Utterance viewstoryalicia| Recording date | 2009-09-01 |
|---|
| Speaker age | 75 |
|---|
| Speaker sex | f |
|---|
| Text genre | traditional narrative |
|---|
| Extended corpus | no |
|---|
[1]
¿De cuando tiempo vas a volver? jéhekovégikjóvá pitsá
[2]
kapíá
notsá
voy a venir rápido kapíá notsá
[4]
¿Vas a llevar a mi nieta? pjává jéshollá pjaná
[5]
nií
oóvá
tsjo
n̈oná
No, ya le voy a llevar (en otro viaje) nií oóvá tsjo n̈oná
[6]
tsjo
pjanápitsjí
tsjo
pitohvoótú
Llévala y dale marido tsjo pjanápitsjí tsjo pitohvoótú
[7]
kéh
dokápoh
neé
dopaíkehnaávú
deje que esté solá su tia kéh dokápoh neé dopaíkehnaávú
[8]
oópimíí
nokánitsí
jaméehmá
me
kashóóh
dóyatsjí
véhe
nohnáné
llotsó
en adelante yo estaba llorando, así, siendo buena, estaría en mi lado oópimíí nokánitsí jaméehmá kashóóh dóyatsjí véhe nohnáné llotsó
[10]
jahú
pikétsahkú
¡cuente ya! jahú pikétsahkú
[12]
dyúshigí
tsahpe
tsjo
giíno
llakádepeé
llaáké
Dyúshigi, dizque, ella, su mujer, mientras estaba en su chacra dyúshigí tsahpe tsjo giíno llakádepeé llaáké
[13]
llakádegí
tsahpe
giíno
llaáké
tsahpe
dizque mientras que estaba en la chacra su mujer llakádegí tsahpe giíno llaáké tsahpe
[14]
dollíigí
násha
dotsátené
ai
kóhidonéhpíi
le comieron a su marido los hermanos de ella, ai ¿como se llama? dollíigí násha dotsátené ai kóhidonéhpíi
[15]
kóhidónéjeé
ai
aáhpe
neevá
¿como se llama, hijo, el nombre de ellos? kóhidónéjeé ai aáhpe neevá
[16]
ai, los que hacen gúdo gúdo ai gúdo gúdo kjolló
[17]
ellos dizque la han comido mihá tsahpe tsja sháagí
[18]
mítsahpe
llakádekjó
dohkotakaá
tsahpe
y entonces dizque cuando ella llegó de la chacra dizque mítsahpe llakádekjó dohkotakaá tsahpe
[19]
jahjú
notsátené
ahmitéehkú
domáaké
nií
"ya, hermanos, a comer" dijo ella, pero no jahjú notsátené ahmitéehkú domáaké nií
[20]
tsikíh
tsahpe
n̈évehbaújin̈a
buuku
buku
ihkotaá
solamente, dizque, sus cabezas "buuku buku" llegaron tsikíh tsahpe n̈évehbaújin̈a buuku buku ihkotaá
[21]
jíí
domáa
tsahpe
oó
nééin̈a
dopíkohkaa
dokáanineé
"Bueno", ella dijo y dizque ya dejándoles a ellas allá no mas ella estaba llorando jíí domáa tsahpe oó nééin̈a dopíkohkaa dokáanineé
[22]
tsihtsího
pahakáúkoba
ai
llílláágíkoba
el grillo, cria de grillo grande, uno grande tsihtsího pahakáúkoba ai llílláágíkoba
[23]
dotóvahtsjí
okóniigí
ááviná
tsja
tsjóhnó
ello lo sacó y lo puso al lado de la candela dotóvahtsjí okóniigí ááviná tsja tsjóhnó
[24]
Y dizque ya creció con ella mítsahpe dojó oó pjaí
[25]
lo que va a ser Dyúshigi tsjavá dyúshigi lloví
[27]
jaméh
an̈epán̈á
hasta allí no más jaméh an̈epán̈á
[28]
hasta allí no más jaméh llavákan̈á
[30]
mítsahpe
oó
tsja
pjái
dokjátsíhoó
Y dizque ya ello lo hizo crecer mítsahpe oó tsja pjái dokjátsíhoó
[31]
notsátené
tsókohváállolló
nollíigi
shú
domáa
dokáanipa
"Mis hermanos, desgraciados, comieron a mi marido" ella dijo y lloraba notsátené tsókohváállolló nollíigi shú domáa dokáanipa
[32]
mí
tsahpe
jej
jén̈eéhomé
oó
jén̈eémí
noyíigi
ihpí
domáaké
níí
dojó
nakéh
Y entonces, "¿donde, pues, donde, se fue mi marido?" dijo ella, pero no le contaron mí tsahpe jén̈eéhomé oó jén̈eémí noyíigi ihpí domáaké níí dojó nakéh
[33]
tsikíh
dokání
dokání
dokjú
solamente lloraba y lloraba tsikíh dokání dokání dokjú
[34]
hasta allí no mas jaméhtseínon̈a
[35]
hay (mas), pero es largo giyápjáhpa tseínóh
Text view • Waveform view • Interlinear Glossed Text
|