Utterance view

nEjke_kuriota

Recording date2005-07-30
Speaker age45
Speaker sexm
Text genretraditional narrative
Extended corpusyes



showing 1 - 100 of 244 • next


[1]
****
****
****
[2]
diibyévanécú **** ɨ́hmɨ́mú májchotá cúriótá ihchúbáj **** tsɨɨméne. ****
El dice era el hijo de la garza pintada del alimento de los pájaros.
diibyévanécú ɨ́hmɨ́mú májchotá cúriótá ihchúbáj tsɨɨméne.
[3]
**** aabévanécú **** niimúhé **** ajyúwake taabává meenúhi, **** diibye **** nɨ́jké cúriótáwa ihchúbáj **** tsɨɨméne.
Y él tuvo por mujer a la hija del creador, el hijo de la garza pintada de arriba.
aabévanécú niimúhé ajyúwake taabává meenúhi, diibye nɨ́jké cúriótáwa ihchúbáj tsɨɨméne.
[4]
**** áá- **** áá- **** áállekéváa újcújeebe **** cáání, **** cáání jyau.
A ella se fue a traer a la casa de su padre.
áá- áá- áállekéváa újcújeebe cáání, cáání jyau.
[5]
juúju **** tehdújuco **** llíhi **** góócótuube u íjcyaabe **** nɨ́jké cúriótawa ihchúbáj tsɨɨméne.
Muy bien hijo, eres renombrado, el hijo de la garza pintada de arriba.
juúju tehdújuco llíhi góócótuube u íjcyaabe nɨ́jké cúriótawa ihchúbáj tsɨɨméne.
[6]
tehdújuco **** tawálle **** tájtsɨɨméne **** taabává u **** méénune. ****
Muy bien que has tomado por mujer a mi hija.
tehdújuco tawálle tájtsɨɨméne taabává u méénune.
[7]
uuréjuco oke **** u ájcúnetu **** dímájchotátu **** tájpiyéjuco muhtsi meíjcyaki, **** neebe **** dííbyeke, **** dííbyeke íájyake. ****
Por que tu te encargarás de mantenernos y de tus alimentos nos darás para sustentarnos, le dijo, a él, a su yerno.
uuréjuco oke u ájcúnetu dímájchotátu tájpiyéjuco muhtsi meíjcyaki, neebe dííbyeke, dííbyeke íájyake.
[8]
áánelli **** tsúúca **** ihñé **** uménúhejúvú **** ityúrújɨ́ɨ́véne **** tsúúca dílloobe **** ímájchotá **** niimúheke. ****
Luego se sentó a su cocamera y comenzó a dialogar con su creador de alimento.
áánelli tsúúca ihñé uménúhejúvú ityúrújɨ́ɨ́véne tsúúca dílloobe ímájchotá niimúheke.
[9]
**** iícya! **** Táhdi neébe, **** tehdújuco, **** góócótuubéhde **** nɨjké cúriótáwá ihchúbáj tsɨɨméne, **** tájtsɨɨméneke **** taabává méénune. ****
¡ei! Abuelo, el dijo, gracias, este hombre de renombre, el hijo de la garza pintada de arriba, le tomó por mujer a mi hija.
iícya! Táhdi neébe, tehdújuco, góócótuubéhde nɨjké cúriótáwá ihchúbáj tsɨɨméne, tájtsɨɨméneke taabává méénune.
[10]
**** áá- **** áábé **** illóhéhájcú **** booné éhnéhjɨtúréjuco **** muhtsi meóóveíñe, **** neébe **** tehdújuco, **** tehdu **** nénehjɨ́hde ó imíllehíjcya. ****
Con la kiruma de su chacra nos dará el sustento, nos alimentaremos, dice gracias, cosas como esas yo deseo.
áá- áábé illóhéhájcú booné éhnéhjɨtúréjuco muhtsi meóóveíñe, neébe tehdújuco, tehdu nénehjɨ́hde ó imíllehíjcya.
[11]
**** ehdu **** dííbye, **** diibye íájyake tsúúca **** ihjyúmúnuube **** úúbálleebe. **** aamútsí muhtsi **** díbáábema.
Y así, así le habló a su yerno, muy bien, nosotros con tu suegra.
ehdu dííbye, diibye íájyake tsúúca ihjyúmúnuube úúbálleebe. aamútsí muhtsi díbáábema.
[12]
**** aane ɨɨná **** íjcyaáhi tehdújuco aalle muuráhaja, **** ɨ́jtsɨɨméneke **** ɨpɨ́úváne ájcuube **** dííbyeke, **** góócótuube **** méihchúbá **** mé- **** mémájchotáwá ihchúbá **** óóveta wáájácuúbe. ****
Y qué hay, muy bien, ahí está ella, llamándola le entregó a él, renombrado nuestra garza, conocedor del alimento de la garza.
aane ɨɨná íjcyaáhi tehdújuco aalle muuráhaja, ɨ́jtsɨɨméneke ɨpɨ́úváne ájcuube dííbyeke, góócótuube méihchúbá mé- mémájchotáwá ihchúbá óóveta wáájácuúbe.
[13]
**** aabévane **** tsúúca **** tétsihyú **** íájyama **** déícyúpéjcové **** tsɨ́tsɨj.
Y ambos comenzaron a coquear con su yerno hasta amanecer.
aabévane tsúúca tétsihyú íájyama déícyúpéjcové tsɨ́tsɨj.
[14]
**** ayú **** llíhij, **** ícyooca wa ihdyu tsajtyéco, **** díijyáwá hallúvuréjuco tájtsɨɨméneke, **** góócótuube u íjcyaabe, **** íhyajchótá eh **** dimyéme o **** lléébohíjcyaabe **** tehdújuco.
Ahora si hijo, puedes llevarla a mi hija a tu trono, pues eres renombrado, cuánto tiempo escuché tu nombre, muy bien.
ayú llíhij, ícyooca wa ihdyu tsajtyéco, díijyáwá hallúvuréjuco tájtsɨɨméneke, góócótuube u íjcyaabe, íhyajchótá eh dimyéme o lléébohíjcyaabe tehdújuco.
[15]
**** tehdúmúnuube diibye **** íájyake, duurúvaabe. ****
Agradeció a su yerno, le alabó.
tehdúmúnuube diibye íájyake, duurúvaabe.
[16]
**** áánélli, **** tsúúca métsɨ́tsɨɨvé **** pájááboobe **** dííbyeke **** íbáábeé. ****
Ya estaba amaneciendo, le dio provisión su suegro.
áánélli, tsúúca métsɨ́tsɨɨvé pájááboobe dííbyeke íbáábeé.
[17]
**** áju, **** u úújeténe **** u méénuhíjcyádú díwákimyéí, **** díillóhehájcuí, **** díñajájɨ. ****
Toma y cuando llegas continuas con tus trabajos, tus rozos, y tumbos.
áju, u úújeténe u méénuhíjcyádú díwákimyéí, díillóhehájcuí, díñajájɨ.
[18]
aáné **** boonéhaca ihdyu **** tájtsɨɨméné ihdyu **** u méénúné illóhehájcú **** córɨɨhícyuú.
Después mi hija se encargará de limpiar el trabajo que realizas muy bien.
aáné boonéhaca ihdyu tájtsɨɨméné ihdyu u méénúné illóhehájcú córɨɨhícyuú.
[19]
juú, **** tsajtyéjúcoobe, **** úújéteebe, **** cáání, ijyáwá hallúvu, **** muhdútá íñe **** ícyooca **** méáj- **** méájyamu **** mehjávú **** táábávahíjcya, **** énehjɨ́hjáa **** tene ípívyéévehíjcyáne.
Y le llevó, llegan al trono de su padre, es lo mismo que ahora los yernos llevan a la casa de sus suegros, eso era lo que daban origen.
juú, tsajtyéjúcoobe, úújéteebe, cáání, ijyáwá hallúvu, muhdútá íñe ícyooca méáj- méájyamu mehjávú táábávahíjcya, énehjɨ́hjáa tene ípívyéévehíjcyáne.
[20]
**** ááné tsiíjyu **** úújetémutsi, **** váuh **** néétube **** diibye **** cááni **** páñétúejpi. ****
Ellos llegaron y el padre de él no decía nada.
ááné tsiíjyu úújetémutsi, váuh néétube diibye cááni páñétúejpi.
[21]
íhjyúvátuube **** íiibííhaamɨ́neri **** íuméhori, **** méwama **** úmɨhéne méénuube.
Sin hablar, en su coca, sal de monte, hacia chacra con su mujer.
íhjyúvátuube íiibííhaamɨ́neri íuméhori, méwama úmɨhéne méénuube.
[22]
**** áánetu diityétsi **** váuh néétumútsi. ****
Y los padres sin decir, ni hacer nada.
áánetu diityétsi váuh néétumútsi.
[23]
aamútsiváa ícyahíjcyá **** tsá diibye, **** diib- **** diibye **** íbáábe **** tsáhájuco, **** tsáhájuco diibye ímílletú diibye **** íbáábe **** íúmɨhe **** méénutú, tsáhajúco, ɨɨná diibye **** ɨ́hde imyéénuhíjcyádu. ****
Y vivían tranquilos y él suegro nada, nada quería, el suegro no hacía chacra, no quería hacer nada, como hacia antes.
aamútsiváa ícyahíjcyá tsá diibye, diib- diibye íbáábe tsáhájuco, tsáhájuco diibye ímílletú diibye íbáábe íúmɨhe méénutú, tsáhajúco, ɨɨná diibye ɨ́hde imyéénuhíjcyádu.
[24]
májchomútsí, **** máchohícyamútsiváne, **** máchohíjcyá **** tsúúca, **** tsúúca óuuvéné **** diityétsidíú dííbyé **** májchotá iibíihye, **** dííbyé **** bañéheváa, **** diille **** wállé **** pacyóómú, **** cunííúváne múhdunéváhjané, **** múhduná íñe **** walle **** óóveta méénune.
Comían, comían y comían, ya se acababa su coca, su alimento, su tabaco, y de la mujer su yuca dulce, sacha papa, todo lo que es alimento de la mujer y que hace todo eso se iba acabando.
májchomútsí, máchohícyamútsiváne, máchohíjcyá tsúúca, tsúúca óuuvéné diityétsidíú dííbyé májchotá iibíihye, dííbyé bañéheváa, diille wállé pacyóómú, cunííúváne múhdunéváhjané, múhduná íñe walle óóveta méénune.
[25]
aanévané **** tsúúca óuuvéjucoo, **** tsúúcaj **** tsáhájuco **** tsúúcá ávyetáréjuco **** ditye **** tóócújucóóne. ****
Ya está, ya no ya demasiado estaban escaseando.
aanévané tsúúca óuuvéjucoo, tsúúcaj tsáhájuco tsúúcá ávyetáréjuco ditye tóócújucóóne.
[26]
tsúúcaj **** muúllej, neébe, muhdúami **** góócótuube **** máájyá **** májchotá, **** májchota ihchúbáj **** tsɨɨméne **** íjcyaabe **** méjtsɨɨméneke **** taabávaju méénúnáá **** ó újcuté **** májchota, **** memájcho, eh **** eh **** íchiu ájyabááneríubá ihdyu méɨ́cúbáárámeí. ****
Ya esta, mujer, le dice, cómo es, nuestro yerno es de renombre, el hijo de la garza del alimento y tomó por mujer a nuestra hija, de allá me iré a traer alimento, antes que suframos aquí de hambre.
tsúúcaj muúllej, neébe, muhdúami góócótuube máájyá májchotá, májchota ihchúbáj tsɨɨméne íjcyaabe méjtsɨɨméneke taabávaju méénúnáá ó újcuté májchota, memájcho, eh eh íchiu ájyabááneríubá ihdyu méɨ́cúbáárámeí.
[27]
áánélliihyéváa, **** juúju, **** ɨ́dáátsónetúi **** teene ɨ́hjɨɨhá **** pañétu **** teene **** péétsómújtúháwúutúi iújcúháámɨ́wuújɨ **** átéréene **** iwárɨ́hcónéwúu **** peebe, ílluune tsáma **** ménííkyéú naméudúne. ****
Entonces, muy bien, de lo que no había de la purma, sacó patas de lechuza así llamamos a las hojitas dañadas de la hoja de coca, sacando a las hojas dañadas turrando se fue, así como colita de curuinsi.
áánélliihyéváa, juúju, ɨ́dáátsónetúi teene ɨ́hjɨɨhá pañétu teene péétsómújtúháwúutúi iújcúháámɨ́wuújɨ átéréene iwárɨ́hcónéwúu peebe, ílluune tsáma ménííkyéú naméudúne.
[28]
ááne **** peebe, **** úújeteebe, **** wááméneíñuube, **** cábyúrúúveteebe **** tétsihyu **** íñiúúbé **** llahátsɨnɨ́jcaúvu. ****
Y se fue, llegó, se levantó, llegando a la punta del patio de su consuegro.
ááne peebe, úújeteebe, wááméneíñuube, cábyúrúúveteebe tétsihyu íñiúúbé llahátsɨnɨ́jcaúvu.
[29]
dille ɨ́jtsɨɨméné, **** íavyéju **** wáábá **** pañe **** diibye **** ájyu **** pátúruhjúcunúhijcyá.
Y su hija, dentro de la hamaca de su mando estaba su marido estirado
dille ɨ́jtsɨɨméné, íavyéju wáábá pañe diibye ájyu pátúruhjúcunúhijcyá.
[30]
**** áábé **** lliiñe **** diille **** diibyé ajyúwa. ****
Y debajo de él, su hija.
áábé lliiñe diille diibyé ajyúwa.
[31]
**** ¡ícyaj!, **** neébe. ****
¡qué! el dijo.
¡ícyaj!, neébe.
[32]
tsúúca; **** llíhij, **** neélle, a u **** tsá
Ya, padre, le dice, has venido.
tsúúca; llíhij, neélle, a u tsá
[33]
**** éée. ****
Sí.
éée.
[34]
**** a naani u **** tsá. ****
Suegro, has venido.
a naani u tsá.
[35]
**** éée, **** cáh. ****
Sí ááh.
éée, cáh.
[36]
neh **** étsiu **** dacúúve **** dacúúve. ****
Siéntate ahí, siéntate ahí.
neh étsiu dacúúve dacúúve.
[37]
áánéváa ihdyu ɨ́jtsámeííbyé **** diille **** ɨ́jtsɨɨméné ikyééva. ****
Y él dice pensaba que su hija le iba a atenderle.
áánéváa ihdyu ɨ́jtsámeííbyé diille ɨ́jtsɨɨméné ikyééva.
[38]
diibye cááni ácúúvénáa **** diibye **** íñiúúbé **** íuménúhéjú hallúvú túrújɨ́ɨ́veté.
Cuando el padre se sentó, el consuegro se sentó en su cocamera.
diibye cááni ácúúvénáa diibye íñiúúbé íuménúhéjú hallúvú túrújɨ́ɨ́veté.
[39]
**** aamútsí ícyahíjcyá. ****
Y estaban ahí.
aamútsí ícyahíjcyá.
[40]
**** múijyúami **** ájyú- **** ájyúwa oke kéévaá, **** ajyú **** lliiñájaj **** táávatu óvíiíkye **** o májchótsoki **** oovánecu **** tawálleeke.
Que hora me va a invitar a comer mi hija del mitayo de su marido, para llevar a mi mujer.
múijyúami ájyú- ájyúwa oke kéévaá, ajyú lliiñájaj táávatu óvíiíkye o májchótsoki oovánecu tawálleeke.
[41]
ícyooca éhlle tawállé **** ájyabááneri íjcyanáa. ****
Ahora allá está mi mujer de hambre.
ícyooca éhlle tawállé ájyabááneri íjcyanáa.
[42]
**** íllure túrújɨúcunuube **** diille diibyé ajyúwá, **** íjcyúbare **** oonóvahíjcyá **** bóchéíhcyuhíjcyá.
Y su hija estaba solamente sentada, pintarrajeando su pierna pintando.
íllure túrújɨúcunuube diille diibyé ajyúwá, íjcyúbare oonóvahíjcyá bóchéíhcyuhíjcyá.
[43]
**** íñehjɨ **** teene **** o néhdu iñe **** wálleeke **** óvéheeri, **** óvéheeri **** íjcyáme íjcyá teéne.
Estas cosas como digo son las cosas de la mujer perezosa, la historia de ellas.
íñehjɨ teene o néhdu iñe wálleeke óvéheeri, óvéheeri íjcyáme íjcyá teéne.
[44]
**** átsihdyúváa **** ehdu **** neébe: múijyúami **** tájtsɨɨméne oke **** kéévaái **** o **** májchoki, **** ídyohpójɨ́úbá ádɨ́ɨ́vane **** íñe **** o **** tóócúnáa.
Después dijo: qué hora mi hija me va a invitar a comer, siquiera de su llomeníco, mira que estoy de hambre.
átsihdyúváa ehdu neébe: múijyúami tájtsɨɨméne oke kéévaái o májchoki, ídyohpójɨ́úbá ádɨ́ɨ́vane íñe o tóócúnáa.
[45]
**** tehme, **** tehme **** cójɨ́j **** pɨɨnéjuco, **** tsáhaj.
Espera, espera, ya era medio día, y nada
tehme, tehme cójɨ́j pɨɨnéjuco, tsáhaj.
[46]
diibye, **** íavyéju wáábari **** diibye íájya **** váuh **** néétuube **** góócótuube nɨ́jké **** cúriótáwá ihchúbáj **** tsɨɨméne **** májchotá múnáájpi **** váuh **** néétuube, **** iyévójcámeíyóne, iyévójcámeíyóne. ****
su yerno estaba quieto en su hamaca, el renombrado hijo de la garza pintada de arriba, el dueño del alimento, quitecito, mirando a todas partes, mirando.
diibye, íavyéju wáábari diibye íájya váuh néétuube góócótuube nɨ́jké cúriótáwá ihchúbáj tsɨɨméne májchotá múnáájpi váuh néétuube, iyévójcámeíyóne, iyévójcámeíyóne.
[47]
juú, **** áyu **** llíhij **** wáhaj o **** péjucóó ámúhtsidítyu, **** révóóveíñuube **** wááméneíñúhivápe **** tétsihíye **** íijyáwá hallúrí ɨ́jtsɨɨméné íjcyánáa. ****
Listo ya hijo hija, ya me voy de ustedes, volteándose se levantó, mientras su hija seguía sentada en su asiento.
juú, áyu llíhij wáhaj o péjucóó ámúhtsidítyu, révóóveíñuube wááméneíñúhivápe tétsihíye íijyáwá hallúrí ɨ́jtsɨɨméné íjcyánáa.
[48]
méwaméí ɨdátsó, **** muúbe, **** áa, a u **** tsájuco.
Pobre su mujer: oye ya has llegado?.
méwaméí ɨdátsó, muúbe, áa, a u tsájuco.
[49]
**** éée neébe, **** tsúúca ó **** wajtsɨ́. ****
Sí, dice, ya he llegado.
éée neébe, tsúúca ó wajtsɨ́.
[50]
**** juú, keenéjú **** méjtsɨɨméné **** ihñé májchotá aanúwá **** mahóúúha. ****
Bien, ¿Donde esta el casabe del alimento de nuestra hija?
juú, keenéjú méjtsɨɨméné ihñé májchotá aanúwá mahóúúha.
[51]
**** ɨɨnéju, **** ɨɨná májchotá aanúwa. ****
Que pues, qué alimento ni qué alimento.
ɨɨnéju, ɨɨná májchotá aanúwa.
[52]
wahdíáábekéréhjanécú, **** imyéméréhjanécú **** májchotá cúriótáwá ihchúbáj **** tsɨɨméne, **** imyémérehjané íjcyáábekéhjané **** tájɨ́valle méjtsɨɨméne. ****
A un cualquiera, su nombre nomás era: hijo de la de la garza del alimento, sólo era su nombre al que tuvo de marido nuestra hija.
wahdíáábekéréhjanécú, imyéméréhjanécú májchotá cúriótáwá ihchúbáj tsɨɨméne, imyémérehjané íjcyáábekéhjané tájɨ́valle méjtsɨɨméne.
[53]
**** ɨɨne méjtsɨɨméné ijcyúbare **** o úújeténáa **** oonóvahíjcyá, **** aanéjɨ́ɨ́ **** kiátúana **** mááhou **** ó **** tsívahíjcyaá.
Este, nuestra hija cuando he llegado estaba pintando su pierna, de dónde voy a traer casabe.
ɨɨne méjtsɨɨméné ijcyúbare o úújeténáa oonóvahíjcyá, aanéjɨ́ɨ́ kiátúana mááhou ó tsívahíjcyaá.
[54]
tsáhaj, **** ɨ́daatsóné **** ɨ́ɨ́tépejtsóne.
Nada, de pena lo miraba.
tsáhaj, ɨ́daatsóné ɨ́ɨ́tépejtsóne.
[55]
juúju, **** néih tsáhájuco **** ɨ́hjɨháñé **** keemévéjucóó **** tsáhájuco ɨɨná **** góócótsotú **** diityétsikye. ****
Muy bien, pues ya crecían sus purmas, ya no tenían casi necesidad.
juúju, néih tsáhájuco ɨ́hjɨháñé keemévéjucóó tsáhájuco ɨɨná góócótsotú diityétsikye.
[56]
**** iicyaj! **** muhdúhjané **** teene. ****
¡eí!, cómo fue eso.
iicyaj! muhdúhjané teene.
[57]
**** ane kiátúráhana ó újcuú, **** kiátúhana o újcúíñáa **** tawálleke, **** muhdúhana **** ó- **** ó méénuú kiatú mútsidyúhana ó újcuú. ****
Y de donde voy a sacar, de dónde voy a sacar a mi mujer, qué voy a hacer, de dónde, cómo voy a sacar.
ane kiátúráhana ó újcuú, kiátúhana o újcúíñáa tawálleke, muhdúhana ó- ó méénuú kiatú mútsidyúhana ó újcuú.
[58]
muuráhjané ílluréne pɨ́áábóneríñe o **** újcújéné hallúrí, **** támájchotáne ó meenú, **** tácyuwáábené, o **** néhdu **** meenú, **** ó óóvétsohíjcyá. ****
Así como esta clase de ayuda que sacaba para mi mantención, mis parientes hacían lo que yo decía, les hacia llenar.
muuráhjané ílluréne pɨ́áábóneríñe o újcújéné hallúrí, támájchotáne ó meenú, tácyuwáábené, o néhdu meenú, ó óóvétsohíjcyá.
[59]
**** tsáhaj.
Nada.
tsáhaj.
[60]
**** íllure **** ehdu diille méwake úhbaabe, **** cánoovéne.
Solo así lo reprendía a su mujer, se agacha.
íllure ehdu diille méwake úhbaabe, cánoovéne.
[61]
**** muúllej, **** muúllej, neébe **** dɨ́jtsámeídíñé **** dɨ́ɨ́ɨ́buwa.
Mujer, mujer, el dijo, no pienses mucho en tu corazón.
muúllej, muúllej, neébe dɨ́jtsámeídíñé dɨ́ɨ́ɨ́buwa.
[62]
ijchívyeíñuube **** piéhulléú teene **** ɨ́hjɨɨháúvú pañétú eene **** íbííhámɨ́wuúné **** métohllívatéháámɨ́ **** iújcune itsíváne **** wárɨhcóvá. ****
Luego sale allá mismo a su purma y de allá sacó hojitas de coca deteriorados, sacó, trayendo viene a tostar.
ijchívyeíñuube piéhulléú teene ɨ́hjɨɨháúvú pañétú eene íbííhámɨ́wuúné métohllívatéháámɨ́ iújcune itsíváne wárɨhcóvá.
[63]
**** íaacómúpaajɨneúvú éhnené cuuve metájuhdu népaajɨ́jɨ́ **** hm **** dócáyíhcyúroobe tsá **** teene íjcyatú, **** ílluune **** ɨ́daatsóné **** íhyójtsɨ́wámɨ́ɨ́hó **** lliiñe. ****
Sus envases de macambo, así como hemos mezclado anoche, así rebuscó el ampiri en los envases y nada, solo una cantidad debajo de sus uñas.
íaacómúpaajɨneúvú éhnené cuuve metájuhdu népaajɨ́jɨ́ hm dócáyíhcyúroobe tsá teene íjcyatú, ílluune ɨ́daatsóné íhyójtsɨ́wámɨ́ɨ́hó lliiñe.
[64]
íhdyúnéwu uménújeebe **** tsáiiye **** téénélliihye **** táátahi, **** teehíváa **** diibye **** niimúhé óóvé íjcyahíváa, **** táátahi.
Fue a traer poquito sal de monte, uno solo por eso táátahi es aquel del cual se alimentó el creador táátahi.
íhdyúnéwu uménújeebe tsáiiye téénélliihye táátahi, teehíváa diibye niimúhé óóvé íjcyahíváa, táátahi.
[65]
aahíwu iújcújéne áñuube **** ílluunéré **** teene íibíí **** íllune, **** téétebáre.
Trayendo le quemó solo de este tamañito su coca, poquito, pura ceniza.
aahíwu iújcújéne áñuube ílluunéré teene íibíí íllune, téétebáre.
[66]
**** áánerívané **** kiá íjcyáneri, **** tsúúca **** tétsiúváa botsíiíkye **** iiyéjuco **** tsiiñe **** ímájchota dibye **** pícyooíñe **** teene **** ílluune **** ɨ́daatsóné **** íhjyú pañe **** ílla. ****
Y en eso, es ahí donde recién él mismo otra vez ha puesto su alimento y su coca pobremente así en su boca.
áánerívané kiá íjcyáneri, tsúúca tétsiúváa botsíiíkye iiyéjuco tsiiñe ímájchota dibye pícyooíñe teene ílluune ɨ́daatsóné íhjyú pañe ílla.
[67]
áánéváa teene **** ɨpɨ́hjáiyóne **** teene iúméwá **** teetébáíhlloúvú áraúcuúbe. ****
Y lo que iba a lamer su sal de monte, le resultó muy poquito.
áánéváa teene ɨpɨ́hjáiyóne teene iúméwá teetébáíhlloúvú áraúcuúbe.
[68]
**** aane aca íñe ɨɨná ó **** tájuu **** kiátú o **** újcune, **** ɨ́tsámeíhíjcyaabe **** kiátúana. ****
Y ahora que voy a mezclar, de donde voy a sacar, pensaba, de dónde.
aane aca íñe ɨɨná ó tájuu kiátú o újcune, ɨ́tsámeíhíjcyaabe kiátúana.
[69]
**** tsucájaaháñé íaacómúpaajɨ́né **** pááwamyúvaténe. ****
ya sus envases de macambo estaban llenos de telaraña.
tsucájaaháñé íaacómúpaajɨ́né pááwamyúvaténe.
[70]
tsáhaj **** neébe muhdúami **** tsáma **** íchiújúcoúbá ihdyu táhbooné éhnéjcúvu o **** píívyénéjcuu **** o íjcyaídyúubá íñe **** áá- **** áánu **** oke dárɨɨvé, **** góócótuube **** nɨ́jké **** cúriótáwá ihchúbáj **** tsɨɨméné ɨ́veekí oke. ****
Nada, dice cómo es la cosa, creo que aquí y en el futuro o donde empecé, como voy a vivir, me está tratando este renombrado hijo de la garza de arriba por que a mi.
tsáhaj neébe muhdúami tsáma íchiújúcoúbá ihdyu táhbooné éhnéjcúvu o píívyénéjcuu o íjcyaídyúubá íñe áá- áánu oke dárɨɨvé, góócótuube nɨ́jké cúriótáwá ihchúbáj tsɨɨméné ɨ́veekí oke.
[71]
**** iíhjyúváróne **** patyéíñuhíjcyaabe teene **** ih- **** ih- **** ihñ- **** ihñe **** ih- **** ih- **** ihjyájtówá lliiñe teene íaacóhopaajɨ́né néhcohíjcyaabe. ****
Hablando así se paseaba en el borde del techo de su casa, se rebuscaba sus envases de macambo.
iíhjyúváróne patyéíñuhíjcyaabe teene ih- ih- ihñ- ihñe ih- ih- ihjyájtówá lliiñe teene íaacóhopaajɨ́né néhcohíjcyaabe.
[72]
tsá **** dibye ájtyúmɨtú. ****
No hallaba nada.
tsá dibye ájtyúmɨtú.
[73]
**** piééneríyé óómiíñuúbe. ****
Volvió por el mismo sitio.
piééneríyé óómiíñuúbe.
[74]
¡ícyaj!, neébe, muhdúana. ****
¡qué!, dijo, cómo es.
¡ícyaj!, neébe, muhdúana.
[75]
**** áróne **** tsúúca **** ɨ́tsááveebe teene íñe **** méjpɨ́újɨri. ****
Luego ya se acordó de lo que hay en el pecho.
áróne tsúúca ɨ́tsááveebe teene íñe méjpɨ́újɨri.
[76]
**** téénélli íñe **** nɨhcóu, **** báñehe **** duhcu **** ditye néhijcyáne.
Por eso dicen que el ampiri, tabaco es dañino.
téénélli íñe nɨhcóu, báñehe duhcu ditye néhijcyáne.
[77]
ɨ́jpɨ́újɨri **** teene íjcyane tákiyóácoobe **** cohtyo. ****
Sobó lo que había en su pecho.
ɨ́jpɨ́újɨri teene íjcyane tákiyóácoobe cohtyo.
[78]
**** ityákíyohcóné **** pámaríchóíwuújɨ́ ijchívyéne. ****
La sucia sobando, sacaba envueltitos.
ityákíyohcóné pámaríchóíwuújɨ́ ijchívyéne.
[79]
**** árone **** tájuúbe, **** ityájúne **** pɨ́hjaábe. ****
Y eso mezcló con sal de monte y lamió.
árone tájuúbe, ityájúne pɨ́hjaábe.
[80]
**** tsúúca dibye chóócore **** téénéwuúneri **** áánuwáñe píívyétsoobe, **** májchotáneécu, báñehéneécu, **** dibyéne **** pácyoómu, **** áánuwáne, **** cúdsɨha, **** ícyooca íñe **** múhduná íñe **** múhduná íñe meóóvé íjcyane. ****
Ya con eso despacio hizo producir la yuca, el alimento el tabaco, yuca dulce yuca, piña todo lo que ahora nos sirve de alimento.
tsúúca dibye chóócore téénéwuúneri áánuwáñe píívyétsoobe, májchotáneécu, báñehéneécu, dibyéne pácyoómu, áánuwáne, cúdsɨha, ícyooca íñe múhduná íñe múhduná íñe meóóvé íjcyane.
[81]
**** ááne májchotá **** niimúheke **** dillójúcoobe. ****
Luego preguntó al creador del alimento.
ááne májchotá niimúheke dillójúcoobe.
[82]
dílloobe **** tehdújuco **** íllújúcoo ííhya **** bóóne éhnejcúvú **** mɨ́a múnaa meíjcyátsiúhaca íllújuco meíjcyaídyú- **** meíjcyaídyújuco, **** muha **** meíjcyaídyújuco, **** menéhijcyádú páméhwu. ****
Preguntó, muy bien así será en adelante, donde estemos las personas, así será cómo seremos nosotros, como decimos todos.
dílloobe tehdújuco íllújúcoo ííhya bóóne éhnejcúvú mɨ́a múnaa meíjcyátsiúhaca íllújuco meíjcyaídyú- meíjcyaídyújuco, muha meíjcyaídyújuco, menéhijcyádú páméhwu.
[83]
tsúúca dílloobe, **** piivyéébeke dílloóbe. ****
Ya le preguntó, al creador preguntó.
tsúúca dílloobe, piivyéébeke dílloóbe.
[84]
táúmeíjyúcoobe májchota. ****
Pidió alimento.
táúmeíjyúcoobe májchota.
[85]
**** pécój **** pɨɨne **** ijchívyeíñuhíjcyaabe, **** tsúúca dííbyema. ****
A media noche salía ya con él.
pécój pɨɨne ijchívyeíñuhíjcyaabe, tsúúca dííbyema.
[86]
**** áánáacáne **** gurú, **** gúrú, **** kííjyébácobáne, **** diibyévané **** píívyéébee **** píívyetsóhí **** páneére. ****
Pero de repente, gurú gúru (sonido del viento) un viento grande, él el creador creó todo.
áánáacáne gurú, gúrú, kííjyébácobáne, diibyévané píívyéébee píívyetsóhí páneére.
[87]
**** diille méwaméí íjchivyétulle **** déé- **** dééllí lliiñe váuh néétulle íwabáyúúhó pañe.
Su mujer sin salir de la casa estaba dentro de su hamaca inmóvil.
diille méwaméí íjchivyétulle déé- dééllí lliiñe váuh néétulle íwabáyúúhó pañe.
[88]
déícyúpéjcóveebe **** téénéwu **** ítyeetéba, déícyuhíjcyá, **** déícyuhíjcyá. ****
Coqueó toda la noche lo poquito que había hecho, coqueaba coqueaba.
déícyúpéjcóveebe téénéwu ítyeetéba, déícyuhíjcyá, déícyuhíjcyá.
[89]
**** teene **** nɨjkévaa **** ícyawáávye menééne, **** ihñé keeméve **** wáábá pañéú dibye **** tódsɨúcunúne. ****
eso termina donde él se echa en su hamaca de crecimiento.
teene nɨjkévaa ícyawáávye menééne, ihñé keeméve wáábá pañéú dibye tódsɨúcunúne.
[90]
**** áánélliihyévané **** tsúú- **** tsúúcajávané **** meenújucóó **** cáracámú májtsivájucóó.
Y entonces ya cantaban los gallos.
áánélliihyévané tsúú- tsúúcajávané meenújucóó cáracámú májtsivájucóó.
[91]
**** aanévané **** teene **** ihñé **** piivyété **** májchotá coowáhováne péététsóne.
Entonces, eso, encendió el fósforo del alimento de transformación.
aanévané teene ihñé piivyété májchotá coowáhováne péététsóne.
[92]
ajchúcunúteebe **** úmɨhéjoba íjyacunúne, **** áijyu **** óómiíñuube. ****
Alumbró, aquí hay una gran chacra, luego regresó.
ajchúcunúteebe úmɨhéjoba íjyacunúne, áijyu óómiíñuube.
[93]
llíhij, **** píívyéébe u **** íjcyaabe **** dílloobe. Llíhij, píívyéébe u íjcyaabe dílloobe.
Padre, creador que eres, le llama.
llíhij, píívyéébe u íjcyaabe dílloobe. Llíhij, píívyéébe u íjcyaabe dílloobe.
[94]
múhdúná májchotá **** diityéké ájcuúbe. ****
Cuánto alimento les dio a ellos.
múhdúná májchotá diityéké ájcuúbe.
[95]
**** menéhíjcyadú diibyéne píívyéébe diityémané ávyeta ícyahíjcyá.
Como se dice verdaderamente el creador estaba en verdad con ellos.
menéhíjcyadú diibyéne píívyéébe diityémané ávyeta ícyahíjcyá.
[96]
**** áánélliihyéváa **** cáracámú májtsívatsíu tsúúca úújetéjúcoobe **** áánuwa ávyeta óuuvéhiváne **** cúdsɨhávane **** múhdúne óóvé
Cuando cantaron los gallos, se fue a ver grandes chacras, piñas, yucas.
áánélliihyéváa cáracámú májtsívatsíu tsúúca úújetéjúcoobe áánuwa ávyeta óuuvéhiváne cúdsɨhávane múhdúne óóvé
[97]
íñe **** óóveta íjcyanévané **** ájcuube **** píívyéébeé.
Todo lo que es alimento todo eso les dio el creador.
íñe óóveta íjcyanévané ájcuube píívyéébeé.
[98]
juú, **** tehdú **** tsúúca **** támájchotámájuco. ****
Bien, gracias ya tengo mi alimento.
juú, tehdú tsúúca támájchotámájuco.
[99]
tsúúca métsɨ́tsɨɨvé. ****
Ya estaba amaneciendo.
tsúúca métsɨ́tsɨɨvé.
[100]
**** muúlle, **** dájky- **** dájkyeé **** eh **** mécúwatu tsúúca mémájchotámájuco meé **** mémájchotá aanúwa, **** mémájchotá **** cullíhíícyo, **** támájchotá bañéhé, **** támájchota **** iibíiwa tsúúca **** mééma **** waajácúmeíjyucóó. ****
Mujer, despierta de tu sueño, ya tenemos nuestro alimento nuestro alimento, la yuca, nuestro alimento, la piña, mi alimento, el tabaco, coca ya tenemos en producción, reconocido.
muúlle, dájky- dájkyeé eh mécúwatu tsúúca mémájchotámájuco meé mémájchotá aanúwa, mémájchotá cullíhíícyo, támájchotá bañéhé, támájchota iibíiwa tsúúca mééma waajácúmeíjyucóó.

Text viewInterlinear Glossed Text