Utterance view

lifestoryres_1

Recording date2004-12-09
Speaker age75/50
Speaker sexf/f
Text genrepersonal narrative
Extended corpusno



[1]
neékjómí vatsáhnú vehnítsohnikjó
venimos de alla, del río vehnítsohni
neékjómí vatsáhnú vehnítsohnikjó
[2]
neémí n̈o llaána nakjú idéh píi vemú
“allá he nacido”, así se dice
neémí n̈o llaána nakjú idéh píi vemú
[3]
neémí
allá he nacido, allá
neémí n̈o llaána nakjú neémí
[4]
n̈o llaána nakjú neémí
[5]
oo
****
****
[6]
nokjiigi nánikanamokí n̈o kehlloótú
la hermana finada de mi tio me crió
nokjiigi nánikanamokí n̈o kehlloótú
[7]
mipíllemí notsánah véhe noh vapánamíné llaáneé ívamok shaahíumokí páanákobagí
entonces yo vine acé a nuestra purma (lugar donde vivían), a la maloka de mi primo finado, del finado Shaahíu
mipíllemí notsánah véhe vapánamíné llaáneé ívamokí shaahíumokí páanákobagí
[8]
mi neéimí veyúú veyúú evíi mi véhemí veyúú veyúú
allí estabamos, estabamos, entonces ya, allí estabamos, estabamos, entonces ya
mi neéimí veyúú veyúú evíi mi véhemí veyúú veyúú evíimíhoó
[9]
fevan̈áípanú fevan̈ú fevan̈ú evíimíhoó shín̈aavéhi
nosotros andamos, andamos, andamos, entonces ya nos establecimos
fevan̈áípanú fevan̈ú fevan̈ú evíimíhoó shín̈aavéhi
[10]
mihpe
****
****
[11]
veyúú veyúú
estabamos, estabamos
veyúú veyúú
[12]
páhan̈á ináavihyá neéí notsáatémokí mevíiníhemokí páhan̈á ívamokí
toda la gente estaba alli mi primo finado, el finado Mevíiníhe, todos, mi primo finado
páhan̈á ináavihyá neéí notsáatémokí mevíiníhemokí páhan̈á ívamokí
[13]
aítsahpe kehvígi nahmótsjo neéi tsamámí tsamámí pjehtóh pikéhtsú
dice que el curaca lo que le mataron allá dice que todo debes avisar
aítsahpe kehvígi nahmótsjo neéi tsamámí tsamámí pjehtóh pikéhtsú
[14]
pjaádahaápimokíhpe nahmótsjo
como mataron al finado Pjaádahaápi
pjaádahaápimokíhpe nahmótsjo
[15]
neéi tsahéh pjááhtsamí vadóvavá iteéhní domáa jiípogí
dizque “vayan a recoger mercancia” ella dijo y por eso
neéi tsahéh pjááhtsamí vadóvavá iteéhní domáa jiípogí
[16]
idéh tahdúh nakjáágikó ts n̈a natóvahtsí n̈a nahmótsjó
así, los cogieron en un lugar bien seguro y los mataron a ellos
idéh tahdúh nakjáágikó n̈a natóvahtsí n̈a nahmótsjó
[17]
mikjómí nahe gihyáavá ívamokí shaahíumokí pínomokí naa ehdera magiihtemokí
De eso se escapó mi primo finado Shaahiu, el finado Pino y el finado Ipíide Magiihte
mikjómí gihyáavú ívamokí shaahíumokí pínomokí ipíide magiihtemokí
[18]
jaméeh an̈eví kémí éhlló
esos se escaparon
jaméeh an̈eví kémí éhlló
[19]
mi neéimí veeyú
ahí estabamos
mi neéimí veeyú
[20]
tsopóko jaméeh
así era la noticia
tsopóko jaméeh
[21]
oótsa n̈a nahmód páhan̈átsaá fa nahmódon̈ú nemáané véfa
ya dizque los mataron, a todos dizque a nosotros nos van a matar decian, (por eso) teniamos miedo
oótsa n̈a nahmódon̈ú páhan̈átsaá fa nahmódon̈ú nemáané véfa
[22]
sájákobán̈a llih veyú
en una sola casa nos juntamos
sájákobán̈a llih veyú
[23]
neyáhomí neéikjómíhoó aámenémúsimokí natéehkjí neéi jiítanénú
habían todavía (otras personas) y de ahí vinieron a llevar a mis padres finados al Igara Paraná (río de la canóa)
neyáhomí neéikjómíhoó aámenémúsimokí natéehkjí neéi jiítanénú
[24]
jiítanékjó pjáahmí natsánahí vakóo véjí
Del Igara Paraná, vinieron hacia nosotros, acá
jiítanékjó pjáahmí natsánahí vakóo véjí
[25]
tsa ívamokí shaahíumokí páanákobagí veyaákóo natsánah
A la maloka de mi primo finado Shaahiu donde estabamos ellos vinieron
tsa ívamokí shaahíumokí páanákobagí veyaákóo natsánah
[26]
fa pahtén̈e natsáhnú
vinieron a mirar a nosotros
fa pahtén̈e natsáhnú
[27]
mi neéimí veyápanú
y alli estabamos
mi neéimí veyápanú
[28]
gihi idéh veyú taállemokí áhmamokí nojó tsonómuné ávohtaavá ipádoh váshú
así estabamos con mi abuela finada, la finada ahma para mi puso trampa tsonómuné (nombre en bora aáruco, véase sesión xxx), comíamos cangrejos
gihi idéh veyú taállemokí áhmamokí nojó tsonómuné ávohtaavá ipádoh váshú
[29]
veyápanú veyápanú evíi
estabamos, estabamos y entonces
veyápanú veyápanú evíi
[30]
jaméeh veyúú veyúú evíi pjáhmíkjáhoó fa natéehkjí
así estabamos, estabamos y después nos vinieron a llevar
jaméeh veyúú veyúú evíi pjáhmíkjáhoó fa natéehkjí
[31]
patopjé pjáahmí tsa pimáa tsa pjaádahaápimokí nahmótsjó
primero, lo que tu has dicho, mataron al finado pjáádaháápi
patopjé pjáahmí tsa pimáa tsa pjaádahaápimokí nahmótsjó
[32]
mikjéh ginómomií jihkonanú dohmódon̈áhomí
y cuando no habían aparecido la gente blanca todavía, ella mataba
mikjéh ginómomií jihkonanú dohmódon̈áhomí
[33]
bedohkjotsó
bedohkjotsó (nombre propio de la mujer)
bedohkjotsó
[34]
tsá tsoogi
creo que de esa clan era el esposo de píhpiko (nombre propio de una mujer Ocaina que vivía en el Ampiyacu) yo digo
tsá tsoogi píi ékehtsí gihi píhpiko llíigí píi nomú
[35]
píi ékehtsí ame gih píhpiko llíigí píi nom
[36]
jaméeh ékeh tsikíhn̈akéh pikéhtsú véevá pja gitóvaáhn̈ó
así no mas todavía (derecho) cuente, para que el te grabe
jaméeh tsikíhn̈akéh pikéhtsú vée pja gitóvaáhn̈ó
[37]
ee
****
****
[38]
neéíhpe
****
****
[39]
neéí veyú veyú fa natéehkjé kjáhoó neé kóhigiéh
estabamos ahí y nos trajeron otra vez allá, quien quizás
neéí veyú veyú fa natéehkjé kjáhoó neé kóhigiéh
[40]
kóhigíjeéh tsahpeí lloví páanákobagikó veéyapa
en la maloka de quién será vivíamos ahí estabamos
kóhigíjeéh tsahpeí lloví páanákobagikó veéyapa
[41]
mi neéi veyú veyú
y allí vivíamos, vivíamos
mi neéi veyú veyú
[42]
mi
****
****
[43]
tsikíh veyápa jidéeh mákjéhka neéimí jiítanéjií ginómomií páanákobájí
así no mas vivíamos, que cosa, pués, allí en el río Igara Paraná había las casas de la gente blanca
tsikíh veyápa jidéeh mákjéhka neéimí jiítanéjií ginómomií páanákobájí
[44]
mi ahnámí veéyapan mi llaánatsíiní vahmen̈iikaneé
en su lado (de los blancos) vivíamos, los niños jugabamos
mi ahnámí veéyapa llaánatsíiní vahmen̈iikaneé
[45]
neéi veyú
allí vivíamos
neéi veyú
[46]
mi evíi pjáhoó jaméeh veyaápaná evíi tsa veéhoó vatsánah
y entonces así vivíamos, y entonces ya venimos acá
mi evíi pjáhoó jaméeh veyaápaná evíi tsa veéhoó vatsánah
[47]
fahomé n̈aní nií vatsáh
o sea a nosotros han traído no hemos venidos (solo),
fahomé n̈aní nií vatsáh
[48]
dokááromokí fa tehkjí
el finado don Carlos nos trajo
dokááromokí fa tehkjí
[49]
remaásona vehkotaá
llegamos a Remanso
remaásona vehkotaá
[50]
remaásokjó pjáahmí gihi vée vehkotaá
de Remanso, pues, hemos llegado acá
remaásokjó pjáahmí gihi vée vehkotaá
[51]
vée fa n̈anékjáhoó
ya nos llevaron acá
vée fa n̈anékjáhoó
[52]
niími vehtaná ékeh
no hemos dudado en venir
niími vehtaná ékeh
[53]
m
****
****
[54]
veyúú veyúú
vivíamos, vivíamos
veyúú veyúú
[55]
neéi veyúú
vivíamos allí
neéi veyúú
[56]
jidéehmá kóomápikja tsikíh nódohpaavá nááhñén̈én̈ahoó
así de esta forma, que se puede hacer, solamente trabajaron ya las cosas de ellos no mas
jidéehmá kóomápikja tsikíh nódohpaavá nááhñén̈én̈ahoó
[57]
mítsa aáhpenémokí konóogi tuu nakjú jípo konóogi
entonces mis padres finados cortaban leche caspi, leche caspi de tierra
mítsa aáhpenémokí konóogi tuu nakjú jípo konóogi
[58]
míkobámií nakjú jípo konóode nakjú tuu gikjaá vuudújíkoba
Esesaso hicieron ellos, caucho cortaban, el cortó en forma de un trozo
míkobámií nakjú jípo konóode nakjú tuu gikjaá vuudújíkoba
[59]
véhe veyápaná evíi kjáhoó véhen̈akjéh piíyú pipjaéhkehnaa ahná aáhpemokí nojó
estando aquí después otra vez “aquí no mas estes al lado de tu tia” me dijo mi padre finado
véhe veyápaná evíi kjáhoó véhen̈akjéh piíyú pipjaéhkehnaa ahná aáhpemokí nojó kemú
[60]
neéíkjá nahná veyápa
y alli estuvimos a lado de ellos
neéíkjá nahná veyápa
[61]
véekjó va veyú veyú vée vatsáh teéhi jiítané avíi jiítané aávi fa n̈an
de ahi estabamos estabamos acá venimos de la orilla del río Igara Paraná, de la orilla del río Igara Paraná nos trajeron
véekjó veyú veyú vée vatsáh teéhi jiítané avíi jiítané aávi fa n̈anápí
[62]
neéimí kovégi veyú jiítané jií
allí vivimos mucho tiempo en el Igara Paraná
neéimí kovégi veyú jiítané jií
[63]
jiítané jií veyaá neéikjómi gihi vée fa n̈aní
estabamos en Igara Paraná, de ahí nos trajeron acá
jiítané jií veyaá neéikjómi gihi vée fa n̈aní
[64]
vée fa n̈anápí mihamí veyá jaméehn̈a veyá
acá nos trajeron y nosotros viviamos, asi estabamos
vée fa n̈anápí mihamí veyá jaméehn̈a veyá
[65]
gihí nódohpjaava neyaáhé gihi bóórá páhan̈a gihi
ese trabajaban como viven ahora, los bora y toda la gente
gihí nódohpjaava neyaáhé gihi bóórá páhan̈a gihi inaávihyaá
[66]
ihyaá
****
****
[67]
jaméeh to
****
****
[68]
jaméeh tseínon̈ú
hasta ahí nomas
jaméeh tseínon̈ú

Text viewWaveform viewInterlinear Glossed Text