Utterance viewniivuwa| Recording date | 2005-01-31 |
|---|
| Speaker age | 50 |
|---|
| Speaker sex | f |
|---|
| Text genre | traditional narrative |
|---|
| Extended corpus | no |
|---|
[2]
****
ah
****
eh
****
ícyooca
diibye
****
níívúwájɨ
mééwá
íjcyane
uke
ó
úúbálleé
****
ehm
****
éée.
Ahora te voy a contar sobre la mujer venado, si. ah eh ícyooca diibye níívúwájɨ mééwá íjcyane uke ó úúbálleé ehm éée.
[3]
****
níívúwájɨ
mééwá,
****
tsíhcyohó
múúbé
****
améjcau
****
kíllówaahába
mééwa,
****
dii-
****
diibye
****
tsíhcyohó
múúbé
****
tsɨɨméneke
****
náníñetu
íjcyáné
uubálle:
****
La mujer venado, durante la fiesta del invierno la sachaperro robó al hijo del invierno (nombre de persona) de eso trata el cuento. níívúwájɨ mééwá, tsíhcyohó múúbé améjcau kíllówaahába mééwa, dii- diibye tsíhcyohó múúbé tsɨɨméneke náníñetu íjcyáné uubálle:
[4]
diityéváa
teene
****
ámejca
meenúmé
diibye
tsíhcyohó
múúbema,
****
améjcari
uubámyenúmé
páábeé
ɨ́hdéejpi,
****
iámé
mɨ́nejtee,
****
méénímu,
****
páábé
ɨhdéejpi,
ócájimu
****
ihdícyáné
iáábé
uu-
****
uu-
****
uubámyenú.
****
Ellos realizaron la fiesta con el invierno, y a la fiesta asistieron toda clase de animales, huanganas, sajinos, todo animal, sachavacas, toda clase de animales asistieron. diityéváa teene ámejca meenúmé diibye tsíhcyohó múúbema, améjcari uubámyenúmé páábeé ɨ́hdéejpi, iámé mɨ́nejtee, méénímu, páábé ɨhdéejpi, ócájimu ihdícyáné iáábé uu- uu- uubámyenú.
[5]
****
áámé
boonémuríváa
diitye,
****
diibye
tsíhcyohó
múúbé
taaba
dollódólló,
****
árónáacaváa
teene
ɨ́jtsɨɨméné
ɨ́jɨ́hreé.
****
Mientras la mujer del invierno hacia el cambio del mitayo, su hijo le estorbaba. áámé boonémuríváa diitye, diibye tsíhcyohó múúbé taaba dollódólló, árónáacaváa teene ɨ́jtsɨɨméné ɨ́jɨ́hreé.
[6]
****
áánélliihyeváa
diille
****
kíllówaahába
mééwá
nééhií:
okéi
daacu
****
majmáhówúudívu
****
ááne
****
boonénu
neélle.
****
Entonces dijo la sachaperro: dame acá a mi hermanito mientras cambias el mitayo. áánélliihyeváa diille kíllówaahába mééwá nééhií: okéi daacu majmáhówúudívu ááne boonénu neélle.
[7]
****
aanéváa
ɨ́mɨáállekéré
iwáábyúne
teene
ɨ́jtsɨɨméneke
ájculle,
****
muhtsívá
mepáyómátsɨ́hcoki,
****
tsíhcyohó
uubámye
déjuri
****
mepáyómátsɨ́hcohíjcyaki
nééllere
****
téétsɨ́wuúke
iújcúne,
éée.
****
Y pensando que era buena mujer le entrego a su hijo, pues la sachaperro decía: nosotros vamos a bailar, detrás de los invitados del invierno vamos a bailar diciendo, recogió al niñito, sí. aanéváa ɨ́mɨáállekéré iwáábyúne teene ɨ́jtsɨɨméneke ájculle, muhtsívá mepáyómátsɨ́hcoki, tsíhcyohó uubámye déjuri mepáyómátsɨ́hcohíjcyaki nééllere téétsɨ́wuúke iújcúne, éée.
[8]
****
aalléikyéváa
tehdu
páyómátsɨ́hcohíjcyá
osea
wáhtsɨhíjcyalle,
****
wáhtsɨhíjcyalle
teene
kijcyówa
****
déjutu.
****
Y verdad todavía bailó la mujer, bailaba detrás de los que danzaban. aalléikyéváa tehdu páyómátsɨ́hcohíjcyá osea wáhtsɨhíjcyalle, wáhtsɨhíjcyalle teene kijcyówa déjutu.
[9]
****
ááné
illúhwuúreváa
****
téétsɨmájuco
dille
úmɨváne,
****
péjúcoólle,
éée
****
bájú
pañéu
dsɨɨnéjúcoólle.
****
Al poco rato se escapo con el niño, y se fue, si, corrió al monte. ááné illúhwuúreváa téétsɨmájuco dille úmɨváne, péjúcoólle, éée bájú pañéu dsɨɨnéjúcoólle.
[10]
****
aane
diille
eene
****
bóónénuhíjcyalle
ílluréjuco
****
tééneri
túhúúvelle
tsá
ɨ́tsáávetú
ɨ́jtsɨɨméneke.
Y la madre del niño concentrada en el cambio de mitayo ya no se acordó de su hijo. aane diille eene bóónénuhíjcyalle ílluréjuco tééneri túhúúvelle tsá ɨ́tsáávetú ɨ́jtsɨɨméneke.
[11]
****
ɨnɨ́jkéváné
nɨ́jcáutu
neélle,
kiá
íñe
tájtsɨɨméne,
****
díllórolle
****
tsííhya
múnáa.
****
Al terminar de cambiar dijo ¿dónde esta mi hijo?, preguntó a unos invitados. ɨnɨ́jkéváné nɨ́jcáutu neélle, kiá íñe tájtsɨɨméne, díllórolle tsííhya múnáa.
[12]
****
éée,
tsá
dille
wáájácutú
kiávú
dibye
péénee.
Si, ella no sabia a donde fue su hijo. éée, tsá dille wáájácutú kiávú dibye péénee.
[13]
****
árónáa
tsííhya
múnaa
úúbamye
tsáámeke
díllolle:
¿a
tsáhané
ámuha
tájtsɨɨméne
maájtyúmɨ?.
****
En eso llegó otros invitados y les pregunto: ¿no han visto a mi hijo?. árónáa tsííhya múnaa úúbamye tsáámeke díllolle: ¿a tsáhané ámuha tájtsɨɨméne maájtyúmɨ?.
[14]
****
éée,
neéme,
íílleújucóne
kíllówaahába
mééwá
múúhakye
pájtyene
téétsɨma.
****
Si, contestaron, por allá nos pasó la sachaperro con el niño. éée, neéme, íílleújucóne kíllówaahába mééwá múúhakye pájtyene téétsɨma.
[15]
****
tsíjtye
tsááme,
tsíjty-
****
éée
****
tsíjtyeke
tsáámeke
díllolle,
****
ɨɨne,
****
íílleújucóne
dille
pájtyene
****
kíllówaahába
mééwá
dɨ́jtsɨɨménema
nehíjcyáme.
****
Otros invitados, le dijeron igual: allá pasó la sachaperro con tu hijo, le decían a la mujer. tsíjtye tsááme, tsíjty- éée tsíjtyeke tsáámeke díllolle, ɨɨne, íílleújucóne dille pájtyene kíllówaahába mééwá dɨ́jtsɨɨménema nehíjcyáme.
[17]
****
aalléváa
****
tene
pájtyéné
boone
tahíjcyá
ɨ́jtsɨɨménedi.
****
Y ella después que pasó la fiesta lloraba por su hijo. aalléváa tene pájtyéné boone tahíjcyá ɨ́jtsɨɨménedi.
[18]
****
áá-
eh
****
áánáacaváa
diille
níívúwájɨ
mééwá
****
teene
****
dííllé
úmɨhe
ɨ́ɨ́rohíjcyá
****
teene
ánuwááñé
ííñene.
****
Mientras la mujer venado comía las hojas de yuca de la mujer, los retoños de la yuca. áá- eh áánáacaváa diille níívúwájɨ mééwá teene dííllé úmɨhe ɨ́ɨ́rohíjcyá teene ánuwááñé ííñene.
[19]
****
muurá
níívuwa
majchó
téhaamɨ́wuújɨ,
****
ee.
****
El venado come las hojas de yuca, si. muurá níívuwa majchó téhaamɨ́wuújɨ, ee.
[20]
****
aanéváa
llíhcyámeíhíjcyalle
diille,
****
diille
tsíhcyohó
múúbé
taába:
****
kiávúhjané
tájtsɨɨméné
péénáa
muubá
ɨɨná
****
táúmɨhe
ú
ɨ́ɨ́rohíjcyá
múúbe
nehníjyaú
neélle.
****
Y la mujer del invierno con rabia y amargura decía: mientras mi hijo ha desaparecido, quién eres tú que vienes a comer mi chacra, que horrible, decía. aanéváa llíhcyámeíhíjcyalle diille, diille tsíhcyohó múúbé taába: kiávúhjané tájtsɨɨméné péénáa muubá ɨɨná táúmɨhe ú ɨ́ɨ́rohíjcyá múúbe nehníjyaú neélle.
[21]
****
áábohíjcyalle
diibye
níívúwake
****
ee.
****
Le insultaba al venado, si. áábohíjcyalle diibye níívúwake ee.
[22]
****
áánéj
****
pɨɨnéuváa
ihdyu
diille
kéémelle
****
bohdɨ́vá
****
díílledíu.
****
En eso dice que ella, una vieja apareció a la mujer. áánéj pɨɨnéuváa ihdyu diille kéémelle bohdɨ́vá díílledíu.
[23]
****
neélle:
wáhaj
****
ɨ́ɨ́neríami
****
ú
****
tahíjcya.
****
Le dijo: hija, por que lloras. neélle: wáhaj ɨ́ɨ́neríami ú tahíjcya.
[24]
****
jané
kiávúhjané
tájtsɨɨméné
péénáa
****
táúmɨhéné
muubá
ɨ́ɨ́rohíjcyá.
****
Mientras mi hijo ha desaparecido, ¿que animal come mi chacra?, le dijo la mujer. jané kiávúhjané tájtsɨɨméné péénáa táúmɨhéné muubá ɨ́ɨ́rohíjcyá.
[25]
****
áá,
neélle,
íchiíyé
dɨ́jtsɨɨméné,
méúníuríye
neélle,
****
diille
níívúwájɨ
mééwa,
****
ééé,
****
diille
ímichi
újcúille.
Aa, le dice, tu hijo está por acá cerca le dijo la mujer venado, sí, la que le va a rescatar. áá, neélle, íchiíyé dɨ́jtsɨɨméné, méúníuríye neélle, diille níívúwájɨ mééwa, ééé, diille ímichi újcúille.
[26]
ané
óóma
****
duúcu,
neelléváa
u
ájtyúmɨɨ́be.
Entonces si le has visto rescátalo dice la mujer. ané óóma duúcu, neelléváa u ájtyúmɨɨ́be.
[27]
****
juúj
neellévápe.
Muy bien, le contesta. juúj neellévápe.
[28]
ané
waihdyu
****
ɨɨne
téjuuhójɨ
****
néma
duhrúnú
íllu
ujcávánéjoba,
****
neélle.
Entonces este chapea, las hojas de yuca, así espeso, le dice. ané waihdyu ɨɨne téjuuhójɨ néma duhrúnú íllu ujcávánéjoba, neélle.
[29]
****
ááné
pañéu,
éée,
pííyaco
némeíñé
méénúille,
****
táúhballe
diille
níívúwájɨ
mééwá
dille
imyéénu.
****
Y dentro de eso, si, caldo de hoja de yuca, le mando a hacer la mujer venado. ááné pañéu, éée, pííyaco némeíñé méénúille, táúhballe diille níívúwájɨ mééwá dille imyéénu.
[30]
****
ááné
pañéuváa,
neélle,
dɨɨ
ú
****
pícyoo
mítyane.
****
Y dentro de eso, le dice, pones bastante ají. ááné pañéuváa, neélle, dɨɨ ú pícyoo mítyane.
[31]
****
áánema
tépallí
maatímukéré
ú
újcoó
****
téhullévu
****
ímyénécoba,
neélle,
****
éée.
****
Y meterás a las lagartijas de la chacra, adentro, sabroso, le dice, si. áánema tépallí maatímukéré ú újcoó téhullévu ímyénécoba, neélle, éée.
[32]
****
ááne
ú
****
bújcájaá.
****
Y haces casabe. ááne ú bújcájaá.
[33]
****
ahdújucóváa
dille
méénune
****
imyéénúne,
****
cáhcújtsolle.
Y todo eso hizo la mujer, haciendo, le hizo caso. ahdújucóváa dille méénune imyéénúne, cáhcújtsolle.
[34]
****
aanéváa
tsiiñe
tsáálleke
néé:
tsúúca
****
taalle
ó
meenú.
****
Y cuando vino otra vez le dijo: abuela ya hice todo. aanéváa tsiiñe tsáálleke néé: tsúúca taalle ó meenú.
[35]
****
uúju,
neelléváa.
****
Muy bien, le contestó. uúju, neelléváa.
[36]
****
Ellévújuco
dille
pééne
diille
kíllówaahába
mééwá
tujkévetu.
Y se fue la mujer venado con dirección de la sachaperro. Ellévújuco dille pééne diille kíllówaahába mééwá tujkévetu.
[37]
****
aalléváa
dííllé
já
úníutu
patyéíñuhíjcyá
teene
****
ihñé
****
ɨ́pɨmɨ́htsó
nɨ́jcáuhjúcunúllére
****
pehíjcyá,
****
pehíjcyalle.
****
Y la mujer venado pasaba por la casa de la sachaperro con su preparado en su cabeza, pasaba y pasaba. aalléváa dííllé já úníutu patyéíñuhíjcyá teene ihñé ɨ́pɨmɨ́htsó nɨ́jcáuhjúcunúllére pehíjcyá, pehíjcyalle.
[38]
tsiiñe
dille
wáúmíívyénaá
diille
uhbájucóó:
****
ɨ́ɨ́nerívá
níívúwájɨ
mééwá
íílle
****
ú
patyéíñuhíjcyá
múhtsikye
****
wáájallére,
****
níívú-
****
níívúwájɨ
mééwá
tserúúhíwá
hallúúcoba.
Cuando repasaba otra vez le riñe la sachaperro: en que plan anda por acá la mujer venado, esta que pasa y repasa espiándonos, venado ojo tuerto. tsiiñe dille wáúmíívyénaá diille uhbájucóó: ɨ́ɨ́nerívá níívúwájɨ mééwá íílle ú patyéíñuhíjcyá múhtsikye wáájallére, níívú- níívúwájɨ mééwá tserúúhíwá hallúúcoba.
[39]
****
áábolle
diille
kéémélleke
diille
kíllówaahába
mééwa,
****
éée.
****
Le insulta a la mujer venado la sachaperro, si. áábolle diille kéémélleke diille kíllówaahába mééwa, éée.
[40]
****
áábolle,
****
níívúwájɨ
****
mééwá
tserúúhíwájoba
ɨ́ɨ́nerí
ú
****
patyéíñuhícyá
múhtsikye
u
****
wáájaki
****
neelléváa
diille
kíllówaahába
mééwa.
Le insulta: venado ojo tuerto en que plan, pasas y repasas espiándonos le dice la sachaperro. áábolle, níívúwájɨ mééwá tserúúhíwájoba ɨ́ɨ́nerí ú patyéíñuhícyá múhtsikye u wáájaki neelléváa diille kíllówaahába mééwa.
[41]
****
áróhulléubáváhjáa
ɨɨtécunúllé
teene
dille
nɨ́jcáuhjúcunúné
pɨmɨ́htso.
****
En eso se dio cuenta y vio eso, el preparado que llevaba en su cabeza. áróhulléubáváhjáa ɨɨtécunúllé teene dille nɨ́jcáuhjúcunúné pɨmɨ́htso.
[42]
****
aanéváa
neélle:
ɨ́ɨ́nerá
eene
taalle
ú
****
tsajtyéhi.
****
Y le dijo: abuela, que es lo que llevas. aanéváa neélle: ɨ́ɨ́nerá eene taalle ú tsajtyéhi.
[43]
****
tápɨmɨ́htso
****
neélle.
****
Mi ají, le dice. tápɨmɨ́htso neélle.
[44]
****
áyúú,
neélle,
****
muhdú
****
muhtsi
ájyábari
medsɨ́jɨvéjúcóóíñáa
óvíjyuco
múhtsikye
ihdyu
****
nɨhjówáúbari
cákihjyúcu
neélle
jáhaá,
neellévápeé,
muhdú
ó
cákihjyúcu
neélle.
****
Áááy, dice, nosotros ya nos morimos de hambre, por favor danos un poquito, aunque sea en vasija de macambo, pásanos, le dice. áyúú, neélle, muhdú muhtsi ájyábari medsɨ́jɨvéjúcóóíñáa óvíjyuco múhtsikye ihdyu nɨhjówáúbari cákihjyúcu neélle jáhaá, neellévápeé, muhdú ó cákihjyúcu neélle.
[45]
jáhaá,
neellévápeé,
muhdú
ó
cákihjyúcuú
íhmaha,
****
muhdú
****
páihllóré
ihdyu
ú
májchoó
****
neélle,
u
ímílledúné
majcho.
****
No, le dice, no les voy a pasar un poquito, pues es la yapa, todo el preparado vas a comer le dice, come todo lo que quieras. jáhaá, neellévápeé, muhdú ó cákihjyúcuú íhmaha, muhdú páihllóré ihdyu ú májchoó neélle, u ímílledúné majcho.
[46]
****
ahdújucóváa
dille
****
teene
mááho
iújcúne
májchone
imyéwu.
****
Entonces ella sacando el casabe comenzó a comer rico. ahdújucóváa dille teene mááho iújcúne májchone imyéwu.
[47]
****
ímyehɨ́váme
diitye
máátímuke
dille
ɨ́ɨ́rone,
****
ɨ́ɨ́rolle.
****
Sabrosos estaban las lagartijas y ella les comió, comió. ímyehɨ́váme diitye máátímuke dille ɨ́ɨ́rone, ɨ́ɨ́rolle.
[48]
****
unrato
tsúúca
beebévéjúcoólle.
Un rato ya le afectó el ají. unrato tsúúca beebévéjúcoólle.
[49]
****
ibyéébévénélli
diibye
****
llíjcyaháámɨke
neélle,
tsijpi
kíllówaaháke
llíjcyaháámɨ́
****
imyémé
íjcyáábeke
neélle:
llíjcyaháámɨ
múhtsikye
dijchúcú,
muhtsi
máádoóhi,
****
éée.
****
Y por que le afecto el ají, dijo al hoja amarilla, otro sachaperro, que se llamaba hoja amarillo, le dice: hoja amarilla, danos agua para tomar, si. ibyéébévénélli diibye llíjcyaháámɨke neélle, tsijpi kíllówaaháke llíjcyaháámɨ́ imyémé íjcyáábeke neélle: llíjcyaháámɨ múhtsikye dijchúcú, muhtsi máádoóhi, éée.
[50]
****
néllihyéváa
****
neébe:
íjcyánejɨ́ɨ́va
nújpacyo.
****
Entonces el dijo no hay agua. néllihyéváa neébe: íjcyánejɨ́ɨ́va nújpacyo.
[51]
****
aanéváa
diille
níívúwájɨ
mééwá
nééhií:
****
okéi
****
taalle
aadi
majmáhodívú
dáácúnema
****
dadóté
mújcójutu.
****
Y la mujer venado le dice: abuela dame todavía a mi hermanito y anda a tomar agua del puerto. aanéváa diille níívúwájɨ mééwá nééhií: okéi taalle aadi majmáhodívú dáácúnema dadóté mújcójutu.
[52]
****
ácoocáváa
diille
níívúwájɨ
mééwá
teene
****
páneere
téhiñe
áraúcú
****
pɨ́rúj,
pɨ́rúj
kiátú
dille
iádótuki
****
éée.
****
Ya anteriormente la mujer venado había secado todas las quebradas, por completo para que ella no pueda tomar, si. ácoocáváa diille níívúwájɨ mééwá teene páneere téhiñe áraúcú pɨ́rúj, pɨ́rúj kiátú dille iádótuki éée.
[53]
aalléváa
****
tsúúca
juújúhdeé
neélle
iáábucújúcóótúnéllií
teene
tsɨ́ɨ́ménedíú
ájcuíñú
níívúwájɨ
mééwake.
Entonces ella aceptó, pues no aguantaba y le entregó al niño a la mujer venado. aalléváa tsúúca juújúhdeé neélle iáábucújúcóótúnéllií teene tsɨ́ɨ́ménedíú ájcuíñú níívúwájɨ mééwake.
[54]
****
aanévaá
dille
ellévújuco
téhíñe
néhcovu
pééné
hallúrí
diille
níívúwájɨ
mééwá
dsɨɨnéjucóó,
tsúúca
péjucóó.
****
Y mientras la sachaperro se fue en busca de agua ella la mujer venado corrió, se fue. aanévaá dille ellévújuco téhíñe néhcovu pééné hallúrí diille níívúwájɨ mééwá dsɨɨnéjucóó, tsúúca péjucóó.
[55]
****
téétsɨmájuco
dille
dsɨ́ɨ́néne.
****
Con el niño se fue corriendo. téétsɨmájuco dille dsɨ́ɨ́néne.
[56]
****
aalléváa
****
dsɨɨné
dsɨɨné,
dsɨɨnéhíí
****
diibye
núllíbáhéjuri
úcáávélléjérolle.
****
Y corrió, corrió y corrió, y fingió entrar en el hueco del yangunturo. aalléváa dsɨɨné dsɨɨné, dsɨɨnéhíí diibye núllíbáhéjuri úcáávélléjérolle.
[57]
****
iúcáávélléjélléróne
icájtúcúne
dsɨ́ɨ́nelle.
****
Fingiendo salió corriendo iúcáávélléjélléróne icájtúcúne dsɨ́ɨ́nelle.
[58]
****
ááne
déjuri
diille
kíllówaahába
mééwá
újcuíñú
díílleke,
újcuíñu
téhejúrí
diibye
núllíbáhéjuri.
Y siguió corriendo y tras ella la sachaperro le siguió a ella, siguió, y entro en el hueco del yangunturo. ááne déjuri diille kíllówaahába mééwá újcuíñú díílleke, újcuíñu téhejúrí diibye núllíbáhéjuri.
[59]
****
núllibahéjuri
úcáávéllejé
dille
úcáávérótsihyújuco
diibye
****
núlliba
dóváajcóne.
Y ella entró al hueco del yangunturo y al entrar, el yangunturo le despedazó. núllibahéjuri úcáávéllejé dille úcáávérótsihyújuco diibye núlliba dóváajcóne.
[60]
díílle,
tétsihyu
diille
kíllówaahába
mééwá
****
nɨjkévá
****
dsɨ́jɨ́velle.
****
Allí ella la sachaperro se murió. díílle, tétsihyu diille kíllówaahába mééwá nɨjkévá dsɨ́jɨ́velle.
[61]
diibye
****
núlliba
dsɨ́jɨ́vetsó.
****
El yangunturo la mató. diibye núlliba dsɨ́jɨ́vetsó.
[62]
****
dsɨ́jɨ́vétsoobe
núlliba,
dóváácópéjtsoobe.
****
El la mató, le despedazó. dsɨ́jɨ́vétsoobe núlliba, dóváácópéjtsoobe.
[63]
****
aabéváa,
****
éée
átsihdyúváa
dsɨ́ɨ́nelle
úújeté
diibye
tsɨ́ɨ́judívú
téétsɨke
ájcutélle.
****
Entonces si corrió la mujer venado y llegando entregó al niño a su madre. aabéváa, éée átsihdyúváa dsɨ́ɨ́nelle úújeté diibye tsɨ́ɨ́judívú téétsɨke ájcutélle.
[64]
****
ehdúváa
diille
níívúwájɨ
mééwá
****
diille
kíllówaahába
mééwá
nánííbye
****
dojtúcú
tsíhcyóhó
múúbéj
****
ah
****
tsɨɨméneke.
****
Así fue que la mujer venado, le quitó a la sachaperro al niño que había robado, al hijo del invierno. ehdúváa diille níívúwájɨ mééwá diille kíllówaahába mééwá nánííbye dojtúcú tsíhcyóhó múúbéj ah tsɨɨméneke.
[65]
****
ehdu
tééné
uubálle
ténejcú
icyánéjcú
uubálle
kíllówaahába
mééwá
****
icyánéjcu.
****
Así es la historia de ese asunto la situación de la sachaperro. ehdu tééné uubálle ténejcú icyánéjcú uubálle kíllówaahába mééwá icyánéjcu.
Text view • Interlinear Glossed Text
|