Utterance viewaakityeMM1| Recording date | 2008-03-18 |
|---|
| Speaker age | 55 |
|---|
| Speaker sex | m |
|---|
| Text genre | personal narrative |
|---|
| Extended corpus | no |
|---|
[1]
Voy a lamer todavía. I'm still going to lick tobacco. ói boh ó pɨhjácúhij.
[2]
****
pɨhjá,
****
bɨ́bɨ́múihjyácói
tujkénu.
Lame, coquea primero. Lick tobacco, chew coca first. pɨhjá, bɨ́bɨ́múihjyácói tujkénu.
[3]
tsúúcaáne
ó
bɨ́bɨ́múihjyácói,
íhyajchíí
dííbyeke
ó
cáwáyúbajtsó.
Ya he coqueado, hoy día le he molestado a él. I've already chewed coca, I've annoyed him today. tsúúcaáne ó bɨ́bɨ́múihjyácói, íhyajchíí dííbyeke ó cáwáyúbajtsó.
[5]
uradhneukiravipe
déícyuhíjcyaabéi
déíjcyútúnáa
tsúúca
watyóuucúdújuco
o
cájtucúváne.
Él que tanto coquea no todavía coqueaba, en cambio yo aparecí como dos trompos (con coca). The one who chews so much coca did not chew coca yet, instead I look like two tops. uradhneukiravipe déícyuhíjcyaabéi déíjcyútúnáa tsúúca watyóuucúdújuco o cájtucúváne.
[6]
****
móósáeméjpi,
****
tsáijyúu
éhne
****
móósa
****
cámpó
****
wákimyéivu,
****
óvéɨ́vánáa..
Igual que Mosa (Alfredo) una vez Mosa en un trabajo del campo, la hora que da pereza. Like Mosa (Alfredo) once Mosa in a work of the field, the hour that gives laziness. móósáeméjpi, tsáijyúu éhne móósa cámpó wákimyéivu, óvéɨ́vánáa..
[7]
Ayer pues dice, yo para apegar mi cigarro estaba buscando mi saliva, pero nada y dije: a dónde se ha ido mi saliva. Yesterday I was looking for my saliva to glue my cigarette, but nothing and I said: "Where has my saliva gone?" aanéváhdéijyu iijyu teenéváijyu tábañejú o ɨ́ɨ́catétso, taúniháñé ó néhcorá, muúbe o néé kiávú íñe taúniháñé peé
[8]
iijyu
teenéváijyu
tábañejú
o
ɨ́ɨ́catétso
taúniháñé
ó
néhcorá
muúbe
o
néé
kiávú
íñe
taúniháñé
peé
[9]
íllúhaca
múúne
íñe
jm
cójɨ́hajchóta
déíjcyúúbé
jmjm
ihjyúrí
tsáhájuco
uníuba
Así será la boca del que coquea todo el día, y en su boca no halla saliva. So will be the mouth of the one who chews coca all day long, and in his mouth there is no saliva. íllúhaca múúne íñe jm cójɨ́hajchóta déíjcyúúbé jmjm ihjyúrí tsáhájuco uníuba íjcyájúcootú.
[10]
****
tsucájaaháñé
dáárɨténeúvu.
Ya demasiado seco. Already too dry. tsucájaaháñé dáárɨténeúvu.
[11]
Muy seco. Too dry. dáárɨtéjúcóóbeúvu.
[13]
****
a
****
tétsihvúj.
****
¿Ahí está bien? Is that all right? a tétsihvúj.
[14]
****
cána
****
dííbyeke,
****
áánúke
****
duubállé
muhdú
u
áákityéne.
****
A ver cuéntale a él, a éste cómo te has caído. Okay, to him, tell him how you fell. cána dííbyeke, áánúke duubállé muhdú u áákityéne.
[16]
****
teenéhdené
uke
ó
díllohíjcyá,
muhdú
****
kiátuváhjáa
u
áákityéné
eene.
****
Eso te preguntaba, cómo, de dónde era lo que te has caído. That's what I was asking you, how, where you fell from. teenéhdené uke ó díllohíjcyá, muhdú kiátuváhjáa u áákityéné eene.
[17]
muh
éhnépee,
éhne
díícyáání
nuujúwá
ehd
tujkénúewa.
Pues eso, ése el primer tambo de tu papá. Well, that's your dad's first ranch. muh éhnépee, éhne díícyáání nuujúwá ehd tujkénúewa.
[19]
tétsihdyu
muurá
éhne
éhlle,
nɨ́jké
éllevu
mepééne
ééhíwu
mepe:
De ahí más adelante, se va un poquito hacia arriba para pasar la quebrada. From there onwards, it goes a little bit upwards to pass the creek. tétsihdyu muurá éhne éhlle, nɨ́jké éllevu mepééne ééhíwu mepe:
[21]
Esa quebrada que está en medio de este camino, que hay un palo. That creek that is in the middle of this path, where there is a log-bridge. tééhíwu muurá éhne íjyúj pɨɨnétú éhne, síémpree éhne úménébáwu.
[22]
muurá
éhne
íjyúj
pɨɨnétú
éhne
síémpree
éhne
úménébáwu
[24]
ahba
muurá
éhne
tsáijyu
tene
cáájávéijyu
nújpacyo
wááohíjcyá.
Y a veces cuando crece el agua le bota al palo de su sitio. And sometimes when the water rises it knocks the log bridge out of its place. ahba muurá éhne tsáijyu tene cáájávéijyu nújpacyo wááohíjcyá.
[25]
****
ɨ́ɨ́wávuú.
al costado. To the side. ɨ́ɨ́wávuú.
[26]
éée,
aanée,
éhne
áyáhíwuúréj
tétsihdyu,
aanée
teene
ó
ajɨ́nujéhí
pués
éhlletu
palméératu.
Sí, y de ese lugar es más chica la quebrada, yo me fui a cortar hoja de caraná pues de palmera. Yes, and from that place the creek is smaller, I went to cut caraná leaves from the palm tree. éée, aanée, éhne áyáhíwuúréj tétsihdyu, aanée teene ó ajɨ́nujéhí pués éhlletu palméératu.
[27]
aabée
ihdyu
o
ájɨ́nújeebe
ó
tsahíjcyá,
tya
táwatájcójɨma
ehdu.
Y después de cortar hoja, venía con mi gorra así. And after cutting the leaves, I came with my cap like this. aabée ihdyu o ájɨ́nújeebe ó tsahíjcyá, tya táwatájcójɨma ehdu.
[28]
****
a
****
dípííchutámájuco.
¿Con tu carga? With your load? a dípííchutámájuco.
[29]
éée,
ó
pée
o
ájɨ́númemájuco,
ájɨ́bamájucóhe
o
tsáábeé,
ó
tsahíjcyá,
tsá
ɨɨná
o
ɨ́jtsámeítyú.
Sí, después de haber cortado la hoja, con mi carga ya, estaba viniendo, venía, no pensaba en nada. Yes, after cutting the leaf, with my load, I was coming, I was coming, I wasn't thinking about anything. éée, ó pée o ájɨ́númemájuco, ájɨ́bamájucóhe o tsáábeé, ó tsahíjcyá, tsá ɨɨná o ɨ́jtsámeítyú.
[30]
aabée
ihdyu
muurá
éhne
ehdu
cáméh
teéne,
téhajchó
íhyajchó
wájúuáh
ujubawure
Sabes que es alta esa bajada, creo es de este alto la bajada. You know that that slope is high, I think it is this high. aabée ihdyu muurá éhne ehdu cáméh teéne, téhajchó íhyajchó wájúuáh ujubawure
[31]
aane
ó
imíllé
teene
cóóhóíwúú
hallúú
o
túvaáne
ílluú,
Y yo he querido pisar el palo del puente así, de arriba con mi carga. And I wanted to step on the log-bridge like that, from above with my load. aane ó imíllé teene cóóhóíwúú hallúú o túvaáne ílluú, cáámetu ehdu táajɨ́bama.
[32]
íllu
ehdu
oniitye
o
níítyéíyóne,
teene
idyé
muh
máajɨ́bá
íllu
íjyácunúne,
teene
ájɨ́bá
déjuco
úújeté,
íñejcúú
teene
táajɨ́bá
táwatájcojɨ
waaó,
áhbaméí
idyé
éhllevu
wáduh
Así quería bajarme, como la carga es así, y la parte de abajo de la carga se chocó, la carga le botó a este lado mi gorra, mientras que la carga fue a prenderse en la tierra. That's how I wanted to get off, as the load is like this, and the bottom part of the load crashed, the load threw my cap to this side, while the load went to get stuck in the ground. íllu ehdu oniitye o níítyéíyóne, teene idyé muh máajɨ́bá íllu íjyácunúne, teene ájɨ́bá déjuco úújeté, íñejcúú teene táajɨ́bá táwatájcojɨ waaó, áhbaméí idyé éhllevu wáduh
[33]
uadi
íñejcúvú
idyé
wáduh
ó
úújeté,
ó
dócáraúcunú
táhníwau
muúbe
tsanééré
ííñuba ,
tehba
idyé
muhdú
wáduhjúcunúné.
Y yo también caí prendido por este lado, me toqué mi cabeza que está llena de tierra, también la carga estaba prendida. And I also fell on this side, I touched my head, which is full of earth, and the load was also caught. uadi íñejcúvú idyé wáduh ó úújeté, ó dócáraúcunú táhníwau muúbe tsanééré ííñuba, tehba idyé muhdú wáduhjúcunúné.
[35]
ó
tábahcyó
ó
tábahjyúcú
muúbe
tóócune
muh
técaajá
éhné,
néhniñe
muh ,
ééee
tétsii
o
llíhcyámeíhíjcyaróne
choocówu
ó
He arrancado, cuando le arranqué tenía un olor pestilente, olor de la hojarasca podrido, después de estar refeunfuñando he limpiado despacito. I pulled it out, when I pulled it out it had a pestilent smell, the smell of rotten leaves, after grumbling I cleaned it slowly. ó tábahcyó ó tábahjyúcú muúbe tóócune muh técaajá éhné, néhniñe muh, ééee tétsii o llíhcyámeíhíjcyaróne choocówu ó páácyuhíjoyá.
[36]
o
páácyúne
ílluréjuco
o
íhbúcuíñúné
éhnéjcúéwajúuréjuco
botsíiíkye
oo
páárone.
Después de limpiar le cargué hasta el otro lado y le puse sobre el suelo. After cleaning I carried it to the other side and put it on the ground. o páácyúne ílluréjuco o íhbúcuíñúné éhnéjcúéwajúuréjuco botsíiíkye oo páárone.
[37]
átsihdyúu
botsíiíkye
idyé
tsiiñe
idyé
o
ímíjyújkímyeíñe
jm
ííllevújuco
o
pííchúcuíñune.
Después, recién, otra vez, alegrándome, le cargué nuevamente para venir hasta acá. Then, just now, again, rejoicing, I carried it again to come here. átsihdyúu botsíiíkye idyé tsiiñe idyé o ímíjyújkímyeíñe jm ííllevújuco o pííchúcuíñune.
[38]
ááné
tsiíjyú
idyé
téhdure
idyé
étsii
éhne
éhnéjáa
Rolándó
éhne
vááricyó
dene
iñííñetu
éhne
juuváhjápéhne
icááñu
ume
También, otro día, ahí en esa parte, ahí donde Rolando, más atracito del vááricyo* donde hacía camino para acarrear tablas. Also, another day, there in that part, there where Rolando was, further down the path, where he made his way to carry boards. ááné tsiíjyú idyé téhdure idyé étsii éhne, éhnéjáa Rolándó éhne vááricyó iñííñetu éhne juuváhjápéhne icááñu ume
[39]
tétsii,
té
aatyée
idyé
téijyúu
idyé
muha
mepéé
aatye
áátsɨ́ɨ́mema.
En ese lugar, aquella vez nos fuimos con todos mis hijos. In that place, that time we left with all my children. tétsii, té aatyée idyé téijyúu idyé muha mepéé aatye áátsɨ́ɨ́mema.
[40]
aanée
o
péé,
o
tsáá
íllu
oke
ditye
úújeíñúnélli
ó
imíllé
lléévánéjoba
o
péénee,
lléévánéjoba
o
pééne
téhdure
idyé
teene
táajɨ́bama.
Y yo me fui, he venido, porque ya me estaban dejando, he querido caminar rápido, por querer caminar rápido también con mi carga. And I left, I came, because they were leaving me, I wanted to walk fast, because I wanted to walk fast with my load. aanée o péé, o tsáá íllu oke ditye úújeíñúnélli ó imíllé lléévánéjoba o péénee, lléévánéjoba o pééne téhdure idyé teene táajɨ́bama.
[41]
aabéubáhjaá
m
o
ájtyúmɨ́túhájcutu
ehdu
muurá
éhne
lléváh
meúllécooca
ó
acajateno
ó
cábóhcámeí
tsiiñe
idyé
teene
táajɨ́bá
éhájchota
Yo creo que no había visto la kiruma, sabes que cuando se camina rápido, no había visto la kiruma, del cual me he tropezado, otra vez también mi carga fue a parar por allá. I don't think I had seen the stick, you know that when you walk fast, I had not seen the stick, and I stumbled, again my load ended up over there. aabéubáhjaá o ájtyúmɨ́túhájcutu, ehdu muurá éhne lléváh meúllécooca, ó acajateno ó cábóhcámeí tsiiñe idyé teene táajɨ́bá éhájchota.
[42]
te
muúbe
ílluhwu,
téijyúu
ihdyu
ávyéty
ávyéré
ó
úújeté.
Oye hermano, casi, esa vez me he golpeado muy fuerte. Hey brother, almost, that time I have hit very hard. te muúbe ílluhwu, téijyúu ihdyu ávyéty ávyéré ó úújeté.
[44]
Hasta abajo, también me tropecé muy fuerte, oiga, dije, esto ya me está sacando de la paciencia. Even down, I also tripped very hard, hey, I said, this is getting on my nerves. baavújuco, teenée idyé ávyéj ó cábóhcámeí, muúbe o néé, ayáju tsáríami íñe ɨɨná oke pátsárijcyóné.
[45]
teenée
idyé
ávyéj
ó
cábóhcámeí
muúbe
o
néé
ayáju
tsáríami
íñe
ɨɨná
oke
pátsárijcyóné
[46]
míijyúcú
te
téénetu
eene
óó
ehdu
ó
áákityé.
Dos veces me pasó eso, así fue mi caída. Twice that happened to me, that's how I fell. míijyúcú te téénetu eene óó ehdu ó áákityé.
[47]
aabe
idyé
éhne
nihñéré
idyé
éhne
o
ájɨ́nutéébé
o
péhíjcyaabe
o
éhne
idyé
éhnííñetu
íjcyahi
éhne,
éhne
cáámébaúvú
ehbáváhdée
ó
imíllé
oo
íekééveháñé
o
méénune.
También esta última vez que me fui a traer hoja, estaba yendo, también hay una quebrada más adelante, ése de palo largo, ese palo he querido colocar sus agarradores. Also this last time I went to get leaves, I was going, there is also a creek ahead, that long log bridge, that log bridge, I wanted to put its grips on. aabe idyé éhne nihñéré idyé éhne o ájɨ́nutéébé o péhíjcyaabe o éhne idyé éhnííñetu íjcyahi éhne, éhne cáámébaúvú ehbáváhdée ó imíllé oo íekééveháñé o méénune.
[49]
ááné
iñííñetu
éhne
Rolándómú
nuujúwáhájtsɨ́
ehájchota
íjcyane
lli
imíwu
nééu
ó
tábácyohíjcyá
illu
dótójkéúwu.
Más acá de eso, donde era el sitio del tambo de Rolando, a un costado estaba arrancando una linda soga, un vejuco. Further on, where Rolando's ranch was, on one side there was a nice rope being pulled out, a liana. ááné iñííñetu éhne Rolándómú nuujúwáhájtsɨ́ ehájchota íjcyane lli imíwu nééu ó tábácyohíjcyá illu dótójkéúwu.
[50]
aabée
idyé
éhne
íllu
o
néérónáa
éhne
oke
tene
idyé
éhne
wájca
áámuhíjcyane
íñee,
toj
tódsɨhnéj.
Y cuando yo quería hacer así, también me apretaba una rama aquí, toj y al suelo echado. And when I wanted to do it like that, I also squeezed a branch here, toj, and I ended up on the ground. aabée idyé éhne íllu o néérónáa éhne oke tene idyé éhne wájca áámuhíjcyane íñee, toj tódsɨhnéj.
[51]
mm
tsá
o
wáájácutú
kiátú
oke
tene
a
áámune
ehdu
o
o
ájkyévátsɨhjɨ́dú
ɨjɨúvú
ó
ɨɨtécunú
éhájchota
No sabía de dónde me había apretado, luego de reaccionar miré mi hacha que estaba por allá. I didn't know where I had been squeezed from, after I reacted I looked at my axe that was over there. mm tsá o wáájácutú kiátú oke tene a áámune, ehdu o ájkyévátsɨhjɨ́dú táuwáájɨúvú ó ɨɨtécunú éhájchota.
[52]
****
wáoúcunúne.
Estaba botado. It was lying there. wáoúcunúne.
[53]
Y agarré rápido mi hacha, no sabía, pero de aquí nomás, me dije, he mirado, toda mi cabeza me dolía. And I quickly grabbed my axe, I didn't know, but from here, I said to myself, I looked, my whole head was hurting. aajɨ ɨ́ɨ́cúi o ékéévéne ílluréjuco o ékéévéne, da tsá o wáájácutú o néé muh íchihdyu ɨ́ɨ́te, muh páneere táhniwau ávyéj.
[54]
ɨ́ɨ́cúi
o
ékéévéne
ílluréju
o
ékéévéne
da
tsá
o
wáájácutú
o
néé
doih
íchihdyu
ɨ́ɨ́te
muh
páneere
táhniwau
ávyéj
[55]
aabée
ehdu,
muajani
íllu
o
néécooca
túúvahíjcyane,
áánélli
éhdure
ó
Y así estaba yo, cuando me ponía así, sangraba, entonces he venido en esta posición. And that's how I was, when I got like that, I bled, so I came in this position. aabée ehdu, muajani íllu o néécooca túúvahíjcyane, áánélli éhdure ó tsahíjcyá.
[56]
árónáa
páwaju
menéécooca
meitevatso
tsá
o
ájtyúmɨtú
kiavú ,
ávyéta
tsáríi
téijyu
idyé.
Pero en las bajadas no podía ver bien adónde. But on the descents I couldn't see where I was going. árónáa páwaju menéécooca meitevatso tsá o ájtyúmɨtú kiavú, ávyéta tsáríi téijyu idyé.
[57]
tsúúca
pápihchúúijyúvá
téhulle
óhdi
ɨ́cúbaaráne.
Ya son tres veces que me pasan cosas como ese sufrimiento. It's already three times that things like this suffering have happened to me. tsúúca pápihchúúijyúvá téhulle óhdi ɨ́cúbaaráne.
[58]
ehdu
tééjú
tééjú
uubállé
eene.
Así es la historia de ese camino. That's the story of this path. ehdu tééjú tééjú uubállé eene.
[60]
****
tééjú
aakítyeháñe.
Las caídas del camino. The falling of the path. tééjú aakítyeháñe.
[61]
La historia de las caídas de ese camino. The history of the falling of this path. tééjú aakite aakítyé uubálle.
Text view • Waveform view • Interlinear Glossed Text
|