Utterance view

booake_idyone

Recording date2005-01-31
Speaker age52
Speaker sexm
Text genretraditional narrative
Extended corpusyes



showing 1 - 100 of 252 • next


[1]
****
****
****
[2]
**** ícyooca **** ámúhtsikye ó úúballeé **** ɨ́ɨ́netúhjáa **** méɨhdé múnáá **** niimúhé **** íhjyúhañe **** túhúúvéné **** uubálle.
Ahora les voy a contar la historia del por qué los antepasados confundieron sus idiomas.
ícyooca ámúhtsikye ó úúballeé ɨ́ɨ́netúhjáa méɨhdé múnáá niimúhé íhjyúhañe túhúúvéné uubálle.
[3]
**** uubálle, tehdújuco.
Historia, muy bien.
uubálle, tehdújuco.
[4]
**** diibyépe píívyéjɨ́ niimúhé **** ípívyejtsó mɨ́a múnáájpiíkye, **** ihñé bañéhené dibye dójtsuuhóróne.
Él, el Creador de Todo, creó al hombre del tabaco, le formó.
diibyépe píívyéjɨ́ niimúhé ípívyejtsó mɨ́a múnáájpiíkye, ihñé bañéhené dibye dójtsuuhóróne.
[5]
**** dójtsuuhóróne.
Le formó.
dójtsuuhóróne.
[6]
**** ihñé **** óóvetá **** baajúriú **** maahóbané dibye **** pállejcáró wállehdítyu, **** dííllé ɨ́ɨ́búwatu **** mɨ́a múnáajpi **** ikyémuuté ííñújɨri.
De su alimento, la masa de la yucca buena, él formó a la mujer para que ella multiplique descendencia sobre la tierra.
ihñé óóvetá baajúriú maahóbané dibye pállejcáró wállehdítyu, dííllé ɨ́ɨ́búwatu mɨ́a múnáajpi ikyémuuté ííñújɨri.
[7]
**** ikyémuuté. ****
Se multiplique.
ikyémuuté.
[8]
**** illíyaaté. ****
Aumente.
illíyaaté.
[9]
****
[10]
**** aaméneecu **** tsúúca ehdu **** mee pɨ́ɨ́né múnáájpí **** ɨhdéejpi tehdu **** tsɨ́ɨ́mávahíjcyá **** diille iwálledívu.
Entonces ya el intermediario de nosotros tenía hijos de su mujer
aaméneecu tsúúca ehdu mee pɨ́ɨ́né múnáájpí ɨhdéejpi tehdu tsɨ́ɨ́mávahíjcyá diille iwálledívu.
[11]
**** átsihdyu **** ditye llíyaaténe.
De ahí se aumentaron.
átsihdyu ditye llíyaaténe.
[12]
llíyaatene.
Aumentaron.
llíyaatene.
[13]
****
[14]
**** átsihvúvané **** tsúúca **** ditye llíyaatéméhde **** tsajúúríyéhdeváne méihjyúvahíjcyá, **** tsajúúríyené méihjyúvahíjcyá **** aaméne íllɨhɨ́vamévané **** wáñehjɨ́núcatsíhijcyá tsáijyu.
Después los que aumentaron, un solo idioma hablaban, el mismo idioma hablamos. Y ellos, así como nosotros, hacían fiestas, a veces.
átsihvúvané tsúúca ditye llíyaatéméhde tsajúúríyéhdeváne méihjyúvahíjcyá, tsajúúríyené méihjyúvahíjcyá aaméne íllɨhɨ́vamévané wáñehjɨ́núcatsíhijcyá tsáijyu.
[15]
**** tsáijyu.
A veces.
tsáijyu.
[16]
**** áánéj pɨɨnéuváneecu **** muhdú idyé **** o álliñéré ó nééiyáhí, **** dííbyéj **** ah **** tsɨɨméne **** mémé **** tsá **** o wáájácutúne.
Y en una oportunidad no puedo decir mentira, el nombre de ese personaje no conozco,
áánéj pɨɨnéuváneecu muhdú idyé o álliñéré ó nééiyáhí, dííbyéj ah tsɨɨméne mémé tsá o wáájácutúne.
[17]
árónáa ihdyu, **** dííbyé iááchimúhajtéébedítyúhjáa **** íjcyánéj **** tsɨɨméné **** ɨ́dsɨhɨ́ɨ́vanéhjɨváa **** ánúmeíhijcyáhi **** áábé ajyúwavápe **** bádsɨ́jcaja, **** ihjyáa ihdyu ehdu tsɨ́ɨ́máváábe.
pero uno de su descendencia, un hijo tenía este tipo de viviendas (maloca). Tenía una hija joven, de repente ha tenido así.
árónáa ihdyu, dííbyé iááchimúhajtéébedítyúhjáa íjcyánéj tsɨɨméné ɨ́dsɨhɨ́ɨ́vanéhjɨváa ánúmeíhijcyáhi áábé ajyúwavápe bádsɨ́jcaja, ihjyáa ihdyu ehdu tsɨ́ɨ́máváábe.
[18]
**** **** tsɨ́ɨ́mávaabe.
Ha tenido una hija.
tsɨ́ɨ́mávaabe.
[19]
tsíjtyéhjɨdíu.
En otras mujeres.
tsíjtyéhjɨdíu.
[20]
árónáa
Pero ella, un diá cuando iba al puerto para bañarse, encontró un lindo huevo de boa que estaba puesto sobre una palizada.
árónáa diille ímichi tsájcoojɨ teene íhmujcóéébavu avúhcuvu péélle ájtyúmɨté teene bóóá iihyúú ɨ́ɨ́né imíjyaú páruúcunúné watóówá hallúri.
[21]
**** diille **** ímichi **** tsájcoojɨ teene íhmujcóéébavu **** avúhcuvu péélle **** ájtyúmɨté **** teene **** bóóá iihyúú **** ɨ́ɨ́né imíjyaú páruúcunúné watóówá hallúri.
[22]
watóówá
Sobre la palizada.
watóówá hallúri.
[23]
hallúri. ****
[24]
**** aaúváa ihdyu **** tsívalle, **** itsíváne **** choocówu ehdu **** cujúwá úniúvú **** pícyohíjcyalle **** iwáájácu múúbe iihyúú íjcyane.
Y ella lo trajo a su casa, y despacito así lo ponía al lado de la candela para saber de qué animal era el huevo.
aaúváa ihdyu tsívalle, itsíváne choocówu ehdu cujúwá úniúvú pícyohíjcyalle iwáájácu múúbe iihyúú íjcyane.
[25]
íjcyane.
Era.
íjcyane.
[26]
wáájácútulléré ihdyu.
Sin saber nada.
wáájácútulléré ihdyu.
[27]
**** aaúváa ɨ́mɨááné **** dííllema tsijcyáhi, **** tsíjcyane **** ájtyúmɨllei **** bóóáwu.
Y el huevo verdad, un día reventó, reventó y vio que era cría de boa.
aaúváa ɨ́mɨááné dííllema tsijcyáhi, tsíjcyane ájtyúmɨllei bóóáwu.
[28]
bóóáwu.
Cría de boa.
bóóáwu.
[29]
bóóáwu.
Cría de boa. Uhm.
bóóáwu.
[30]
**** úú neélle. ****
úú dijo.
úú neélle.
[31]
bóóáwuúhaáca, iñééne teene **** áácohópáájɨ́ pañévú **** nújpácyówu ipícyóóné pañéú **** pícyoólle.
Cría de boa es, diciendo la puso en un envase de cascarón de macambo. En un poco de agua la puso.
bóóáwuúhaáca, iñééne teene áácohópáájɨ́ pañévú nújpácyówu ipícyóóné pañéú pícyoólle.
[32]
tsúúca eenújúcoólle.
Ya le criaba.
tsúúca eenújúcoólle.
[33]
íllure
Sola le criaba.
íllure éénulle.
[34]
eenújúcoólle. éénulle. ****
Le criaba.
eenújúcoólle.
[35]
**** áábekéváa ihdyu **** máchótsohíjcyalle.
Y a él, le daba a comer.
áábekéváa ihdyu máchótsohíjcyalle.
[36]
panéváwuúnetu.
De toda cosita.
panéváwuúnetu.
[37]
panéváwuúnetu ****
De toda cosita le alimentaba,
panéváwuúnetu éébuhíjcyalle.
[38]
**** éébuhíjcyalle. ****
[39]
**** icyóhbodúváa keeméjúcoobe tsáhájuco dibye **** teene áácóhópaajɨ́ú úújetéjúcootú.
y así se iba creciendo y ya no alcanzaba el envase de cascarón de macambo.
icyóhbodúváa keeméjúcoobe tsáhájuco dibye teene áácóhópaajɨ́ú úújetéjúcootú.
[40]
****
Ya más grande él.
tsúúca kémúhréjuco diíbye.
[41]
tsúúca kémúhréjuco
[42]
kémúhréjuco. diíbye.
Más grande.
kémúhréjuco.
[43]
**** áánélliihyéváa ɨ́ɨ́nétsolle teene dótówáhyó pañévú kémúhréjuco nééné pañévu **** áhulléuvápe idyé **** éébuhíjcyalle, **** éébuhíjcyalle **** tsúúca idyé **** wáhpeebe teene dótowáhyo. ****
Entonces le cambiaron al envase de calabaza, que era más grande. Y ahí también le alimentaba. Ya también se llenó el envase de calabaza.
áánélliihyéváa ɨ́ɨ́nétsolle teene dótówáhyó pañévú kémúhréjuco nééné pañévu áhulléuvápe idyé éébuhíjcyalle, éébuhíjcyalle tsúúca idyé wáhpeebe teene dótowáhyo.
[44]
**** mítyaabéjuco.
Ya grande.
mítyaabéjuco.
[45]
**** mítyaabéjuco. ****
Ya grande.
mítyaabéjuco.
[46]
****
[47]
**** áánélliihyéváa neélle: **** mújcojúuréjuco o pícyooténe **** cáánímútsikye.
Entonces ella dijo: Voy a dejarles en el puerto, a sus padres.
áánélliihyéváa neélle: mújcojúuréjuco o pícyooténe cáánímútsikye.
[48]
neélle: llíhij, neélle **** ó pícyooté **** tajyééuke mújcojúvu, **** tétsihyúré o éébuíñe.
dijo: Papá, voy a dejar a mi mascota en el puerto, allá voy a darle de comer.
neélle: llíhij, neélle ó pícyooté tajyééuke mújcojúvu, tétsihyúré o éébuíñe.
[49]
**** aabéváa tétsiu **** mújcójuu **** dille pícyóóbeke éébújehíjcyalle. ****
Y dejándole en el puerto, ella le daba de comer.
aabéváa tétsiu mújcójuu dille pícyóóbeke éébújehíjcyalle.
[50]
**** téhullévuréjuco.
Allá pues.
téhullévuréjuco.
[51]
**** eee, **** ****
Sí, mañana, tarde,…
eee, cúúvénetúree, cuúve.
[52]
cúúvénetúree, **** cuúve. ****
[53]
**** teenéváa **** ihdyu ɨɨne **** idyóónéwuújɨtújuco, **** pañévatu ehdu menéhdu éébúhíjcyalle.
de toda cosa o carne que comía, siempre le daba de comer así como decimos le alimentaba.
teenéváa ihdyu ɨɨne idyóónéwuújɨtújuco, pañévatu ehdu menéhdu éébúhíjcyalle.
[54]
**** éébújehíjcyalle. ****
Alimentaba.
éébújehíjcyalle.
[55]
****
[56]
**** aabéváa dííllema keeméhi.
Y él seguía creciendo.
aabéváa dííllema keeméhi.
[57]
mítyaabéjuco,
Grande, ya, sí,
mítyaabéjuco, eee.
[58]
**** ɨ́ɨ́né imíjyaú. eee. ****
Muy lindo.
ɨ́ɨ́né imíjyaú.
[59]
****
[60]
**** áábejoba ihdyu tétsiíye ijyácunúhijcyá, muhdú **** ɨ́ɨ́ne vííorí úlléiíbye, ditye **** májchótsoóbe.
y estaba ahí en su sitio, pues no tenía necesidad de nada para andar, le daban de comer.
áábejoba ihdyu tétsiíye ijyácunúhijcyá, muhdú ɨ́ɨ́ne vííorí úlléiíbye, ditye májchótsoóbe.
[61]
**** aanéváa tsájcoojɨ, **** teene **** éee, ikyéémétsihdyu tsúúca teene nú- **** nú- **** núdɨɨbe **** teene diityé mujcóéwájú lliíñe.
Y entonces un día, sí, grande ya, éste cavó la tierra por debajo del puerto de ellos.
aanéváa tsájcoojɨ, teene éee, ikyéémétsihdyu tsúúca teene nú- nú- núdɨɨbe teene diityé mujcóéwájú lliíñe.
[62]
lliiñevu,
Abajo, así.
lliiñevu, icyóhbodu.
[63]
**** icyóhbodu.
[64]
icyóhbodu, **** eene
Aumentando, ahí en la parte que se paraban para botar algunas cosas, ahí cavó.
icyóhbodu, eene tsátsii iíjyócúúvéne ditye wááohíjcyáné lliiñe nudɨ́júcoóbe.
[65]
tsátsii iíjyócúúvéne ditye wááohíjcyáné lliiñe **** nudɨ́júcoóbe. ****
[66]
**** ehdu, núdɨɨbe, núdɨɨbe. ****
Así, cavó, cavó.
ehdu, núdɨɨbe, núdɨɨbe.
[67]
**** aanéváa ihdyu ehdu éébújehíjcyalle. ****
Pero ella así le daba de comer.
aanéváa ihdyu ehdu éébújehíjcyalle.
[68]
**** aanéváa tsájcoojɨ **** peelle.
Un día ella se fue;
aanéváa tsájcoojɨ peelle.
[69]
**** ói **** tajyééuke ó éébutéhi, nééllere.
Voy a dar de comer a mi mascota, diciendo.
ói tajyééuke ó éébutéhi, nééllere.
[70]
**** nééllere.
Diciendo.
nééllere.
[71]
**** eee,
Sí, con su comida se fue,
eee, teene íéébutáma péélle.
[72]
**** teene íéébutáma péélle. ****
[73]
**** teene **** iéébu íllu **** ɨ- **** ɨtsɨ́jpanúne wááóíyónáa teene **** áníhyéj idyé nééne **** dííllema únóóveíñú.
y para dar la comida se impulsó y, como la tierra estaba cavada, se derrumbó con ella.
teene iéébu íllu ɨ- ɨtsɨ́jpanúne wááóíyónáa teene áníhyéj idyé nééne dííllema únóóveíñú.
[74]
únóóveíñú. ****
Se derrumbó.
únóóveíñú.
[75]
**** **** téhí
Al agua.
téhí pañévu.
[76]
pañévu.
[77]
****
Sí, con la misma.
eee, téénemáyé teene.
[78]
eee, téénemáyé teene.
[79]
****
Con su comida.
íéébutáma.
[80]
**** íéébutáma.
Con su comida.
íéébutáma.
[81]
**** éébutámáye. íéébutáma.
Con toda la comida.
éébutámáye.
[82]
****
[83]
**** aane **** teene íéébutáré iwáábyúne dibye **** téénema díílleke órohjúcúpejtsóne.
Y pensando que era su comida él con la misma le tragó a ella.
aane teene íéébutáré iwáábyúne dibye téénema díílleke órohjúcúpejtsóne.
[84]
**** díílleke.
A ella.
díílleke.
[85]
**** cáánimu íchii téhmehíjcyárá **** ɨ́jtsoróme.
Sus padres, ahí esperando
cáánimu íchii téhmehíjcyárá ɨ́jtsoróme.
[86]
**** tsá dille tsáátune.
y ella no venía.
tsá dille tsáátune.
[87]
**** ¡ícyaj!
¡Qué!
¡ícyaj!
[88]
**** eh neéme.
dijeron
eh neéme.
[89]
**** muhdúami ájyúwa tsá tsáátune, neébe. ****
Cómo es posible que mi hija no viene, dice:
muhdúami ájyúwa tsá tsáátune, neébe.
[90]
mé- méuujéte muh ɨ́ɨ́nerí **** íhyajchótá diílle.
Vayan a verlo, por qué está demorando ella.
mé- méuujéte muh ɨ́ɨ́nerí íhyajchótá diílle.
[91]
**** diílle.
Ella.
diílle.
[92]
****
[93]
**** tsúúca pééme úújeté **** uráhtsaba idyé teene wáju únoovéné ííñuba. ****
Se van y solo ven espuma también el puerto derrumbado puro barro.
tsúúca pééme úújeté uráhtsaba idyé teene wáju únoovéné ííñuba.
[94]
**** téébawúú pañe.
En la pocita.
téébawúú pañe.
[95]
**** ¡tsáhaj!
¡Nada!
¡tsáhaj!
[96]
tsúúca **** waajácúmé.
Ya saben
tsúúca waajácúmé.
[97]
**** ɨɨná pájtyéjucóóne **** ijyééú dóóhií neéme.
qué le ha sucedido. Su mascota la comió, dijeron.
ɨɨná pájtyéjucóóne ijyééú dóóhií neéme.
[98]
**** dóóhií.
Le comió.
dóóhií.
[99]
tsá dibye wáájácutú kiá dibye íjcyane.
Él no sabía dónde se encontraba.
tsá dibye wáájácutú kiá dibye íjcyane.
[100]
mm tsáá- **** tsááme neevá diibye cááníkyeé: **** tsúúcajáubá **** ijyééúubá dóóhií **** uráhtsau. ****
Viniendo le dijeron a su padre: ya creo, su mascota le ha comido, espuma,
mm tsáá- tsááme neevá diibye cááníkyeé: tsúúcajáubá ijyééúubá dóóhií uráhtsau.

Text viewInterlinear Glossed Text