóh pikjú
[33]
tsahpeí neéi nééyapa páhan̈ú
y ahí dizque vivian ellos todos
mí tsahpeí neéi nééyapa páhan̈ú
[34]
tsahpe tsa sápilleneé tsahpeí tsa gímú
y entonces dizque con una (de ellas) él dormía
mí tsahpe tsa sápilleneé tsahpeí tsa gímú
[35]
doneé tsahpeí gímú
con ella dormía
doneé tsahpeí gímú
[36]
tsahpeí tsa épohpatsipílle n̈ó gimu
y dice que a la menor él decía
mí tsahpeí tsa épohpatsipíllen̈ó gimu
[37]
vah
****
****
[38]
gihivá foo pikjáávaává n̈o papjóótú tsahpeí gimú
"este cuando hace candela me despierta" dizque le decía
gihivá foo pikjáávaává n̈o papjóótú tsahpeí gimú
[39]
mihéh tsahpeí tsa do <<wip>> kjú
así dizque ella le hacía
mihéh tsahpeí tsa dokjú
[40]
tsá tsahpeí dopjotáa tsimíkjó moójá foo g foo dokjú
después de que le despertaba recién hacía candela
tsá tsahpeí dopjotáa tsimíkjó moónjá foo dokjú
[41]
mi evíi tsahpe hoó tsahpe iíno tsó tsahpe nií tsa dopjóótahé tsa atsáagíhpeí lloví
de tanto se cansó ella y no le despertó a él, ese hombre lo que era
mi evíi tsahpe hoó iíno tsó nií tsahpe tsa dopjóótahé tsa atsáagíhpeí lloví
[42]
tsahpeí tsa namaáké tsa chiihpané jidéhn̈aéhkobá an̈óógi jiihpahé
dizque mientras dormían ellos, que clase era sus pies, como pie de sachavaca
mí tsahpeí tsa namaáké tsa chiihpané jidéhn̈aéhkobá an̈óógi jiihpahé
[43]
mi jaméeh tsahpe hoó tsa mapjotákaa oón foo dokjú
y así dizque sin despertarle, ella hizo candela
mi jaméeh tsahpe hoó tsa mapjotákaa oón foo dokjú
[44]
mi
****
****
[45]
miké tsahpe tsa dopátaahké chiihpákoba an̈óógi jiihpákoba
y dizque le miró ella su piesaso, pie de sachavaca
miké tsahpe tsa dopátaahké chiihpákoba an̈óógi jiihpákoba
[46]
juu tsahpe domú
"bueno" dijo ella
juu tsahpe domú
[47]
tsonígin̈ó dokéhtsú
le aviso a su papá
tsonígin̈ó dokéhtsú
[48]
aáhpe domú
"papá", dijo ella
aáhpe domú
[49]
nonáado llíígiké níí ináavihyaá ííyú an̈óógíkobaneékéí dómú tsahpe tsonígin̈ó domú
"su marido de mi hermana no es gente, con sachavaca duerme" dizque le dijo a su padre
nonáado llíígiké níí ináavihyaá ííyú an̈óógíkobaneékéí dómú tsahpe tsonígin̈ó domú
[50]
juu tsahpe gimú
"bueno" dijo él
juu tsahpe gimú
[51]
e
****
****
[52]
mi jidéhjéévá tsa vakjú tsahpe tsa domú
"que le vamos a hacer" dijo ella
mi jidéhjéévá tsa vakjú tsahpe domú
[53]
niíkó tsahpe gimú kjéh jamáakaúúho ihvú
"no" dijo él, "tuercen una soga"
niíkó tsahpe gimú kjéh jamáakaúúho ihvú
[54]
mitsívá tsa janápí
"despues hay que llevarle"
mitsívá tsa janápí
[55]
tsavá janápii aa kóeh ái tehkjén̈e ih ihpí
"hay que llevarle" (¿qué cosa?) "hay que traer"
tsavá janápii aa kóeh ái tehkjén̈e ihpí
[56]
tseníivá pihshú tsahpe gimú
"arriba hay que subir", dijo él
tseníivá pihshú tsahpe gimú
[57]
tseníivá pihshú
"arriba hay subir"
tseníivá pihshú
[58]
mitsívá gijó piímú kashóóheve kashóóhváh ékeh pikjú
“y despues hay que decirle "¡agarra bien!"”
mitsívá gijó piímú kashóóhváh ékeh pikjú
[59]
kashóóhvá ékeh pikjú
“"¡agarra bien!"”
kashóóhvá ékeh pikjú
[60]
jíí tsahpe gimú
"ya" dijo él
jíí tsahpe gimú
[61]
nehpin
****
****
[62]
nehpináa tsahpe hoó tsa maagíhegí di dohshú
se fueron, y ese pandisho (especie de árbol) ella subió arriba
nehpináa tsahpe hoó tsa maagíhegí di dohshú tseníi
[63]
dohshú tsahpe hoó tseníi véeté
allá dizque subió arriba
dohshú tsahpe hoó tseníi véeté
[64]
néékjó tsahpeí dopíkoh
de allá botaba ella
néékjó tsahpeí dopíkoh
[65]
néé gihpí kashóóh ékeh pikjú tsahpeí domú
"ahí se va (la fruta), ¡agarre bien!", dizque ella dijo
néé gihpí kashóóh ékeh pikjú tsahpeí domú
[66]
jií tsahpe gimú
"bueno", decía él
jií tsahpe gimú
[67]
pjehtóh tsahpeí dopíkoh ahmiteéke gikjú
todo lo que ella botaba comía él
pjehtóh tsahpeí dopíkoh ahmiteéke gikjú
[68]
pjehtóh tsahpeí dahmitú
todo dizque el comía
pjehtóh tsahpeí dahmitú
[69]
jaméeh dokjáá evíi tsahpe gijó domú
tanto hacer así dizque ella le dijo a él
jaméeh dokjáá evíi tsahpe gijó domú
[70]
oón tsahpe metsovíigíu llíllaáúkoba llovígiko tsókahpjaavú
en una (fruta) madura grande, lo que era, adentro entró ella
oón tsahpe metsovíigíu llíllaáúkoba llovígiko tsókahpjaavú
[71]
tsonígihpe dojó kemáahé
como le había dicho su padre
tsonígihpe dojó kemáahé
[72]
neé gihpí metsovíigíú kashóóhvá ékeh pikjú tsahpe neé tsenikjé gijó domú
"allá se va la fruta madura, ¡agarra bien!", dizque de allá de arriba le dijo ella
neé gihpí metsovíigíú kashóóhvá ékeh pikjú tsahpe neé tsenikjé gijó domú
[73]
jíí tsahpe gimáa tsagikó tsókahpjavatsí
"bueno", dijo él y ella entró adentro
jíí tsahpe gimáa tsagikó tsókahpjavatsí
[74]
tsenikjé tua dóóya tsa tééugikó tsókahpjava neéuneé
de arriba saltó ella con el huayo al que ella entró
tsenikjé tua dóóya tsa tééugikó tsókahpjava neéuneé
[75]
tsahpe apótsín̈a ginógí véeté giihsháukó giihsháugikó tsókahpjaavú
y dizque de una vez en su boca, allá ella entró su barriga
mí tsahpe apótsín̈a ginógí véeté giihsháugikó tsókahpjaavú
[76]
niítsihe iíto tsahpe gimú kópehjeé jaméeh n̈o pikjú
"hija de tabaco", dijo él "¿por qué me haces así?"
niítsihe iíto tsahpe gimú kópehjeé jaméeh n̈o pikjú
[77]
tsu
****
****
[78]
tsa gimú tsa an̈óógí
dijo ese sachavaca
tsa gimú tsa an̈óógí
[79]
fitsoh pííyú anikjó tsahpe
"salga afuera", dizque (el dijo)
fitsoh pííyú anikjó tsahpe
[80]
tsa g giváfogikjé domú niívá fitsoh nóóyahé
de su barriga ella le dijo "no voy a salir"
tsa giváfogikjé domú niívá fitsoh nóóyahé
[81]
niívá fitsoh nóóyahé
"no voy a salir"
niívá fitsoh nóóyahé
[82]
fitsoh piíyú tsahpe domú gimú
"¡salga!" dijo él
fitsoh piíyú tsahpe gimú
[83]
mi neé
****
****
[84]
níí tsahpeí fitsoh dóóyahé neé tsahpeí dóóyapa giváfogikó
no, dizque, salía ella, allá dizque vivía ella dentro de su barriga
níí tsahpeí fitsoh dóóyahé neé tsahpeí dóóyapa giváfogikó
[85]
mineé tsahpe oón chívah oón tsa an̈óógí
con esto (ella) dizque andaba ese sachavaca
mineé tsahpe oón chívah oón tsa an̈óógí
[86]
tsahpe gihpiná tsahpe gihpiná llavákúh jípoji áávigí tsahpe chíhvú doneé
se iba dizque se fue muy lejos por canto de mundo dizque, andó con ella
tsahpe gihpiná tsahpe gihpiná llavákúh jípoji áávigí tsahpe chíhvú doneé
[87]
pjehtóh tsahpeí gihi kóeh vee lloví dahmitáákaneé gihpí tsóveh fitsoh dóyaán̈ó
todos dizque este ¿cuál? ese comezón comiendo se iba sobre ella para que puede salir
pjehtóh tsahpeí gihi kóeh vee lloví dahmitáákaneé gihpí tsóveh fitsoh dóyaán̈ó
[88]
joóni tsahpeí gihdú tsohkóóh lloví joníiká tsáhpeí gihdú fitsoh dóyaán̈ó
tomaba agua agua lo que era sucio dizque tomaba para que salga
joóni tsahpeí gihdú tsohkóóh lloví joníiká tsáhpeí gihdú fitsoh dóyaán̈ó
[89]
tsahpe nií niítsihe íito fitsóhka piíyú
y dizque no "¡hija de tabaco salga ya!"
mí tsahpe nií niítsihe íito fitsóhka piíyú
[90]
nií oón noóyá
"ya no puedo ya"
nií oón noóyá
[91]
oóvá kainée noóyú tsahpe dom gimú
"ya voy a morir" dizque el dijo
oónvá kainée noóyú tsahpe gimú
[92]
miké nií nií fitsoh dóóyahé
Pero no ha salido ella
miké nií fitsoh dóóyahé
[93]
niívá fitsoh noóyú tsahpeí domú
“No voy a salir” dijo ella”
niívá fitsoh noóyú tsahpeí domú
[94]
niíka oón n̈o iíyú tsahpeí gimú
“Ya no puedo” dizque el dijo
niíka oón n̈o iíyú tsahpeí gimú
[95]
kópehjeé jaméeh n̈o pikjú
"¿por qué me hace así?"
kópehjeé jaméeh n̈o pikjú
[96]
fitsoh piíyú oónváka kainée noóyú
"¡salga usted!, ya voy a morir"
fitsoh piíyú oónváka kainée noóyú
[97]
jéheé mi tsahpe domú neékjó giváfogikjé
"¿donde estamos?”, ella dijo de allí, de dentro de su barriga
jéheé mi fú tsahpe domú neékjó giváfogikjé
[98]
tsahpe oón llavákúh nehpí
y dizqué se fueron lejos
mí tsahpe oón llavákúh nehpí
[99]
jípojí aávigí doneé chívah
por el canto del mundo él andó con ella
jípojí aávigí doneé chívah
[100]
oón natsánah neékjó
ya han venido de allá
oón natsánah neékjó

Text viewWaveform viewInterlinear Glossed Text