Utterance viewlifestoryres_1| Recording date | 2004-12-09 |
|---|
| Speaker age | 75/50 |
|---|
| Speaker sex | f/f |
|---|
| Text genre | personal narrative |
|---|
| Extended corpus | no |
|---|
[1]
neékjómí
vatsáhnú
vehnítsohnikjó
venimos de alla, del río vehnítsohni neékjómí vatsáhnú vehnítsohnikjó
[2]
neémí
n̈o
llaána
nakjú
idéh
píi
vemú
“allá he nacido”, así se dice neémí n̈o llaána nakjú idéh píi vemú
[3]
allá he nacido, allá neémí n̈o llaána nakjú neémí
[6]
nokjiigi
nánikanamokí
n̈o
kehlloótú
la hermana finada de mi tio me crió nokjiigi nánikanamokí n̈o kehlloótú
[7]
mipíllemí
notsánah
véhe
noh
vapánamíné
llaáneé
ívamok
shaahíumokí
páanákobagí
entonces yo vine acé a nuestra purma (lugar donde vivían), a la maloka de mi primo finado, del finado Shaahíu mipíllemí notsánah véhe vapánamíné llaáneé ívamokí shaahíumokí páanákobagí
[8]
mi
neéimí
veyúú
veyúú
evíi
mi
véhemí
veyúú
veyúú
allí estabamos, estabamos, entonces ya, allí estabamos, estabamos, entonces ya mi neéimí veyúú veyúú evíi mi véhemí veyúú veyúú evíimíhoó
[9]
fevan̈áípanú
fevan̈ú
fevan̈ú
evíimíhoó
shín̈aavéhi
nosotros andamos, andamos, andamos, entonces ya nos establecimos fevan̈áípanú fevan̈ú fevan̈ú evíimíhoó shín̈aavéhi
[11]
estabamos, estabamos veyúú veyúú
[12]
páhan̈á
ináavihyá
neéí
notsáatémokí
mevíiníhemokí
páhan̈á
ívamokí
toda la gente estaba alli mi primo finado, el finado Mevíiníhe, todos, mi primo finado páhan̈á ináavihyá neéí notsáatémokí mevíiníhemokí páhan̈á ívamokí
[13]
aítsahpe
kehvígi
nahmótsjo
neéi
tsamámí
tsamámí
pjehtóh
pikéhtsú
dice que el curaca lo que le mataron allá dice que todo debes avisar aítsahpe kehvígi nahmótsjo neéi tsamámí tsamámí pjehtóh pikéhtsú
[14]
pjaádahaápimokíhpe
nahmótsjo
como mataron al finado Pjaádahaápi pjaádahaápimokíhpe nahmótsjo
[15]
neéi
tsahéh
pjááhtsamí
vadóvavá
iteéhní
domáa
jiípogí
dizque “vayan a recoger mercancia” ella dijo y por eso neéi tsahéh pjááhtsamí vadóvavá iteéhní domáa jiípogí
[16]
idéh
tahdúh
nakjáágikó
ts
n̈a
natóvahtsí
n̈a
nahmótsjó
así, los cogieron en un lugar bien seguro y los mataron a ellos idéh tahdúh nakjáágikó n̈a natóvahtsí n̈a nahmótsjó
[17]
mikjómí
nahe
gihyáavá
ívamokí
shaahíumokí
pínomokí
naa
ehdera
magiihtemokí
De eso se escapó mi primo finado Shaahiu, el finado Pino y el finado Ipíide Magiihte mikjómí gihyáavú ívamokí shaahíumokí pínomokí ipíide magiihtemokí
[18]
esos se escaparon jaméeh an̈eví kémí éhlló
[19]
ahí estabamos mi neéimí veeyú
[20]
así era la noticia tsopóko jaméeh
[21]
oótsa
n̈a
nahmód
páhan̈átsaá
fa
nahmódon̈ú
nemáané
nó
véfa
ya dizque los mataron, a todos dizque a nosotros nos van a matar decian, (por eso) teniamos miedo oótsa n̈a nahmódon̈ú páhan̈átsaá fa nahmódon̈ú nemáané véfa
[22]
en una sola casa nos juntamos sájákobán̈a llih veyú
[23]
neyáhomí
neéikjómíhoó
aámenémúsimokí
natéehkjí
neéi
jiítanénú
habían todavía (otras personas) y de ahí vinieron a llevar a mis padres finados al Igara Paraná (río de la canóa) neyáhomí neéikjómíhoó aámenémúsimokí natéehkjí neéi jiítanénú
[24]
jiítanékjó
pjáahmí
natsánahí
vakóo
véjí
Del Igara Paraná, vinieron hacia nosotros, acá jiítanékjó pjáahmí natsánahí vakóo véjí
[25]
tsa
ívamokí
shaahíumokí
páanákobagí
veyaákóo
natsánah
A la maloka de mi primo finado Shaahiu donde estabamos ellos vinieron tsa ívamokí shaahíumokí páanákobagí veyaákóo natsánah
[26]
vinieron a mirar a nosotros fa pahtén̈e natsáhnú
[27]
y alli estabamos mi neéimí veyápanú
[28]
gihi
idéh
veyú
taállemokí
áhmamokí
nojó
tsonómuné
ávohtaavá
ipádoh
váshú
así estabamos con mi abuela finada, la finada ahma para mi puso trampa tsonómuné (nombre en bora aáruco, véase sesión xxx), comíamos cangrejos gihi idéh veyú taállemokí áhmamokí nojó tsonómuné ávohtaavá ipádoh váshú
[29]
estabamos, estabamos y entonces veyápanú veyápanú evíi
[30]
jaméeh
veyúú
veyúú
evíi
pjáhmíkjáhoó
fa
natéehkjí
así estabamos, estabamos y después nos vinieron a llevar jaméeh veyúú veyúú evíi pjáhmíkjáhoó fa natéehkjí
[31]
patopjé
pjáahmí
tsa
pimáa
tsa
pjaádahaápimokí
nahmótsjó
primero, lo que tu has dicho, mataron al finado pjáádaháápi patopjé pjáahmí tsa pimáa tsa pjaádahaápimokí nahmótsjó
[32]
mikjéh
ginómomií
jihkonanú
dohmódon̈áhomí
y cuando no habían aparecido la gente blanca todavía, ella mataba mikjéh ginómomií jihkonanú dohmódon̈áhomí
[33]
bedohkjotsó (nombre propio de la mujer) bedohkjotsó
[34]
creo que de esa clan era el esposo de píhpiko (nombre propio de una mujer Ocaina que vivía en el Ampiyacu) yo digo tsá tsoogi píi ékehtsí gihi píhpiko llíigí píi nomú
[35]
píi
ékehtsí
ame
gih
píhpiko
llíigí
píi
nom
[36]
jaméeh
ékeh
tsikíhn̈akéh
pikéhtsú
véevá
pja
gitóvaáhn̈ó
así no mas todavía (derecho) cuente, para que el te grabe jaméeh tsikíhn̈akéh pikéhtsú vée pja gitóvaáhn̈ó
[39]
neéí
veyú
veyú
fa
natéehkjé
kjáhoó
neé
kóhigiéh
estabamos ahí y nos trajeron otra vez allá, quien quizás neéí veyú veyú fa natéehkjé kjáhoó neé kóhigiéh
[40]
kóhigíjeéh
tsahpeí
lloví
páanákobagikó
veéyapa
en la maloka de quién será vivíamos ahí estabamos kóhigíjeéh tsahpeí lloví páanákobagikó veéyapa
[41]
y allí vivíamos, vivíamos mi neéi veyú veyú
[43]
tsikíh
veyápa
jidéeh
mákjéhka
neéimí
jiítanéjií
ginómomií
páanákobájí
así no mas vivíamos, que cosa, pués, allí en el río Igara Paraná había las casas de la gente blanca tsikíh veyápa jidéeh mákjéhka neéimí jiítanéjií ginómomií páanákobájí
[44]
mi
ahnámí
veéyapan
mi
llaánatsíiní
vahmen̈iikaneé
en su lado (de los blancos) vivíamos, los niños jugabamos mi ahnámí veéyapa llaánatsíiní vahmen̈iikaneé
[46]
mi
evíi
pjáhoó
jaméeh
veyaápaná
evíi
tsa
veéhoó
vatsánah
y entonces así vivíamos, y entonces ya venimos acá mi evíi pjáhoó jaméeh veyaápaná evíi tsa veéhoó vatsánah
[47]
o sea a nosotros han traído no hemos venidos (solo), fahomé n̈aní nií vatsáh
[48]
el finado don Carlos nos trajo dokááromokí fa tehkjí
[49]
llegamos a Remanso remaásona vehkotaá
[50]
remaásokjó
pjáahmí
gihi
vée
vehkotaá
de Remanso, pues, hemos llegado acá remaásokjó pjáahmí gihi vée vehkotaá
[51]
ya nos llevaron acá vée fa n̈anékjáhoó
[52]
no hemos dudado en venir niími vehtaná ékeh
[54]
vivíamos, vivíamos veyúú veyúú
[56]
jidéehmá
kóomápikja
tsikíh
nódohpaavá
nááhñén̈én̈ahoó
así de esta forma, que se puede hacer, solamente trabajaron ya las cosas de ellos no mas jidéehmá kóomápikja tsikíh nódohpaavá nááhñén̈én̈ahoó
[57]
mítsa
aáhpenémokí
konóogi
tuu
nakjú
jípo
konóogi
entonces mis padres finados cortaban leche caspi, leche caspi de tierra mítsa aáhpenémokí konóogi tuu nakjú jípo konóogi
[58]
míkobámií
nakjú
jípo
konóode
nakjú
tuu
gikjaá
vuudújíkoba
Esesaso hicieron ellos, caucho cortaban, el cortó en forma de un trozo míkobámií nakjú jípo konóode nakjú tuu gikjaá vuudújíkoba
[59]
véhe
veyápaná
evíi
kjáhoó
véhen̈akjéh
piíyú
pipjaéhkehnaa
ahná
aáhpemokí
nojó
estando aquí después otra vez “aquí no mas estes al lado de tu tia” me dijo mi padre finado véhe veyápaná evíi kjáhoó véhen̈akjéh piíyú pipjaéhkehnaa ahná aáhpemokí nojó kemú
[60]
y alli estuvimos a lado de ellos neéíkjá nahná veyápa
[61]
véekjó
va
veyú
veyú
vée
vatsáh
teéhi
jiítané
avíi
jiítané
aávi
fa
n̈an
de ahi estabamos estabamos acá venimos de la orilla del río Igara Paraná, de la orilla del río Igara Paraná nos trajeron véekjó veyú veyú vée vatsáh teéhi jiítané avíi jiítané aávi fa n̈anápí
[62]
neéimí
kovégi
veyú
jiítané
jií
allí vivimos mucho tiempo en el Igara Paraná neéimí kovégi veyú jiítané jií
[63]
jiítané
jií
veyaá
neéikjómi
gihi
vée
fa
n̈aní
estabamos en Igara Paraná, de ahí nos trajeron acá jiítané jií veyaá neéikjómi gihi vée fa n̈aní
[64]
vée
fa
n̈anápí
mihamí
veyá
jaméehn̈a
veyá
acá nos trajeron y nosotros viviamos, asi estabamos vée fa n̈anápí mihamí veyá jaméehn̈a veyá
[65]
gihí
nódohpjaava
neyaáhé
gihi
bóórá
páhan̈a
gihi
ese trabajaban como viven ahora, los bora y toda la gente gihí nódohpjaava neyaáhé gihi bóórá páhan̈a gihi inaávihyaá
[68]
hasta ahí nomas jaméeh tseínon̈ú
Text view • Waveform view • Interlinear Glossed Text
|