Utterance view

mEEvaAurel06

Recording date2006-09-11
Speaker age55
Speaker sexm
Text genretraditional narrative
Extended corpusyes



[1]
****
****
****
[2]
**** muhdú múúne **** ájɨ́ mɨɨvájɨ **** píívye
¿cómo es la maña del origen de coger hoja?
muhdú múúne ájɨ́ mɨɨvájɨ píívye
[3]
**** áá ájɨ́ mɨɨvájɨ **** píívye, **** teene ihdyu ájɨ́ mɨɨvájɨ **** píívyé **** piivyéhí **** diibye **** áátyuvá íjyáwadítyuu téhdure **** diibye **** ánuméí mɨɨúhodítyuu íjcyane ****
ááh, el origen de la maña de coger hoja, eso se origina, del trono verde, también del chinchilejo de hacer casas de eso es
áá ájɨ́ mɨɨvájɨ píívye, teene ihdyu ájɨ́ mɨɨvájɨ píívyé piivyéhí diibye áátyuvá íjyáwadítyuu téhdure diibye ánuméí mɨɨúhodítyuu íjcyane
[4]
diibyéváa **** átyuvá ijyáwá, **** apááñéré **** teene ájɨ́bájú aabájaábe, **** tééné tehméébe, **** átyuvá íjyawa nehíjcyámé diibye oomáuke áádícyoba éhne ílluube mítyáábécoba éhne íjcyaabe **** íjtyócobánema íjcyaábe **** diibye **** ájɨ́bajúné iityáhdi ****
dice que trono verde es el dueño del manchal de hoja de caraná, es el guardián, trono verde dicen al escarabajo, ese grande, el grandazo que es, con cuernos, es el abuelo de manchales de hoja de caraná
diibyéváa átyuvá ijyáwá, apááñéré teene ájɨ́bájú aabájaábe, tééné tehméébe, átyuvá íjyawa nehíjcyámé diibye oomáuke áádícyoba éhne ílluube mítyáábécoba éhne íjcyaabe íjtyócobánema íjcyaábe diibye ájɨ́bajúné iityáhdi
[5]
**** áábeke **** apááñéré ihdyu ú **** táúmeíhí teene **** ɨɨne **** a- ajɨ **** u ájɨ́núícyooca, **** táhdi **** átyuvá íjyawa, **** dɨ́ɨ́búwá pañére tsáh **** u- **** u **** íhjyúcunútú, **** ɨɨne átyuvá ijyáwa o- **** oke **** daacu **** dipíívyé ajɨ́bájutu **** o ánúmeí, **** aané ihdyu u **** újcune, **** áábere ihdyu uke ajcú, **** áánetu **** dííbye u **** táúmeítyúhajchíí dibye **** dótsúrijcyóné teene **** ajɨ teene **** páwaahójɨ́ teene ájɨ́juuhóné íjcyane, **** dííbye u táúmeítyúhajchíí ****
a él solamente le pides cuando vas a coger la hoja: abuelo trono verde, es en tu mente, no gritas, trono verde, dame de tu hoja de creación para techar mi casa y después sacando, y él mismo te da en cambio si no le pides, él parte las hojas, en pequeñas partes las hojas, eso es, si no le pides
áábeke apááñéré ihdyu ú táúmeíhí teene ɨɨne a- ajɨ u ájɨ́núícyooca, táhdi átyuvá íjyawa, dɨ́ɨ́búwá pañére tsáh u- u íhjyúcunútú, ɨɨne átyuvá ijyáwa o- oke daacu dipíívyé ajɨ́bájutu o ánúmeí, aané ihdyu u újcune, áábere ihdyu uke ajcú, áánetu dííbye u táúmeítyúhajchíí dibye dótsúrijcyóné teene ajɨ teene páwaahójɨ́ teene ájɨ́juuhóné íjcyane, dííbye u táúmeítyúhajchíí
[6]
**** átsihdyu ihdyu **** u wájtsɨ́ne idyé **** teene diájɨ́ u núúcooca **** dííbyeke **** ánuméí mɨɨúhokéré ú ɨ́tsaavé **** táhdi ánuméí mɨɨúho, muhdúhjápeecu ɨ́dsɨhɨ́váné ajɨ́júúhó ú **** wádárihjyácó ahdu óóma **** wádárihjyáco ****
luego cuando llegas y tejes tu hoja te acuerdas del chinchilejo fabricador de casas, abuelo chinchilejo, así como tú hacías este tipo de tejido, hazme también conmigo
átsihdyu ihdyu u wájtsɨ́ne idyé teene diájɨ́ u núúcooca dííbyeke ánuméí mɨɨúhokéré ú ɨ́tsaavé táhdi ánuméí mɨɨúho, muhdúhjápeecu ɨ́dsɨhɨ́váné ajɨ́júúhó ú wádárihjyácó ahdu óóma wádárihjyáco
[7]
aane **** diibye **** ánuméí mɨɨúhováa **** ípívyejtsó teene muhdú ájɨjɨ menúúneé, **** diibyévahdée teene ajɨ nútujkénú, **** áánéllii **** teene ajɨ u núúné mɨɨvájɨ́ **** tsamútsikye ékeevé **** diibye ánuméí mɨɨúhoo **** diibye átyuvá íjyawaa, **** teene ajɨ u núúcooca u néé: ílluréváa ihdyu dibye **** llíyíícyávehíjcyáne, **** eee ****
y el chinchilejo dio origen a la forma cómo se teje la hoja, él fue quien comenzó a tejer la hoja de caraná, por eso la maña de coger hoja agarra a los dos al chinchilejo y el escarabajo, cuando tejes la hoja dices: solamente él se mareaba, sí
aane diibye ánuméí mɨɨúhováa ípívyejtsó teene muhdú ájɨjɨ menúúneé, diibyévahdée teene ajɨ nútujkénú, áánéllii teene ajɨ u núúné mɨɨvájɨ́ tsamútsikye ékeevé diibye ánuméí mɨɨúhoo diibye átyuvá íjyawaa, teene ajɨ u núúcooca u néé: ílluréváa ihdyu dibye llíyíícyávehíjcyáne, eee
[8]
aanéváhdée teene **** i- **** ia- **** ehdu **** ícyuwáábé ájɨ́núnéjoba wájtsɨ́ijyu diibye ícyuwáábe íllure neébe: **** mémichúúve neébe, **** tsáh múubá ɨ́ɨ́téityúne, **** ahdújucóváa **** ditye pámeere míhchúúvéné hallúrí **** teene ajɨ íllure tsácá tsácá **** ditye núúne ditye núúne, **** áyu **** dibye néijyu ditye ɨ́ɨ́técunúné ɨ́ɨ́né imíjyaú tene númeíjyucóóne, **** diibyéváa ánuméí mɨɨúhó **** núúneé
cuando sus parientes cogían la hoja en cantidad, decía a sus parientes: cierren sus ojos, que nadie mire, entonces todos cerraban sus ojos, mientras la hoja sonaba tsaca, tsaca, tsaca, tsaca, (sonido de hoja) que ello tejían, cuando él decía: listo, ellos miraban, que lindo ya estaba tejido, lo que tejía el chinchilejo
aanéváhdée teene i- ia- ehdu ícyuwáábé ájɨ́núnéjoba wájtsɨ́ijyu diibye ícyuwáábe íllure neébe: mémichúúve neébe, tsáh múubá ɨ́ɨ́téityúne, ahdújucóváa ditye pámeere míhchúúvéné hallúrí teene ajɨ íllure tsácá tsácá ditye núúne ditye núúne, áyu dibye néijyu ditye ɨ́ɨ́técunúné ɨ́ɨ́né imíjyaú tene númeíjyucóóne, diibyéváa ánuméí mɨɨúhó núúneé
[9]
ehdu néénélliihye **** diibye ihdyu, íllure ihdyu **** mé- mémɨ́vajɨ́ɨ́númeíhí, **** eh **** ílluréváa dibye llíyíícyávehíjcyáné **** átyuvá íjyawa íllure u néé, **** áánema u núú, **** tsúúca u núú, **** éénere tééné mɨɨvájɨ ****
por eso es que él, solamente se debe tener la maña, el secreto, él solo se mareaba el escarabajo, tú dices luego tejes, tejes, eso es el secreto de la cuestión de la hoja, gracias
ehdu néénélliihye diibye ihdyu, íllure ihdyu mé- mémɨ́vajɨ́ɨ́númeíhí, eh ílluréváa dibye llíyíícyávehíjcyáné átyuvá íjyawa íllure u néé, áánema u núú, tsúúca u núú, éénere tééné mɨɨvájɨ teene ájɨ́ icyánéjcu, tehdú
[10]
**** teene **** ájɨ́ icyánéjcu, **** áánetu tehdú **** teene
y la maña para buscar mitayo
áánetu teene lliiñájá mɨɨvajɨ
[11]
**** lliiñájá mɨɨvajɨ ****
[12]
áá **** teene **** idyé **** tsííñeréjuco teene lliiñájá mɨɨvájɨ ****
ááh eso es otra maña para buscar mitayo
áá teene idyé tsííñeréjuco teene lliiñájá mɨɨvájɨ
[13]
teene ihdyu lliiñájá mɨɨvájɨ ijcyáhí **** méojtsɨ́vapáájɨ wájyadítyu, **** méojtsɨ́vapáájɨ **** wájya, **** íñe **** íchii menéhijcyáné **** táañúju menéhijcyáné **** diibye mejééu, **** wajya **** ójtsɨ́vápáájɨ wájya némeííbye ****
esa maña de buscar mitayo agarra a la lanza de nuestra caza, lo que aquí llamamos mi escopeta, él es nuestra mascota, la mascota de la lanza al que llamammos así
teene ihdyu lliiñájá mɨɨvájɨ ijcyáhí méojtsɨ́vapáájɨ wájyadítyu, méojtsɨ́vapáájɨ wájya, íñe íchii menéhijcyáné táañúju menéhijcyáné diibye mejééu, wajya ójtsɨ́vápáájɨ wájya némeííbye
[14]
**** áábeke ihdyu u **** llííñájaatéícyooca íllure **** ú **** pítyajcó: **** péjcore méllííñájááteé, **** ahdícyane óóma **** ícyoocátújuco **** méúmɨ́wá niiñe **** mémeene- **** mémeeméhé **** dooráábeke **** oo méujɨ́có **** doorááb- **** dooráábeke **** mééma **** taavájú méénuco **** péjcore, tsúúca ehdu ú **** pítyájcámeí ****
a él cuando vas a salir de caza le recomiendas: mañana salimos de caza, así que desde ahora tienes que acertar el futuro con el animal de nuestro pijuayo o con el animal de nuestro plátano para cazar mañana, así le recomiendas
áábeke ihdyu u llííñájaatéícyooca íllure ú pítyajcó: péjcore méllííñájááteé, ahdícyane óóma ícyoocátújuco méúmɨ́wá niiñe mémeene- mémeeméhé dooráábeke oo méujɨ́có doorááb- dooráábeke mééma taavájú méénuco péjcore, tsúúca ehdu ú pítyájcámeí
[15]
aabe ihdyu u **** péébe teene **** ú ijchívyeíñú **** dihjyátú **** keená **** kiiñímu wájyá pevéné íjchivyéne **** néébere, **** diibye kiiñímu wájyaváh **** diibye áádi éhne **** cá- **** cáróóhi- **** cáróóhimu éhne **** pahi **** pééme úwaajɨ́muma muurá éhne oomímye, tsáh tsáápíuba **** pevéé, **** páhíhcyoba **** péérome **** tááváteéhí **** aame óómií ítyujkéveu diitye úwaajɨ́muma **** tsáh tsaapi pevéébé íjcyáityú, **** diitye **** kiiñímu **** wájyava **** íjcyaábe ****
y cuando sales de tu casa las isulas nunca salen en vano diciendo sales, el kiiñímu wájya son las isulas negras, esos que van en fila y traen marmitas a su regreso, ninguno regresa sin mitayo, van en fila pero vuelven cada uno con su mitayo, con sus marmitas, no hay uno que no tenga mitayo, es el kiñimu wájya (isula)
aabe ihdyu u péébe teene ú ijchívyeíñú dihjyátú keená kiiñímu wájyá pevéné íjchivyéne néébere, diibye kiiñímu wájyaváh diibye áádi éhne cá- cáróóhi- cáróóhimu éhne pahi pééme úwaajɨ́muma muurá éhne oomímye, tsáh tsáápíuba pevéé, páhíhcyoba péérome tááváteéhí aame óómií ítyujkéveu diitye úwaajɨ́muma tsáh tsaapi pevéébé íjcyáityú, diitye kiiñímu wájyava íjcyaábe
[16]
ááné mɨɨvájɨ́ **** keená **** kii- **** keená kii- **** kiiñímu wájyá pevéné íjchivyéne, néébere ihdyu ú ijchívyé, **** aabe ú **** taavá, aane **** diitye ímichi **** diitye kiiñímu wájya némeímyé diitye cáróóhímú **** mɨɨvájɨri u **** pééhi ****
y esa maña, la isula negra nunca sale en vano, diciendo sales y consigues mitayo, principalmente el kiiñímu wájya son las isulas negras y con la maña de ellas te vas
ááné mɨɨvájɨ́ keená kii- keená kii- kiiñímu wájyá pevéné íjchivyéne, néébere ihdyu ú ijchívyé, aabe ú taavá, aane diitye ímichi diitye kiiñímu wájya némeímyé diitye cáróóhímú mɨɨvájɨri u pééhi
[17]
aadi **** llíjchuííhyo, **** llíjchuííhyoke muurá tsáh **** pevéné ú ɨ́ɨ́te, **** tsúúca taavájúcoóbe, **** dííbyé mɨɨvájɨri ú ullé, **** múúmúcóéjpí mɨɨvájɨri ú ulléhí, tsáh pevéné ditye, **** keená múúmúcóejpi pevéné úllene, **** keená llíjchuííhyó pevéébé óómiñe, **** keená **** eh **** múcúvíyiihyébá **** pevéné óómiñe nééberéj u íjchívyeíñúne, **** pevéébé u óómítyuki ****
ese llíjchuííhyo (avispa grande), siempre se lo ve con mitayo, andas con la maña de él andas con el secreto de la avispa, ellos nunca fallan la avispa, no anda en vano, la avispa no regresa sin mitayo, el kɨ́ñúɨrɨ́ho (avispa) nunca regresa sin mitayo, el múcúvíyiihyéba (avispa) nunca vuelve sin mitayo, diciendo eso sales
aadi llíjchuííhyo, llíjchuííhyoke muurá tsáh pevéné ú ɨ́ɨ́te, tsúúca taavájúcoóbe, dííbyé mɨɨvájɨri ú ullé, múúmúcóéjpí mɨɨvájɨri ú ulléhí, tsáh pevéné ditye, keená múúmúcóejpi pevéné úllene, keená llíjchuííhyó pevéébé óómiñe, keená eh múcúvíyiihyébá pevéné óómiñe nééberéj u íjchívyeíñúne, pevéébé u óómítyuki
[18]
ehdu teene **** llii- **** lliiñájá icyánéjcu, eene ɨ́mɨɨvájɨ **** éhajchónére ****
así es la cuestión de la caza, ese es la maña, hasta ahí es
ehdu teene llii- lliiñájá icyánéjcu, eene ɨ́mɨɨvájɨ éhajchónére
[19]
**** meúlléné mɨɨvájɨ́ áánetu ****
y la maña para andanzas
meúlléné mɨɨvájɨ́ áánetu
[20]
áá, eh **** meúlléné mɨɨvájɨ́ ijcyáhí, **** tsáijyu íñe tsíhyullévú u **** péécooca ihdyu **** diibye **** mémájchotá **** cuumújɨdíúré ú meménúmeí, **** muuráváa éhne tsáijyu níívúwama **** diityétsí **** cúúmújɨmútsí táhjácatsí
ááh, la maña para andar, es cuando vas a una parte lejana, pues te nombras al motelo del alimento, dice que una vez hicieron una competencia el motelo con el venado
áá, eh meúlléné mɨɨvájɨ́ ijcyáhí, tsáijyu íñe tsíhyullévú u péécooca ihdyu diibye mémájchotá cuumújɨdíúré ú meménúmeí, muuráváa éhne tsáijyu níívúwama diityétsí cúúmújɨmútsí táhjácatsí
[21]
**** diibye níívuwa **** nééhií, **** ɨjtsúcunúúbé diibye cúúmujɨ, **** dííbyeke **** cúúmújɨke ityáhjaíñe, árónáa **** cúúmujɨ́ré táhjaá **** dííbyeke ****
le dijo el venado, pensaba que el motelo, que al motelo le iba a ganar, sin embargo el motelo le ganó a él
diibye níívuwa nééhií, ɨjtsúcunúúbé diibye cúúmujɨ, dííbyeke cúúmújɨke ityáhjaíñe, árónáa cúúmujɨ́ré táhjaá dííbyeke
[22]
aanéváa **** diibyéubá **** diitye ihyájkímuke **** wájɨnú, **** diibye níívúwaméí dsɨ́ɨ́neebéré pééroobe, ditye éhlléturéjuco **** áñúcuhíjcyáne, tsɨ́ɨ́jɨréjuco pero teejɨ ihdyu **** coévá éhllévu tujkénúejɨ, **** aane ehdu dsɨ́jɨ́veébe
entonces creo que él puso en fila a sus compañeros, mientras el pobre venado iba corriendo ellos les contestaban de más allá era otro ya, y el que había empezado se quedó y así murió
aanéváa diibyéubá diitye ihyájkímuke wájɨnú, diibye níívúwaméí dsɨ́ɨ́neebéré pééroobe, ditye éhlléturéjuco áñúcuhíjcyáne, tsɨ́ɨ́jɨréjuco pero teejɨ ihdyu coévá éhllévu tujkénúejɨ, aane ehdu dsɨ́jɨ́veébe
[23]
áánélliihye teene meúllécooca ihdyu **** dííbyeke mépáátanúhí **** diibye níívúwake, **** dííbye mépáátanú ɨɨne **** bohdóhejúne mééí **** niivúwake páátánúlléiíbye néébere, **** áánetu mepíívyé **** mepíívyéwa núhbake **** ɨ́ɨ́- **** ɨ́ɨ́cúi **** u ííjyunúné ú imílléhajchíí oo ɨ́ɨ́cúi u **** úú- **** úújeténé u ímílléhajchíí, **** me- **** mepíívyé iiñújɨ́ **** wájpollárólléiíbye íllure u nee
por eso cuando se anda, no se lo acuerda a él, al venado, se lo esconde al venado del demonio del abismo le esconderá diciendo, y cuando deseas que se atardezca rápido o cuando deseas llegar rápido dices: volteará a la tierra de nuestra creación
áánélliihye teene meúllécooca ihdyu dííbyeke mépáátanúhí diibye níívúwake, dííbye mépáátanú ɨɨne bohdóhejúne mééí niivúwake páátánúlléiíbye néébere, áánetu mepíívyé mepíívyéwa núhbake ɨ́ɨ́- ɨ́ɨ́cúi u ííjyunúné ú imílléhajchíí oo ɨ́ɨ́cúi u úú- úújeténé u ímílléhajchíí, me- mepíívyé iiñújɨ́ wájpollárólléiíbye íllure u nee
[24]
mepíívyéwa núhbake **** dohjɨ́núlléiibye ipíívyé ahdíwááhotu, **** menéé **** ɨ́ɨ́cúi nuhba **** iííjyunútu **** tsíhyulle u **** péécoóca, **** diibye ihdyu áánu **** éhnííñeu mepíívyéwa núhbake **** ipíívyé **** ahdíwááhori **** dohjɨ́núlléiíbye nééberéjuco u íjchivyéne ****
al sol creador le amarrará en el hilo de su creación, se dice para que el sol no se oculte, cuando vas lejos, mas bien a este sol creador se lo amarra con su hilo de creación, al sol creador, amárrale con su hilo de creación, diciendo sales
mepíívyéwa núhbake dohjɨ́núlléiibye ipíívyé ahdíwááhotu, menéé ɨ́ɨ́cúi nuhba iííjyunútu tsíhyulle u péécoóca, diibye ihdyu áánu éhnííñeu mepíívyéwa núhbake ipíívyé ahdíwááhori dohjɨ́núlléiíbye nééberéjuco u íjchivyéne
[25]
áhdure tene ɨ́ɨ́cúi ííjyunúné u ímílléhajchíí ipíívyé ahdíwááhotu mepíívyéwa núhbake **** tsíñaácólléiíbye **** ɨ́ɨ́cúi tene úúma iííjyunú ****
también para que se oculte rápido el sol, desatará al sol creador de su hijo de creación dices, para que oculte el sol
áhdure tene ɨ́ɨ́cúi ííjyunúné u ímílléhajchíí ipíívyé ahdíwááhotu mepíívyéwa núhbake tsíñaácólléiíbye ɨ́ɨ́cúi tene úúma iííjyunú
[26]
éhdure tééné mɨɨvájɨ́wu **** teene ullé mɨɨvájɨ ****
es así la maña de la andanza
éhdure tééné mɨɨvájɨ́wu teene ullé mɨɨvájɨ
[27]
áánetu ɨ́cunéwa níhbake ****
¿y del lagarto?
áánetu ɨ́cunéwa níhbake
[28]
**** éée, **** áá diibye ɨ́cunéwa níhbá **** ihdyu, **** teene íñe **** ulléháñeri u **** péécooca **** dɨ́ɨ́tsɨ́ɨ́meke ú **** pícyoíñú, **** muurá diibye nihba **** tsɨ́ɨ́maváhí **** ibááhyánúnéjóbá pañévú iihyúvaíñuúbe, **** árónáa ijcyámé ítyejméjté **** diitye **** tákihki, **** dii- **** diityéré ihdyu téhmee, áánema ihdyu ellévú **** peebe o éhlléhjɨre ihdyu **** diibye **** tsáh dibye teene ííhyúné hallúrí dibye ɨ́voohóúcunúityúne, tsáh dibye téhméityúné **** porque ijcyámé ítyehméjte ****
sí, ááh, el lagarto es cuando vas de andanza dejas a tus hijos, pues el lagarto pone huevos en montón de hojarasca y se va, pero tiene a alguien quien le cuide, esos son las hormigas comején, ellos le cuidan, mientras él va a otras partes, está retirado, él no está incubando sus huevos, él no va a cuidar sus huevos porque tiene a alguien que le cuide
éée, áá diibye ɨ́cunéwa níhbá ihdyu, teene íñe ulléháñeri u péécooca dɨ́ɨ́tsɨ́ɨ́meke ú pícyoíñú, muurá diibye nihba tsɨ́ɨ́maváhí ibááhyánúnéjóbá pañévú iihyúvaíñuúbe, árónáa ijcyámé ítyejméjté diitye tákihki, dii- diityéré ihdyu téhmee, áánema ihdyu ellévú peebe o éhlléhjɨre ihdyu diibye tsáh dibye teene ííhyúné hallúrí dibye ɨ́voohóúcunúityúne, tsáh dibye téhméityúné porque ijcyámé ítyehméjte
[29]
íllu nééne tehdújuco dɨ́ɨ́tsɨ́ɨ́meke u **** pícyoíñúhajchííjyú, **** tééné mɨɨvájɨri ú pícyoíñú, keená ɨ́cunéwa níhbáj **** tsɨɨméneke muubá dómajcóne, **** ahdícyane ihdyu **** méhlliiñé **** oohímyé takíhkikye **** métehmé **** porque diityévá oohímyé **** diitye **** tákihki, **** tákíhkijyé oohímye **** némeímye ****
es así que si dejas a tus hijos dejas con ese secreto, donde está que a las crías del lagarto les toca alguien, entonces encomendamos a los tigres de abajo, los comejenes, porque dicen que ellos son los tigres, los comejenes, los llamados tigres comején
íllu nééne tehdújuco dɨ́ɨ́tsɨ́ɨ́meke u pícyoíñúhajchííjyú, tééné mɨɨvájɨri ú pícyoíñú, keená ɨ́cunéwa níhbáj tsɨɨméneke muubá dómajcóne, ahdícyane ihdyu méhlliiñé oohímyé takíhkikye métehmé porque diityévá oohímyé diitye tákihki, tákíhkijyé oohímye némeímye
[30]
áánéllii teene **** níhbá iihyúné tsáh muubá **** dómájcóityúne, ááné mɨɨvájɨri ú pícyoíñú dɨ́ɨ́tsɨ́ɨ́meke, tsáijyu tsíhyullévú **** tsáné pijcyábá uke tsajtyémé, **** aabe ihdyu ú coéváhi, **** dɨ́ɨ́tsɨ́ɨ́me ú pícyoíñúhi, **** keená ɨ́cunéwa níhbaj tsɨ́ɨ́mé muhdú íjcyane ****
por eso a los huevos del lagarto nadie les toca, con ese secreto dejas a tus hijos, a veces te llevan por un año, lejos dejando a tus hijos, donde está que a las crías del lagarto les pasa algo
áánéllii teene níhbá iihyúné tsáh muubá dómájcóityúne, ááné mɨɨvájɨri ú pícyoíñú dɨ́ɨ́tsɨ́ɨ́meke, tsáijyu tsíhyullévú tsáné pijcyábá uke tsajtyémé, aabe ihdyu ú coéváhi, dɨ́ɨ́tsɨ́ɨ́me ú pícyoíñúhi, keená ɨ́cunéwa níhbaj tsɨ́ɨ́mé muhdú íjcyane
[31]
aame ihdyu **** diitye **** tehmé **** ahdu nééne **** tééné mɨɨvájɨri **** u nééhií, **** keená ɨ́cunéwa **** níhbaj **** tsɨ́ɨ́mé muhdú íjcyane, **** méhlliiñé takíhkijyé oohímye **** téhmétsólléiíbye nééberéj u **** péjucóóne ****
y ellos le cuidan, por eso dices ese secreto, donde está que a las crías del lagarto les pasa algo, a los tigres comején de abajo les hará cuidar diciendo así te vas
aame ihdyu diitye tehmé ahdu nééne tééné mɨɨvájɨri u nééhií, keená ɨ́cunéwa níhbaj tsɨ́ɨ́mé muhdú íjcyane, méhlliiñé takíhkijyé oohímye téhmétsólléiíbye nééberéj u péjucóóne
[32]
**** aane **** teene **** ɨ́cunéwa níhba, tsáh **** dibye téhmetú, árónáa ihdyu **** pámeere tsijcyá tsaímíye, **** aane ditye kééméijyu botsíiíkye **** diityéké ílluréjuco dibye újcune, **** eene teene **** méétsɨ́ɨ́meke, **** tsíhyullévú **** pééí- **** u **** pééíhyullévú **** u **** pícyoíñúíñé mɨɨvájɨ́ **** teéne, **** mɨ́ɨ́vajɨ́hde teéne, **** éhajchónéwuúre ****
y el lagarto no cuida, pero todos sus huevos revientan muy bien, y cuando crecen recién les recoge a ellos, eso es el secreto que se emplea cuando dejas a tus hijos y te vas lejos de ellos, mm es una maña, eso es todo
aane teene ɨ́cunéwa níhba, tsáh dibye téhmetú, árónáa ihdyu pámeere tsijcyá tsaímíye, aane ditye kééméijyu botsíiíkye diityéké ílluréjuco dibye újcune, eene teene méétsɨ́ɨ́meke, tsíhyullévú pééí- u pééíhyullévú u pícyoíñúíñé mɨɨvájɨ́ teéne, mɨ́ɨ́vajɨ́hde teéne, éhajchónéwuúre

Text viewInterlinear Glossed Text